Ivana a Václav (E06)

Uživit pět dětí, sebe a domácnost z obchodu, kam možná jen slunce chodí v poledne nakouknout a ještě ho tam musí Václav zlákat a pustit, to je asi dost těžké. Ale co... kdo židle má, aspoň bydlí :-) Osobně jsem pro vztah na celý život. No... snad se to tomuto páru už povede. Uvidíme. Apropo, bude se točit dál nebo je to definitivní konec? To možná nikdo neví. Nějak jsem se této odpovědi nedočkal nebo, pardon, snad nevšiml. Třeba po 45 letech? Je to asi nejen pro mne trochu depresivní, jak čas letí a co se dovede přihodit. Ale co, to je prostě život a toto jsou jedinečné dokumenty, které píše život a paní Helena se občas přitočí a točí. Děkuji paní Třeštíková! (29.01.2018)

Prišli aj dramatické udalosti, ktoré nikto nečakal, to je daň za hektický život. Druhá, pokojnejšia polovica filmu začína Honzovým skvelým neobratným akoby požiadaním o ruku popri vylievaní cesta na koláč z misky. Záhadou celej tejto série mi zostáva, ako sa dá 20 rokov žiť z neprosperujúcej predajne nábytku, do ktorej nikto nechodí. Na konci prichádza v plnej paráde slávnostná premiéra filmu Strnadovi. Lepší záver ani nemohol byť, takže ja s percentami určite nebudem trocháriť. –––– Po těch letech, co jsou spolu, třicet let, si myslím, že úplně zlatí. Jezděj na výlety, hubičkujou se, objímají se, jsou v pohodě. Občas nějakej průser, ale to je vždycky nějakej, viď? Je to tak naopak, že blbnou oni, když to tak vezmem. –––– No tak pani Spáčilová nám dala 70 %. Jenom 70 %! My jsme si vždycky říkali, jestli dostanem aspoň 45. ... A teď jsem si říkala, jestli těch 70 % je za kameru, za zvuk, nebo jako za hereckej výkon. Protože oni lidi si myslej, že je to hereckej výkon, ale to není hereckej výkon. –––– Tisíckrát si promítni tu misku, jak jsi míchal, a už to nikdy nedělej. Nikdy už to nedělej! (24.01.2018)

Můžete mít peněz kolik chcete, ale když se děti nepovedou, budete stejně nešťastný. I když Strnad fňuká kudy chodí, jak si u něj nikdo nekoupí ani židli, nějak jsem mu to nežral. Stejně jako ty brekánky, který občas nahodil. Když nemá prachy,může prodat barák na Vinohradech a má vystaráno, ne? Jeho ženu vycucla rodina jak panicovo péro, takže z ní už zbyla jen prázdná schránka. Ale dokument skvělej. (01.02.2018)

Pro mě asi nejzajímavější série etud. Možná i proto, že díky takovému počtu dětí se v každé generaci dokumentu stále něco zajímavého děje. Díly jsou plné zvratů, náročných zkoušek a uvědomění. Nakonec se ale vše nějakým způsobem urovná. Na jednu stranu zjišťujeme, že i velká sedmičlenná rodina může fungovat a že když člověk opravdu chce, může dovést podnikání, v oboru který ho baví daleko. Na stranu druhou, úspěch je vždy jen povrchní záležitost. Nezúčastnění už nevidí náročnost soužití tolika lidí, stres ohledně splácení obrovského domu, problémy s nezvladatelným synem či obětování se podnikání, které nakonec nevyústí v přílišný zisk. Skoro mě zaráží, že promluvy o sebevraždě proběhly tak klidně a přímočaře. Stát se může všechno, proto bychom problémy kolem nás neměli podceňovat. I přes vše, co se událo, manželé zůstali spolu (v dobrém i ve zlém) a oba se shodují, že k sobě prostě patří. Krásný vývoj vztahu od mládí plného vizí, přes všední realitu, vychovávání a starosti s dětmi, až po uklidněné stáří. Hezky je také řečeno, že soužití dvou lidí není jen o lásce, ale především o porozumnění, kdy ten druhý ví, kdy toho prvního obejmout a podržet. (02.02.2018)

Každý příběh je jiný, ale tenhle asi nejsilnější. Imponuje mi, že drží pohromadě, ikdyž tam byla tak obrovská krize! Moc se mi líbil závěr, kde došlo i na reflexi vlastního natáčení, který se chtě nechtě do těch životů taky promítne. Samozřejmě se najdou i nezodpovězené otázky třeba na ekonomickou základnu rodiny, kdy léta hořekují nad bídou vlastního podnikání a přitom rozhodně nežijou jako chudáci, ale tak zas je prostor pro spekulace :-). Jsem zvědav, jestli dojde i na další řadu etud... (27.01.2018)