Neviditelný

V kině po třech a půl měsících (!), kdy jsem mimo domov na televizní obrazovce sjížděl spíše starší karanténní béčka, a hned taková pecka! Velice důstojné dohnání restu ze začátku roku, který mě nadchnul již Ritchieho Gentlemanama. Whannellův Neviditelný se rozjíždí na principech duchařského hororu, následně se přehoupne v rafinovanou paranoidní hru na kočku a myš, a ta vyvrcholí ve vražedný thriller s vychytaným akčním vizuálem, u kterého nedýcháte. Každá ze tří poloh filmu prokazuje Whannellovu znalost pravidel žánrů a scénáristickou i režijní invenci. Tohle není práce pouhého řemeslníka. Tohle obsahuje bravurně budované napětí prostřednictvím pouhé divákovy nevědomosti a intenzivní temné hudby, šokujicí zvrat u kterého se vám zastaví dech jako již dlouho u ničeho (!), kreativní a intelignentní hrátky s žánrovými klišé, promyšlenou výpravu i delikátní kameramanské akrobacie. A všechnu tu parádu dává s přehledem v úctyhodně odvážné stopáži, abychom se jí nasytili do maxima. (08.06.2020)

Pozor možný bojler! A neúsporný! Horor je to jen proto, že v tom hraje hlavní roli opravdu strašlivá obluda. Ten neviditelňák musel být fuckt těžký úchyl. Chtít něco takového doma, ještě to naprcat a pak to urputně neviditelně honit, místo naplno využít potenciál moderní pokrokové technologie a urputně honit někde ve sprchách osmnáctiletých volejbalistek, to může napadnout jen krutě ujetého perverta a masochistu. Nehledě na to, že varianta b) by celý film nebývale oživila. Opravdu nechápu, jaxe Bětka mohla dostat do hauptky hlavněproudé produkce, aniž by se jednalo ryze o snímek o mutantech, oživlých mrtvolách či genetických anomáliích. Dobře vypadající prkna se tam většinou profelují přes nějakého toho Einschweina, ale od téhle taky dost tragické neherečky by nechtěl přeblafnout snad ani Úve Ból. Čili velmi podezřívám strýčka Toma či jiné Habárdovy kluky z protekcionismu zkurvené Vědeckonelogické sekty a z podprahového náboru prostřednictvím záměrného kulturního i estetického týrání diváka, aby se tento posléze toho traumatizujícího zážitku snažil zbavit engramem. Po vynikajícím kreativním Apgrejdu jsem Šanelovi dost věřil, nicméně svůj stín nepřekročil ani omylem, a jedná se pouze o veskrze průměrný a klišovitý, byť zručně natočený, rádoby napínač, který vyděsí jen hlavní představitelkou. S přihlédnutím k tomu, kolik rozličných kreaturivních vyfikundací by se dalo vyvádět s neviditelným milovníkem, jsem v podstatě zklamán, a navíc mám z té toporné krasavice koule zalezlé hluboko v břiše. (06.03.2020)

První půle byla s náběhem na 5*. Whannell tu předvádí jeden nápad za druhým, podobně svěžím a neokoukaným způsobem jsem si moderní horor užil naposledy u Wanova prvního Conjuringu. Jak Wan, tak i Whannell mají leccos společné - oba dva nesporně šikovní tvůrci, kteří si ve svých začátcích vystačili s málem, prostě stačí jen talent a invence, bez většího finančního zázemí. Skvělý Upgrade prostě nebyla náhoda. Teď je jasné - a vsadil bych na to svoji blu-ray sbírku - že po Whannellovi také šáhne nějaké velké studio a čeká ho také slibná režisérské kariéra (vedle těch dvou takhle začínal třeba i Scott Derrickson, taky další šikula). Bohužel druhá půle Neviditelného se trošku překlopí do béčkové podívané a už mě tolik nebavila. Ale lehce cynický konec s jednou trefnou hláškou potěšil. Kdo nepotěšil, byla Elizabeth Moss. Nemá charisma, postrádá ženskou křehkost ….. a k tomu hraje blbě :o) (22.03.2020)

Film, u kterého jsem si uvědomil, že ač oceňuji všechno to pečlivě budované napětí, prokreslenou psychologii i VELMI dobré zaznamenání toho, s čím se vyrovnává oběť šíleného manipulátora, stejně mi nakonec udělá největší radost béčkové šlápnutí do plynu, kdy se "hlavní hrdina" konečně utrhne ze řetězu. Evidentně je to to, co od podobné látky chci především. (24.03.2020)

