Konec básníků v Čechách

Zbytečný a stále dokola omílající film. Navrátilce Kříže, dnes skomírajícího herce TV Nova opravdu už nemusím. A tento film jakbysmet. Opravdu už ne. Oproti předchozím dílů v mých očích navíc po několika stránkách i ubohé. Pře rokem 89 ještě ale dobré, nejlepší podle mě asi třetí díl. A sám osobně si myslím že tento film měl vzniknout ještě jakoby v bývalém režimu (nebo bejt do něj alespoň ještě přenesen), a bylo by to možná ještě bez větších škrábanců. Ale to holt ne, to měli pánové autoři a producenti holt jiné úmysly...No nic. Stále si ale říkám, a skoro vždy to tak platí že do třetice a dost. V nejlepším se má přestat, a obstát tak alespoň z jistou noblesou. Pak už to jsou vesměs jen sračky, ale i to leckdy neplatí, bohužel..A už vůbec nechápu TV Nova proč zrovna vybrala tuto předposlední epizodu před vlastně poslední "Jak básníci neztrácejí naději"? Co vtom zase viděla? Když už tak přeci pěkně od začátku ne? Takhle to postrádá veškerou logiku ale co, vždyť to člověk stejně už zná nazpaměť jako cestu domů. Ta jedna hvězdička ta je jen za Terezku Brodskou která mi zde připadala nejnormálnější. ps: Jinak souhlas s uživatelem Cooperem, který to "bohužel" vystihl úplně přesně. (24.01.2007)

Nevnímám toto čtvrté dějství o mnoho horším, než jeho předchůdce. Stále je to laskavé, jen s tou nenucenou lehkostí je to vachrlatější a vtipný nadhled ztrácí na své působivosti. Za klad naopak považuji skutečnost, že toto dějství předkládá reflexi nově nastolených podmínek a fungování státního útvaru. První polovina devadesátých let byla divočejší a nepřehlednější, kde se různé soukromé i veřejné zájmy střetávali, proplétali a vzájemně ohýbali ke spokojenosti nejblíže a nejpevněji zainteresovaných osob. Absurdita socialismu skončila, ale nahrazena byla jen líbivou podbízivostí a škvárem. Z hodnot se staly nejasné a vychvalované pseudohodnoty. Všechny stereotypy, představy, bláznivé naděje, idealistické prvorepublikové návraty a mámivé lži a napodobeniny jsou předhazovány divákům. Se snaživou hravostí a s tíhou nových a zavádějících poměrů. Hlavní postavou je samozřejmě lékař Štěpán Šafránek (příjemný Pavel Kříž), jehož bezstarostná prostořekost ho vrhá do víru nového řádu. Neschopen pochopit nové hodnoty, se pokouší najít své smysluplné místo v životě. Nemůže zde chybět nejlepší Štěpánův kamarád Kendy (sympatický David Matásek), a ten se zjevně dokáže s nově příchozí realitou vypořádat s mnohem větší úspěšností. Poetickou múzou je rýmující lékárnice Ute (šarmantní Tereza Brodská) a její cílevědomý a elegantní tah na branku. Z dalších rolí: stále starostlivá Štěpánova maminka (Míla Myslíková), zoufající si zdravotní setra Tonička (Jana Hlaváčová), bývalý gymnaziální profesor chemie a obecní předseda družstva Sokolů Ječmen (Josef Somr), Kendyho partnerka v osobním i profesním životě Vránová (Lenka Kořínková), poetická múza minulosti Píšťalka (Eva Vejmělková s hlasem Zlaty Adamovské), stále nenasytná a vnadami obdařená Bedřiška (Barbora Štěpánová), novodobý iluzionista a léčitel Písařík (Pavel Zedníček), bývalý referent s novou a úspěšnou etapou doby Nádeníček (Oldřich Navrátil), prozíravý ředitel novodobého druhu nemocnice (Josef Větrovec), nový a pragmatický ředitel starodobé nemocnice Sahulák (Tomáš Töpfer), úspěšný provozovatel obchodu s auty Karabec (Ondřej Vetchý), spokojený lékař novodobého typu nemocnice (Marek Vašut), zesměšněný ředitel nemocnice (Antonín Procházka), či úspěšný snaživec nových časů Hanousek (Miroslav Táborský). Ta reflexe není vůbec špatná a umí ironickým způsobem veškeré bláhové snahy o zbohatnutí se současnou ztrátou citlivosti předkládat ve stále ještě příjemné podobě. Naštěstí, žít lze téměř za každých proměnlivých podmínek. (09.08.2016)

Ostudný pozůstatek všeho, co mám na sérii rád. Zůstaly jen slabé zbytky skvělého humoru, silné rozpaky nad pointováním nejrůznějších linií a obvyklá romantika už je skoro úplně pryč. Z lásky k básníkům je to sice lepších 50%, ale navýšit Štěpánovu sbírku osudových žen o nesympatickou Terezu Brodskou byla obrovská chyba, která mohla sérii nadobro pohřbít. Naštěstí básnící neztrácejí naději. (01.02.2006)

Všichni tak nějak cítíme, že tohle už není ono. Mladej Štěpánek byl mladej Štěpánek a ten už neomládne. Zajímavá tendence, ale fakt u sebe sleduju, že čím je Pavel Kříž starší, tím míň ho nemůžu vystát. V tomto díle už toho moc vtipnyho není, jenom se to tam snaží vecpat postavy z předchozích dílů, a to často dost křečovitě. A když není Roden, vyměníme ho za Vašuta, že. Tereza Brodská s hřibkem místo hlavy zatím bezkonkurenčně nejškaredší Šafránek girl a její ušní trauma mě strašilo už od té doby, co jsem to viděl poprvé (strašilo mě to tím blbým nápadem, že je na to až tak moc vysazená). Holt, porevoluční doba se na tomto díle fakt hodně podepsala, takže takovy věci jako všude samej podnikatel, návštěva bordelu nebo ta klinika pro snoby, uplně kazí atmošku dílů předchozích. PS: ani ty počáteční hlášky u titulků nejsou moc dobry... (10.11.2014)

Sice celé kouzlo básníku je v tomto filmu mrtvé. Ale svým způsobem je tento díl akceptovatelný jako sonda do naší těsně porevoluční doby a filmu samotného. Celé ty, pro dnes nepochopitelné, mechanismy své doby jsou zde nádherně ukázány. Film byl ve své době kritizován, že totalně selhává a je jen karikaturou. A to je pravda, je karkaturou doby, kde vše bylo karikaturou. (17.06.2009)