Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí

Tohle si kapitán Exner nezasloužil. Strašná stylizace Exnera do příšerného panáka, který se chová naprosto nepřirozeně a podivně, scény jsou nesmírně natahované, příběh je zcela padlý na hlavu a nesmyslný. Heřmánek určitě není špatný herec, ale tady to bylo fakt hrozné. Děs, který klidně mohl i nadále zůstat v archivu ČT. Kapitola kapitána Exnera je uzavřena a mile rád se vrátím ke dvou klasikám s Valou a Kodetem. Hudba: Petr Skoumal (23.02.2014)

Haluciogénní, psychedelický film. Úvodní scénka s Karlem Heřmánkem a Oldřichem Vlachem na ulici působí jako vystřižena z klasického absurdního dramatu. Pak postupně začíná celý ten noční příběh, který působí, jakoby se to odehrálo ve snu nebo v polospánku (žeby pokus o surrealismus ve filmu za socialismu?) nebo minimálně pod vlivem nějaké drogy. Hlavní vyšetřovatel se správá v průběhu vyšetřování (i mimo něj) jako náměsíčný, všichni mluví a konají jakoby spomaleně, atmosféra velice komorná a dramaticky laděná s minimálním využitím scénické hudby (melodii Švitorky nepočítám). K žádným zvratům vlastně skoro celý příběh nedochází a ze šokujícího rozuzlení coby smutného dopadu jednoho žertíku nakonec taky nezamrazí. Scénář ale není rozhodně špatný - dialogy a scénky jsou zajímavé, dochází i na vtipné momenty a nic důležitého nezůstává nevyřešeno. Vzhledem k tomu, že se jedná o zapomenutý TV-film, který se podle údajů objevil v televizi za posledních 20 let jenom jednou a bez specifičtějšího určení, těžko říct, zda šlo tenkrát tvůrcům opravdu o experiment nebo jde jednoduše o nepovedený film. 2* dávám za originalitu, více ne... bohužel (nebo bohudík) nejsem takovým milovníkem bizárů jako Adam Bernau. :o) (15.06.2017)

10% — Když jsem se před časem koukal, co všechno bylo natočeno s kapitánem Exnerem, překvapilo mě nízké hodnocení tohoto filmu. Takže když jsem ho uviděl v programu televize, hned jsem se na něj podíval. A musím říci, že hodnocení plně odpovídá. Základní nápad (zápletka) není špatný, ale lépe by se vyjímal na zadní straně Ohníčku jako jeden z Otazníků detektiva Štiky (nechce se ani věřit, že předlohou je celá kniha). Pak pokus natáhnout tuto potenciálem cca desetiminutovou hříčku na sedminásobek dopadá špatně už z principu. A pak tu máme ještě vlastní zpracování. To je jedním slovem příšerné. Nejlépe z toho asi vychází odporný dechovkový motiv, při kterém mi hlavou běhaly myšlenky na (sebe)vraždu, a nedivím se Zlatavě, že z něj skončila v blázinci. Kapitán Exner Karla Heřmánka je přímo odpuzující. Leze lidem do pokojů, prohrabuje se věcmi a nemá potřebu se legitimovat nebo aspoň naznačit, že je kriminalista. Místo šaramantního, mírně ješitného, sečtělého šviháka tu máme arogantního a nadutého panáka, který se tváří a chová, jako že může všechno. Hnusně se dokonce chová i ke svým uniformovaným kolegům. Drobným kladem budiž, že jsem měl pocit, jako by tato stylizace byla záměrná a jako by postava uniformovaného poručíka VB svůj odstup vůči Exnerovi dávala najevo. Postava poručíka Beránka byla úplně zbytečná a byla tam snad jen kvůli kontrastu životního přístupu. Nepovedený, zbytečný televizní film. Když se ale podíváme na filmografii režiséra, asi se není čemu divit. (16.10.2017)

Co dodat? Na dlouhá léta poslední erbenovka s Exnerem, tentokrát s Karlem Heřmánkem. Bohužel televizní inscenace je naprosto bez nápadu, Heřmánek není takový, jakého jsme si zamilovali u Kachyni, je pouze slizký, otravný. Blbina, která celou sérii zadusila na dalších 30 let. Při takové bilanci i ten nový primácký seriál vypadá velmi atraktivně. (31.08.2017)

Dodnes považuji sérii detektivek s Michalem Exnerem za jednu z nejlepších, která v české literatuře vůbec vznikla. Filmový osud je docela zvláštní, ačkoli to volá po sérii, nikdo nikdy nehrál Exnera dvakrát. Celkem vím o pěti zpracování s pěti herci ani v TV nevznikl seriál Exner (Oprava, v tomto století ano, v Michalem Dlouhým, který není špatný Exner). Jiří Vala to začal docela slušně v Pokladu byzantského kupce (1966, režie Ivo Novák), sice mu trochu podle mne schází Exnerova elegance, ale jinak jde a Gabi Vránová tam střihla rozkošnou blběnku a mezi ní a Exnerem to jiskří slušně, to se v šedesátých smělo. Následovala televizní Bláznova smrt, kde Exnera hraje typově podle mne také dobře Petr Kostka, elegance by být mohla, ale pan režiisér Zdeněk Kubeček z toho udělal neuvěřitelně utahanou záležitost, která navíc v roce 1973, velmi tuhé normalizace, nemohla mít žádné sexuální náznaky (ostatně nápadně elegantní oblečení taky ne), že by soudruh kapitán vyjížděl po Táně Fischeorvé nepřipadalo v úvahu a Regina Rázlová taky nic nezachránila. Navíc obsazení nejtužšího stranického jádra Prokoš Vicena Švorc poněkud sráží atmosféru. Pak je opět filmový Čas pracuje pro vraha, 1979, kde herecky skvěle i typově slušně (jenom mu chybí exnerovská chuť po hezkých dívkách) Exnera zahrál František Němec, ovšem jednak režíroval Jiří Hanibal, což nedává mnoho šanci, ale zejména Exner se ze zcela nepochopitelných důvodů jmenuje Marha (také kapitán). Asi by to chtělo nějakého pamětníka, protože to je zjevný produkt schvalovacích barrandovských šibřinek té doby. Zřejmě se Exner nehodil (ostatně on nikdy nebyl dost socialisticko kriminalistický jako hoši příslušníci ze seriálů nebo jako Slávek Jandák. Jiří Kodet mi osobně sedí jako Exner nejlépe (zejména elegance, tak ty dívenky, to se obojí v roce 1982 už mohlo), ale režijně je to utahané až běda a hlavně kolem Kodeta chybí herci partneři. Jan Schmidt obsadil sice stranicky ukázněnou partu (Zounar, Čáp, Mareš, Hardt), jenže oni šmrnc nemají. Karel Augusta už to nezachrání, Poslední mně známý Exner pak je Karel Heřmánek v režii Jana Prokopa, 1985, pátý do počtu a asi nejhorší vůbec. Přitom KH by typově nebyl vůbec špatný Exner, ale s postavou si absolutně neví rady, oůsobí to na mne dojmem, že ty detektivky ani nečetl a hrál velmi po povrchu. No a detektivně je špatný a nepřehledný podle mne i scénář a režie nestojí taky za nic, protože nevzniká ani svébytná atmosféra příběhu, ani ucelený děj, je to takový slepenec. (29.01.2014)