Post-MeToo reinterpretace Wellsova Neviditelného muže, která proměňuje podtext mnoha slasherů a paranoidních thrillerů (toxická maskulinita je zlo) v hlavní text, a oproti předloze zohledňuje primárně hledisko oběti, ne útočníka. Scénář sice napsal muž (režisér Leigh Whannell), ale na základě konzultace s odborníky a oběťmi stalkerů a citových manipulátorů. K jeho doladění si pak kvůli co nejcitlivějšímu zohlednění ženské perspektivy přizval Elisabeth Moss. Nejděsivější je plíživější první polovina filmu, dávající nám zakusit, jaké peklo zažívá partner člověka s poruchou osobnosti i po (zdánlivém) ukončení vztahu, a trpělivě odhalující metody agresora. Ze způsobů, jakými Cecilii její ex psychicky deptá, ničí její kariérní vyhlídky a izoluje ji od její rodiny a přátel, aby prohloubil její bezmoc, mrazí i z toho důvodu, jak snadno by mohly být aplikované ve světě, kde neviditelnost zatím nikdo nevymyslel. (Pachatel této formy násilí se vzhledem ke své schopnosti přenést vinu na oběť ostatně často jeví jako někdo nepřítomný a neviditelný, kdo vlastně není.) Oproti jiným podobným filmům, které nás až do konce drží v nejistotě, jestli hlavní postava opravdu neztrácí kontakt s realitou (čili máme stejnou pochybnost, kterou se ve své oběti při gaslightingu snaží vyvolat manipulátor), zde od začátku víme, že Cecilie je v právu a její kognitivní schopnosti jsou v pořádku, což spolu s výkonem Moss a výrazně subjektivním vyprávěním posiluje naše přimknutí k ní i frustraci z toho, že ji nikdo nevěří, zatímco moc nad jejím životem s pomocí mrazivě promyšleného plánu krok za krokem přebírá někdo jiný. Druhá polovina filmu má blíž ke standardní vyvražďovačce a psychologická přesvědčivost v ní nápadněji ustupuje žánrovým konvencím, ale pořád jde v první řadě o to, co prožívá protagonistka. Díky zájmu o ústřední postavu skvěle funguje také finále, slastné tím, kdo a jak se v něm ujme vedení, i tím, jak prostě a přitom efektivně je zrežírované (což platí pro celý film, využívající namísto vizuálních efektů a lekaček nesmírně nápaditě těch nejzákladnějších stylistických prostředků hororových tvůrců: ticho a prázdné prostory, pomalé kamerové švenky, dobře načasované hlediskové záběry). Horor, který je v demaskování některých zdrojů dnešních společenských úzkostí srovnatelně důležitý jako před pár lety Uteč (už z toho důvodu, že žijeme ve společnosti důvěřující spíš těm, kdo dokážou dobře předstírat, než obětem předstírání). 80% (06.03.2020)

Koho by to před šestnácti lety napadlo, když se dva chlápci probouzeli v neznámé místnosti v první Hře o přežití, že jeden z nich bude jednou tak dobrým tvůrcem. Není bez chyby, ale tento jeho Neviditelný má řemeslnou zručnost, napětí, nápad a Elisabeth Moss. Pokud vám nevadí pomalejší rozjezd filmu a cca první půle, než se začne něco dít, budete spokojeni. 70%. (17.08.2020)

Musím ocenit absencilaciných lekaček, ale přitom stálou přítomnost napětí a momentu překvapení, to společně s výbornou kamerou dělá z filmu kvalitní zážitek. Samotný příběh i pointu zvládli filmaři docela se ctí, takže za mě se jedná o kvalitně vyrobený napínák s přirozeným hereckým projevem Elisabeth Moss. (27.02.2020)

Už dlho sa mi nestalo, aby mi 2 hodiny pri nejakom filme ušli tak rýchlo. Je to napínavé a šikovne natočené, ale je pravda, že posadnutosť zloducha práve nesympatickou Elisabeth Moss sa chápe iba ťažko. (27.03.2020)

8/10. Tohle bylo super. Vyšťavený koncept "staronového hrdiny" udělal solidní otočku a čím dál lepší režisér Whannell (dejte mu už někdo pls pořádnej rozpočet!) přišel s příběhem, který po celičkou svou stopáž vyvolává intenzivní pocit znepokojení a neviděného strachu. Elizabet Moss je krutě uvěřitelná, záběrování každou další sekundou šťavnatější a nápaditost z celého snímku teče proudem. Co by Fakt labůžo! Jen škoda, že se i tomuhle projektu nevyhnul žánrový syndrom "nelogické chování postav". Ale čert to vem! (16.03.2020)

