PragueNight

Režisér tohoto amatérského dokumentu obchází zkrachovalé existence nejznámějších temných zákoutí Prahy a zpovídá je. Nechybí hudba, která do příběhu velmi dobře sedí a záběry prostředí, které odráží všudypřítomnou bídu a špínu. Dokument mě velmi bavil, plyne rychle a byla jsem zvědavá, co přijde dál. Samozřejmě nic nepřišlo, protože autor se baví s lidmi, kteří stojí na okraji společnosti, řada z nich má bohaté zkušenosti nejen s pervitinem nebo heroinem, ale také s čistidlem na okna, benzínem, lepidlem či výpary z výfuku od auta. Každý by chtěl slyšet ty silné příběhy plné nejednoduchých a krutých začátků, které vyústily k bezútěšné přítomnosti. Příběhy plné uvědomění hodnoty a smyslu života a plné sebereflexe a vzpomínek na časy, které byly dobré a oni si jich tolik nevážili. Místo toho se nám dostává velké sebelítosti, sebestřednosti a přemýšlení o tom, jak by se dala situace využít v jejich prospěch. Dostává se nám jen povrchnost a abstinenční příznaky. Je to i důvod toho, proč byla Katka tak nebývale populární dokument a proč je ona, jako jedna "z nich" populární do dnes. Ve svém pohnutém osudu byla schopná najít řadu otázek i odpovědí ve velmi mladém věku, byla emočně inteligentní a uměla říct to, co chtěl divák slyšet, aby ji mohl fandit. Nicméně, drogy ničí emoce, spalují je na kostru stejně, jako kyselina. Od dokumentu tedy nečekejte salvu emocí, poznání nebo dobré konce a šťastné osudy. Většina z těch, kteří byli zpovídaní zemřou někde ve stoce, stanu, staré boudě, pod plachtou v lese umrzlí, předávkovaní (rozhodně čímkoli, jen ne něčím čistým), ubití nebo upití k smrti. Jejich časový horizont se opírá o následujících pár hodin a to je odkaz touhy po svobodě, bez zodpovědnosti a emocí. (01.10.2023)

Zaujimavi ludia, ktorych postihol tazky osud. Dokumentarista to trosku odflakol, rozhovory posobili nepripravene. Najviac mi vadil velmi nekvalitny zvuk - chapem, ze je to amatersky dokument, ale dalo sa to aspon doladid softverovo. Hodnotenie davam sice nizke, ale tie pribehy ludi za pozrenie celkom stoja. (28.05.2017)

Pozitívami tohto poloprofesionálneho dokumentu sú nahliadnutie na odvrátenú stranu Prahy a prevencia, upozorňujúca na krivé životné chodníčky, na ktorých môže človek pri troche neopatrnosti skončiť. Je však škoda, že zaujímavý námet oveľa viac prekrývajú negatíva, často spôsobené filmárskym amaterizmom a skoro až začiatočníckymi chybami. Prvým problémom je Jiří Pluskal, predstavujúci akýsi most medzi ulicou a divákom, ktorý však veľmi rýchlo pokazí dokumentárny zážitok svojimi niekedy až hlúpymi, infantilnými otázkami, pôsobiacimi, že si ich pripravil päť minút pred natáčaním na kolene. Ďalším problémom sú príliš dlhé rozhovory s jednotlivými protagonistami, často vôbec nedoplnené potrebným strihom, plné miestami zbytočnej a prázdnej "slamy". Po technickej stránke to tiež nie je žiaden zázrak. Ak sa už v dokumente vyskytne toľko potrebný strih, často zábery jedného rozhovoru dopĺňajú nesúvisiace snímky, prípadne zábery z rozhovoru s niekým iným. Obrazová, zvuková a rozprávačská logika v tomto prípade nula bodov. Samotná kamera tiež neexceluje, pričom vrcholným záberom je naháňanie holubov kdesi za Hlavním nádražím. PragueNight nemožno uprieť myšlienku a potenciál. Bohužiaľ, dokument zabíja jeho realizácia, ktorá z neho činí divácky neatraktívny kúsok. (22.08.2021)

Zvláštní dokument ze zajímavého prostředí. Smutný je akorát, kdo byl ochotný se zúčastnit natáčení a vydělat si pár kaček - děsivě vypadající vysloužilý prostitut Karel, či dámy 50+ provozující nejstarší řemeslo, vzpomínající na starý časy. A k tomu pár sice mladších ročníků, ale beznaděj a fet všude kolem. Hodnocení je těžký, provedení je bídné, ale za snahu a výběr lidí 3* (20.01.2017)

Ach jé, pořád to dokolečka omílané tvrzení o nepříznivém osudu. Ano, velmi nepříznivý, ale ani jednoho drogového dealera nebo prostituta/prostitutku k tomu nikdo nenutil! Byla to jejich volba, jejich svobodné rozhodnutí dobře vydělávat a zdánlivě tak snadno! Dolce far niente! Je mi líto! Dnes jsem mluvila s pracovnicí Kauflandu, která přijímá nové síly. Říkala, že mladí nemají zájem. Přicházejí s požadavkem 30 tisíc, volné víkendy apod. Být u pokladny v Kfl není žádná sranda a k tomu za 15 tisíc kaček. Nechceš dělat? Inu, pak je tu vždycky ještě ta možnost "jít šlapat". Docela mne pobavilo, jak ty obstarožní dámy provozující tzv. nejstarší řemeslo, mluvily o "práci". A tento týden jsem si všimla v jiném supermarketu, tentokrát šlo o Albert, jak staré paní tam sedí u pokladny! Jsou milé, práci zvládají a nestěžují si, jak k nim byl osud krutý. (28.05.2019)