Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (457)

juta 

všechny recenze uživatele

Celkem překvapení na to, že jsem o filmu předtím nikdy neslyšel. Jenže romantika vsazená do tábora v Osvětimi není úplně to pravé a příběh by se i bez počáteční "předehry" klidně obešel. Stejně tak byla škoda, že film nebyl od začátku natočen česky, ale nemůžu upřít snahu, českou snahu, udělat takový film. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Po tomto filme som siahol až teraz, no aj napriek rozporuplným názorom musím uznať, že to nebolo až tak zlé. Tématika koncentračného tábora a lásky tam, kde ani burina nerastie, nebola uchopená zle. Trošku vadila réžia, ale dalo sa na ňu zvyknúť. Na slabší nadpriemer to stačí. 70/100 ()

Reklama

JohnCZ 

všechny recenze uživatele

Jestli Češi něco umí natočit, tak to jsou právě historické filmy. Colette je velmi příjemným překvapením. Jedno z nejhnusnějších období lidských dějin zobrazuje syrově a zároveň poutavě. Herecky je to kvalitně odvedená práce, bylo nezvykle sledovat české herce mluvit anglicky. Dramaticky to funguje, nechybí ani slizký záporák árijské rasy, který mě dokázal nadzvednout ze židle. Občas to na mě působilo až moc tendenčně, ale asi to tak i mělo vyznít. ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Titanikovský způsob zarámování příběhu mi přišel na zpracování koncentráčnické tematiky nevhodný, začátek vypravování působí kostrbatě. Chvíli jsem dokonce přemýšlel, jestli nekoukám na jiný program... I když téma je silné, tak zpracování spíš podprůměrné. Židé z transportu vystupují uhlazení, čistí. Postsynchronů si většinou nevšímám (poprvé je zmiňuji v komentáři!), ale opravdu v Colette působí rušivě. Měl jsem pocit, jako by postavy mluvily mimo čas a prostor, ve kterém se příběh odehrává. Paradoxně nejemotivnější pasáž byl závěrečný Bartoškův čtený dabing. ()

yakoob 

všechny recenze uživatele

Více než z filmu, jsem byl nadšený z filmu o filmu:)...Takové nemastné, neslané...Myslím, že z takového silného tématu by šlo vymáčnout více...Mádl se snažil, ale do této role vůbec nesedí...Co hodně zachraňuje tetno film je soundtrack (jiný styl si ani u takového žánru nedokážu představit)...Jinak jako celek je to rozpadlé a romantika nefunguje a je až naivní a chladná...Každopádně je těžké natočit dnes kvalitní dílo odehrávajíce se ve většinu stopáže za ostnatým drátem vyhlazovacího tábora... ()

Galerie (125)

Zajímavosti (37)

  • Andy Hryc se k roli dopracoval jinak než přes casting. Po premiéře Troškova filmu Čertova nevěsta se na rautu po projekci potkal s Milanem Cieslarem, s nímž před mnoha lety točil film Dynamit. Dlouho se neviděli, a tak při sklence vína slovo dalo slovo a režisér mu prozradil, že připravuje nový film. Pak se na něho zadíval a řekl, že by pro něj možná měl roli. Hryc měl radost a požádal ho o zaslání scénáře. Ten tak učinil hned druhý den. Hryc ho číst a jedním dechem přečetl a v jednu v noci Cieslarovi zavolal a řekl, že když ten film natočí tak, jak je napsaný scénář, může aspirovat na Oscara, a že roli kápa Fritze okamžitě a s nadšením přijímá. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Arnošt Lustig si prežil peklo holokaustu na vlastnej koži a bol svedkom ojedinelých útekov z Osvienčimu. (kacer4)

Reklama

Reklama