Leigh Whannell v Neviditelném potvrzuje, že se s ním musí počítat jako s režisérem, který hororový žánr umí. K těm nejlepším mu však pořád ještě kousek schází. Jeho novince by slušelo zkrácení o nějakých dvacet minut, jinak je to však sice nepříliš originální, ale výtečně natočená thrillerová podívaná. Whannell u mí šponovat napětí, notně mu s tím pomáhá i vynikající Elizabeth Moss, a ve všech akčnějších scénách navíc potvrzuje kvality naznačené už v Upgrade. Navíc hraje s divákem od začátku fér hru a všechny karty vyloží na stůl překvapivě brzy, což mu ovšem nebrání v tom, aby fungovala dost nepříjemná atmosféra. Osobně mi Neviditelný sedl víc v okamžicích, kdy se bral stoprocentně vážně, protože díky sázce na atmosféru a dospělejší přístup k celé látce to fakt funguje tím způsobem, o němž většina současných hororů sní. Ale ačkoliv celé béčkové vyznění působí možná až příliš uspěchaně a trošku z něj čiší snaha hrotit to za každou cenu, celkově jde o hodně nadprůměrné řemeslo, které fandům hororů ukáže, že tu pořád jsou talentovaní režiséři, kteří i okoukaný příběh dovedou odvyprávět tak, že se člověk dvě hodiny nenudí. I když na novou žánrovou klasiku to bohužel asi stačit nebude. (01.03.2020)

║Rozpočet $7miliónov║Tržby USA $64,914,050║Tržby Celosvetovo $123,630,571▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ Prekvapenie na úvod roka a to ešte dokonca hororové. Len škoda že to nie poctivo výživné ako bola prvá polovica filmu, tam to stavalo na tajomnej atmosfére nepoznaného a bralo to a dúfal som že to postupne bude len gradovať. V tej druhej polovici sa to troška zbesilo urve skôr do akčného elementu, ktorý to vybudované dá troška dole, škoda že to Leigh Whannell lepšie neustál, vrátane pre mňa skôr tuctovo suchého záveru. Také pozitívum ešte bolo, že nečakane to fungovalo aj z nie moc sympatickou herečkou a ktorú tak strašne bojuje ten asi dosť zvrhlí zbohatlík, prase jedno. /75%/ (21.03.2020)

Přiznám se, že samotné sledování mě kdovíjak nebavilo. Více než dvouhodinová stopáž je v tomhle případě celkem úmorná a nikým nezpochybňované nelogičnosti jsou taky otravné. Jenže ze zpětného pohledu má ten film celou řadu kvalit. Předně Elisabeth Moss, která patří mezi současnou špičku nejen chytrým výběrem rolí, ale i suverénní přirozeností při prezentaci zcela obyčejných žen, kterým se dějí divné věci. Dále je třeba ocenit, že jakkoli výsledkem mohl být rutinní béčkový horor, laciných lekaček je pomálu a budování atmosféry si vystačí s chytrou kamerou, efektně využívající neviditelnosti titulního záporáka. S tím souvisí i pár akčních scén, pečlivě choreograficky naaranžovaných, a je třeba uznat, že z minima finančních prostředků se podařilo vyrazit opravdu maximum. No a samozřejmě nesmím opomenout ani zábavu s interpretacemi kolem ženské emancipace – vymezení se vůči kontrolujícím, mocným a bohatým mužům je málokdy tak příjemně doslovné jako zde. Technofobická linka je už jen třešničkou na dortu a je jenom škoda, že se Leigh Whannell nepustil ještě do odvážnějších rovin a nenechal dobrou půlhodinu materiálu na podlaze střižny. Pak by z mojí převažující spokojenosti zmizela pachuť rozpačitosti, která tam teď nezanedbatelně je. (01.04.2020)

Vzali to za dobrý konec. Dělání magora z hlavní hrdinky je divácky vděčné a Elizabeth Moss to umí prodat. Jenže mě sraly ty nelogičnosti. Každé zabití je prapodivné a mě to vadilo. Coby napínák ale dobrý. (08.07.2020)

