Giornata nera per l'ariete
The Fifth Cord
The Fifth Cord
The Fifth Cord
Režie:
Luigi BazzoniKamera:
Vittorio StoraroHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Franco Nero, Silvia Monti, Wolfgang Preiss, Ira von Fürstenberg, Edmund Purdom, Rossella Falk, Guido Alberti, Agostina Belli, Pamela Tiffin (více)Obsahy(2)
Aby ze sebe smyl podezření, musí vraha chytit sám... Po odchodu ze silvestrovského večírku je surově zbit mladý učitel angličtiny. Se štěstím přežije, jeho napadení bylo však pouhým začátkem. Maniakální vrah v rychlém sledu znovu několikrát udeří: jeho poznávacím znamením je rukavice s uříznutými prsty zanechaná na místě činu. V hledáčku policie se ocitá novinář Andrea Bild (Franco Nero), jelikož všechny oběti patří do okruhu jeho známých. Andrea se rozhodne využít svého novinářského čichu a kontaktů a vypátrat vraha na vlastní pěst. Rozporuplná, konfliktní povaha, neurovnané milostné vztahy ani silná náklonnost k alkoholu mu ale pátrání neusnadňují... Ve vizuálně opojném detektivním thrilleru vyniká um oscarového kameramana Vittoria Storara, který s gustem nasnímal strohé exteriéry a naopak opulentní interiéry italské architektury raných 70.let. Jeho kamera zachycuje hru světla a stínu na fasádě monumentálních moderních budov, ale dokáže se mazlit i se zarostlou, zanedbanou periferií, v jejíž ošklivosti nachází útočiště záhadný vrah. Hudba pak odpovídá brutalistní architektuře v obraze – není epická a košatá, jak jsme u Ennia Morriconeho zvyklí, ale naopak minimalistická a iritující. Opakované elektronické motivy zrcadlí emocionální odtažitost snímku. Za zmínku stojí i Pamela Tiffinová v roli Andreovy přítelkyně Lou. Půvabná herečka, hojně obsazovaná do rolí naivních blondýnek ve spaghetti westernech a lechtivých komediích, zde dostala příležitost uniknout ze škatulky a zahrát si rozporuplnou a protřelou moderní dívku... Smolný den pro Skopce je reprezentativní ukázkou italského žánru giallo: jedná se o mysteriózní thrillery typické pečlivým budováním atmosféry a důrazem na vytříbenou vizuální stránku, které se nebojí krvavých scén ani odvážnější erotiky. (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Docela obstojné a dobře vyrobené giallo, které fanouška žánru určitě zaujme svou nádhernou vizuální stránkou, perfektním osvětlením (úžasné využití světla a stínů), s tím se pojí tedy i luxusní kamera (Vittorio Storaro; "Konformista" nebo "Apokalypsa"), dále mě zaujali hezké pozdní '60 italské interiéry a jednotlivé dekorace (prostorné prosklené milionářské byty, velká schodiště atp). Scénář není nijak vyjímečný, obsahuje prvky vydírání, cizoložství a nějakých těch soukromých sexuálních přehlídek (pro žánr spíše tedy typický), vraždy nejsou násilné, natož pak krvavé, ani jich tu moc není (celkem snad 4?), herečky ale jako obvykle velmi sexy, zaujala mě především přítelkyně Franca Nera, Pamela Tiffin (tohle nebyla žádná naivní role, které ona hrála v '60 letech), místy dobrá atmosféra, děsivé sekvence a napětí, hudba od mistra skvěle vyvážená a působivá, Franco Nero ve své roli alkoholického novináře, jednající a konající na vlastní pěst, jako obvykle velký. Z jednotlivých scén se mi líbili; Ta v parku s Guidem Albertim, v podzemním parkovišti, a ta na samém konci s malým chlapcem a zabijákem v prázdném domě. Samotný konec byl pro mne ale tak trochu zklamáním, jakoby všecky nápady během filmu byly náhle vyčerpány. Suma-sumárum; Vizuální lahůdka, pastva pro oči, skvělá kamera to jsou patrně hlavní známky tohoto filmu, o žádný příkladný vzorek v žánru ale i tak nejde, fanoušci gialla ale určitě ocení nějaké ty trvalé hodnoty, které se filmu upřít nedají. Bazzoniho černobílá velmi atmosferická prvotina zůstává zatím nepřekonaná, těším se už teď na jeho třetí a poslední film v rámci žánru "Le, Orme". ()
Wau, nechápem ako som mohol tento film tak dlho ignorovať. Lahôdkové giallo, ktoré nejde zas tak veľmi "by the book", ale je úplne úchvatne natočené a zahrané, za podpory hudby maestra Morriconeho. Kills je málo, a nie sú veľmi grafické, t&a skoro žiadne, ale vynahradzuje to inteligentný dej a úchvatná kamera. A napätie. Je trošku poznať vplyv Argentovej prvotiny, chvíľu pred záverečnou konfrontáciou som si spomenul zasa na Argentov Deep Red(takže sa možno inšpiroval zasa majster), aj pri záberoch s vilou, kde sa ale dejú úplne iné veci, ako v Argentovom masterpiece. Pamätných záberov je tu viac... Je krásne vidieť, ako sa filmy a tvorcovia navzájom inšpirovali. Celkovo inteligentný, premyslený film, s nečakanou pointou, vecný, ale aj hravý, zábavný, povinnosť pre giallo nadšencov, a vôbec, filmových labužníkov. ()
Ten, který není skoupý na charisma. Pouští se, "přes kopce," zlomit soumrak, který losuje. Z měsíčního prstence zvěrokruhu. Pochroumané. Protne uhelným závojem. I když sám, sem tam, koupí rány, skopí kupící se máry. Soptící tep kopaček, christieovský výkop sešlostí smutečního věnce. Neklopýtne u poslední sankce. ()
Slušné giallo s pomalejším rozjezdem. Napětí vrcholí v poslední čtvrtině. Vraždy nejsou příliš krvavé, i když prostor dostávají chladné zbraně. Nera mám rád, ale konec mi přišel zbytečně natahovaný na efekt. Přeci jen jsem ho měl vždy za superhrdinu a na můj vkus se s vrahem příliš matlal. Stejně jsou Italové ujetí - vášeň - chlast - nenávist - chlast - láska - chlast... Standardní Morriconeho hudba nijak zvlášť nevybočuje ze skladatelova průměru, snímek není ani vizuálně příliš vytříbený. Od půlky ale film dobře šlape a rychle uteče. Ten hloupatý hošík, co sice uměl správně zamknout celý barák, leč byl příliš pomalý, rozkošně ječel... Za poskytnutí děkuji PetruPanovi. ()
Krom známějších tvůrců jako Bava, Martino, Argento, Lenzi, tady byly i jiní, kteří v těch kouzelných 70. giallo letech dokázali obstojně ustát ve zmíněné konkurenci. Kovboj Nero v temném příběhu novináře je toho jasným důkazem. Napětí zde není nějak vrcholné, panuje filmem ve středním stupni. Snéna pod mostem, v parku a závěrečná v opuštěné fabrice stojí určitě za pozornost. V malé roli se ukáže i svatý otec z Absurda( Vyvrhač z pekel) Mistr Morricone byl v tomto období na roztrhání, ale naštěstí na to nebyl sám:-) ()
Reklama