Smrt člověka na Balkáně

Hned na úvod musím konstatovat, že jsem vděčný za zdejší kategorii Oblíbení, protože nebýt jí, vůbec bych o některých filmech nevěděl, a to by pro mě byla i v tomto případě škoda. Tahle záležitost byla opravdu zvláštní a hlavně minimalistická. Jedna místnost, kamera jakou znám jen z amatérských pornovideí, několik herců- to nezní moc lákavě. Jenže je tady taky solidní scénář, výborný neprvoplánový humor a hezky vykreslené charaktery jednotlivých postav. No, a pak je tu taky kvalitní práce režiséra, pod jehož vedením to všechno pěkně fungovalo. 4*+ (05.04.2021)

Rozhodne zaujímavý film, ktorý sa celý odohráva pred "očami" skrytej web-kamery. V podstate úplne jednoduchá a nenáročná produkcia, ktorá v konečnom dôsledku slávi úspech. Celý film je v podstate postavený najmä na sledovaní správania a dialógoch prichádzajúcich ľudí do bytu zosnulého. V podstate je to tragikomédia a hoci sa všetci navzájom obviňujú z neúcty, každý pôsobil svojim spôsobom sebecky. Takže to celkovo zároveň vytvorilo akúsi sondu do ľudského podvedomia a správania v bezprostrednej následnosti po takejto tragickej udalosti. (06.11.2014)

Originálne natočená a skvele vygradovaná smutno-smiešna sonda do mentality a zvykov ľudí na Balkáne. Je jasné, že na plátne je vidieť naozaj silný koncentrát ľudského sebectva, predstieraného záujmu a sileného zármutku, avšak napriek tomu si dovolím tvrdiť, že tento snímok nie je príliš odtrhnutý od reality. Počas celého sledovania som sa skvele bavil a herci, ktorý pracovali ako keby v divadelných podmienkach, boli skvelí. Úžasná bola najmä mozaika osobností a ich vyrovnávanie sa zo smrťou, postupný vývin a zlom, ktorý nastal pri objavení kamery. Pre mňa ide o veľmi príjemné prekvapenie, ktoré ma potešilo okrem myšlienky aj originálnym spracovaním. 85 % IFF Bratislava 2012 (11.11.2012)

Experimentální film, který zachycuje, jak si hudební skladatel Nikola Kojo vezme život, natočí to na webkameru, která pak celou dobu zůstane zapnutá. Sledování těch postaviček vstupujících do skladatelova bytu jsem vnímal jako oslavu barvité a neskutečně složité balkánské duše. Dobrá práce, bratři, jen tak dál! 80% (21.07.2014)

Smrtí nic nekončí. Sousedi vás dál budou pomlouvat, prolezou vám celý byt, sní pizzu, kterou jste si objednali... Miroslav Momcilović přichází s jednozáběrovou tragikomedií komentující s jistou dávkou cynismu, a především s neskutečnou upřímností, společnost, pro kterou není nic překážkou. Nakonec - i sebevražda je pouhou společenskou událostí, vzrušivým elementem v životě lidí, kteří nemají co na práci, možností, jak si popovídat o zemřelém sousedovi bez skrupulí, jak vytvořit plastickou fiktivní osobnost, kterou zemřelý mohl a nemusel být, jak poukázat na všechny odvrácené tváře lidí a vykreslit bez servítek a s netypickým humorem znuděnou, chladnou, sobeckou a chamtivou společnost věčně lačnící po senzaci. (04.07.2012)