(cca na půl roku zapomenuto hodnotit, což svědčí trochu o skleróze a hodně o síle dojmu, znova na to koukat nehodlám, tak třeba tři) (21.12.2020)

„JEDNOU V NOCI JSEM SEDĚLA A PŘEMÝŠLELA, JAK OD ADRIANA ODEJÍT. CELÉ JSEM SI TO NAPLÁNOVALA. A ON SE NA MĚ DÍVAL, A ZKOUMAL MĚ. A ANIŽ BYCH ŘEKLA JEDINÝ SLOVO. PAK MI ŘEKL, ŽE HO NIKDY NEOPUSTÍM. AŤ BYCH BYLA KDEKOLIV, NAŠEL BY MĚ. ŽE BY KE MNĚ PŘIŠEL A JÁ BYCH HO NEVIDĚLA, ALE DAL BY MI VĚDĚT, ŽE JE U MĚ...“ /// Celkem blbě se o tom něco píše, protože i mírný vokecávání vede ke spoilerům. Co spoiler není, je fakt, že to od samýho začátku má parádní atmosféru. Je plná strachu a pak vlastně nevíte, jestli oprávněnýho nebo jen ta holka nemá kebuli v cajku, takže se dá konstatovat že psycho kurz absolvovali autoři s vyznamenáním! Protože kolem podivnejch věcí nejde chodit po špičkách do nekonečna, důležitý bude, co s tím chce Cecilia dělat? Přece nezaleze do kouta a nebude furt bulet! Skoro celej film je na scéně osamocená Elisabeth Moss. A když tomu tak je, buďte si jistí, že je to napínavý. Bez lacinejch lekaček (i když ten jeden okamžik byl fakt dobrej!), jen díky hudbě – tichu, výrazu v ksichtě a neviditelným nepříteli. Je to horor, takže některý věci se nijak speciálně vysvětlovat nemusí. Navíc tady to ani nejde. Cecilia je v očích všech totální magor. Často si představuju, že jsem v její kůži a že ti ostatní takhle blbě koukají na mě! Později se to z psychologickýho hororu změní na psychologickej komiks. Neříkám, že je to špatně, ale místo tý napínavé atmosféry přichází napínavý nahánění s neviditelným nepřítelem. Takže NEVIDITELNÝ je hlavně napínavej film s takovou hororovou povídačkou! Víc jsem se rozepsal TADY. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Kvůli starý jsem často neviditelnej. 2.) Mám ve skříni speciální oblek. Vytáhnu ho, až umřu. 3.) Thx za titule „Parzival a Kubc6a“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (23.03.2020)

Příběh vůbec nebyl děsivý, ale Elisabeth Moss ano! Kruhy pod očima, mastné vlasy, vrásky na čele a oteklý ksicht. Na to se fakt nedalo koukat. Celý film totálně zhnusila. Pokud by byl film o feťačce, tak bych ji dal hlavní roli. Filmu tak uniká i smysl, proč by totiž vědec - milionář toužil po takové škebli? 30% (20.03.2020)

Šikovný Leigh Whannell natočil konečně první solidní letošní horor. Upgrade se mi sice líbil o chlup více, ale s Invisible manem se popral slušně a je už teď jasné, že se film zařadí do škatulky povedených Remaků. Elisabeth Moss předvádí silný ženský herecký výkon ( Patří sice mezi nejméně sympatické herečky a ikdyž se na ní nekouká 2x nejlépe, tak to alespoň nahrazuje solidním hereckým výkonem). S originálem políbený nejsem, takže jsem šel viceméně na slepo a příběh je dostatečně zajímavý a poutavý. Nejsilnějšími stránkami filmu je rozhodně hudba, která dotváří perfektní až intenzivní atmosféru, dostatek napětí a nečekané zvraty. Mínusem pro mne bylo pomalejší tempo v první polovině a taky jsem doufal, že se Whanell vyřádí v násilí, čemuž se překvapivě vyvaroval úplně a za to bod dolů. Spokojený, ale čekal jsem silnější tah na bránu. 8/10. (01.03.2020)

Neskutočná pecka. Minimálne tri razy som vyvalil oči a povedal som si „no dopr...“. Skvelé herecké obsadenie (Elisabeth Moss extra nemusím, ale tu sa hodila ako strom do lesa), asi tucet vynikajúcich scén, brutálne zlovestná a znepokojivá atmosféra plná príjemne nepríjemných hororovo-trilerových náznakov (v štýle „divák 10 sekúnd bez žmurknutia pozerá na isté konkrétne miesto a čaká na aspoň drobný náznak prítomnosti neviditeľného a možno sa ho dočká a možno nie“). Páčilo sa mi aj vyvrcholenie, ktoré o čo bolo komornejšie, o to bolo zaujímavejšie, pôsobivejšie a príjemne nejednoznačné. Na rozdiel od iných by som v tom nevidel nejaké brutálne logické kiksy, keďže nevieme, aké funkcie oblek mal. Áno, tvorcov by nezabilo, ak by ich vysvetlili dvoma-troma vetami, ale dá sa to prežiť i bez nich, hoc áno, to, že existuje oblek neviditeľnosti by som bol ochotný akceptovať bez problémov, ale už nechápem, prečo mnohonásobne znásobuje fyzickú silu človeka (ten, ktorý ho má oblečený, nie je očividne žiadna  väzba, a napriek tomu stvára veci, aké by mu mohol závidieť aj Terminátor) a "pohlcuje zvuky" (neviditeľný sa zjavne pohybuje v malej miestnosti, v ktorej vládne hrobové ticho a nie je ho počuť? OK, dych oblek asi tlmí, ale aj kroky?!). A úplne som nepochopil záhadu okolo psa: najskôr ho hrdinka pustí, aby ho predpokladám vzala so sebou, ale už o sekundu neskôr ho úplne ignoruje a zviera mizne zo scény, inokedy šteká na osobu, s ktorou v dome žila bohvieako dlho a tým pádom na ňu musela byť zvyknutá atď. A na základe čoho ju na konci vlastne oslobodili? Ako vyšetrili smrť v reštaurácii? To tam neboli kamery? V celom filme je totiž kladený dôraz na to, že žijeme vo svete, v ktorom sú kamery na každom rohu. Inak je to ale fakt v dobrom hnusný, nechutne napínavý horor. (23.03.2020)

// Nic není odpornějšího než strach zranitelné ženy a touha toho využít, a nic není uspokojivějšího než chvíle, kdy taková žena svůj strach překoná. Neviditelný exceluje nejen jako psychologický thriller o oběti domácího násilí, zároveň do toho ještě zvládá chytrými nápady kombinovat prvky hororu, takže zůstává vždy o krok před vámi, a to až do samotného konce. Víc takových filmů, prosím. 9/10 (02.04.2020)

V první řadě musím, podobně jako Verbík, podotknout, že nejvíc sci-fi a neuvěřitelný na tom filmu mi nepřišlo třeba to, že tam týpek sestrojil neviditelný hadry ALE !! že byl totálně v prdeli z rozchodu s Elisabeth Moss. Já proti ní nic nemám, její hereckej výron byl v cajku, ale do prdele....Pohledný génius, a jako bonus multimilionář, se fakt zamiluje do baby, která je krásná asi jako týden nemytá prdel a je regulérně v píči z toho, že ho nechala? Od Whannella je hezký, že chtěl dát ošklivým holkám naději, že na ně čeká krásný milionář, ale realitou je, že budou rády, když si jich všimne Franta z Horní Dolní, co vyplodí max "intelektuální" debatu o tom, jak Baník hrál se Slávií...Ale Ok, třeba je Moss fakt hezká a jen to neumím ocenit a sem povrchní kráva (což sem, páč sem před chvílí psala ve zprávě kolegovi, že krása je pro každého jinde), ale prostě Moss bude, čistě dle mého, krásná pro diametrálně menší % populace než třeba Nina Dobrev. Mno a teď k filmu - Neviditelný se mi líbil přímo kurevsky a to díky nádherně vzestupné šikaně hlavní hrdinky, kterou si ten geniální zmrd totálně maže na chleba, až z ní udělá slintající trosku, který by nevěřil ani vlastní pes, kdyby nějakýho měla. Ono se fakt blbě vysvětluje, že Vás mocně šukanuje mrtvola, navíc neviditelná a víc o tom nemůžete říct, páč je určitě v koutě a poslouchá každý Vaše slovo. Moss sice není nejkrásnější, ale také není, na rozdíl od botoxových silikonek, úplná píča a v palici má fungující mozek, díky čemuž se z šikanovaný ťápoty promění na dokonale pomstychtivou svini, která se rozhodne, že si toho neviditelnýho najde. Jelikož oba dva se tedy fuck "milujou" je bezva sledovat, kdo s kým nakonec vyjebe. Neřeknu kdo, ale podotknu, že vítěz soupeře pojebal fakt na pána! (10.04.2020)