Sedm krvavých orchidejí

Jedná se o klasické italské giallo. Jde spíše o detektivní příběh, kdy jsou zabíjeny mladé ženy, policisté jsou neschopní jako vždy a tak musí přijít na scénu zoufalý manžel, který chce zachránit svji milou. Možná si řeknete, že to z horrorem nemá moc společného, ale to se mýlíte. Vrah je skutečně mazaný, pěkně střídá vražedné nástroje, krve je taky dost. Film má dobrou zápletku a tajemství příběhu vám filmaři odhalují pěkně po kouskách. Dojde i k několika zvratům a celý příběh přemýšlíte, kdo by mohl být ten tajemný vrah. Hudba je na tehdejší dobu dobrá, i když by jí tam mohlo být víc. Výběr herců byl dobrý a jejich výkony byly zajímavé. (07.07.2008)

Talianske Giallo Umberta Lenziho, ktorý k tomuto druhu pristúpil celkom seriózne, avšak zabudol okrem iného na horor a des ako taký. Príbeh je tradičný, vrah zabíja ženy s potešením, nie však vždy mu to ide dobre. Pred ich smrťou sa ich snaží vydesiť rôznymi spôsobmi, nijako zložitými a premyslenými, ale keďže ich smrť nebola nejako moc vygradovaná, Lenzi použil túto vrahovu predohru, aby tie scény mali aspoň nejakú atmosféru. Neuškodilo by tomu, keby sa film trocha prestrihal, použilo sa viac tmy a hudba sa viac obmieňala. Lenzi zohnal do filmu celkom pekné devy na vraždy, avšak u niektorých bola škoda, že ich nevyužil na nahotu. Sette orchidee macchiate di rosso je tradičné, priemerné, ničím nevyčnievajúce Giallo, ktoré však priaznivcov neurazí, ale ani nenadchne. U mňa má rozhodne väčšiu hodnotu napr. Giallo od Argenta – Tenebre, ktoré ponúka rozhodne viac hororu. (10.08.2007)

Giallo sklouzávající do školometské detektivky s mnoha topornými dialogy a až otravně "příliš důvtipným" klaďasem. Obvyklé žluté ingredience potěšily, byť je Lenzi nedokázal vypilovat k dokonalosti a zůstalo jen u jakžtakž zvádnutého žánrového řemesla. Za vyslovený faul pak považuju hlavní roli Uschi Glas, která vedle Marisy Mell, jíž se dostalo jen malého prostoru ve vedlejší roli, působila jako bodlák poblíž rozkvetlé růže. Zbytek údajně krásných orchidejí sice tu a tam odhalil i nějaké to poupě, přesto jsem čekal větší důraz na smyslnost. A křečovité vyvrcholení v bazénu místo parádního elektrizujícího orgasmu, na nějž jsem v těchto filmových vodách zvyklý, mne pak vede pouze k dvěma poměrně neuspokojivým hvězdám. (03.12.2016)

Talianske gialla vedia riadne prekvapiť.Tak ako aj tento film.Lenzi je známy skôr kanibalskými horrormi,ktoré sú pre väčšinu divákov odpudivé,ale tento film je úplne iný.Od začiatku do konca plný atmosféry s mrazivou hudbou Riza Ortolaniho.Aj keď je pravda,že na niekoho bude tento film pôsobiť skôr ako detektívka.Lenzi sa v tomto filme riadne krotil,bol dosť zdržanlivý čo sa týka násilia.Záhadné vraždy,záhadný zabijak,pekné ženy,dobrý motív príbehu,všetko čo má mať giallo. (28.06.2009)

Hned na začátek musím řící, že mě Lenzi opravdu příjemně překvapil. Já ho mám totiž, bohužel zaškatulkovaného jako brakmakera(asi toho od něho musím nakoukat více). Jenže sedm kravavých orchidejí je klasické giallo s vrahem v rukavicích a nožem/lankem v ruce a to já mám rád. Co se mi na filmu opravdu líbilo, tak to byly moc pěkné exteriéry (zjevná inspirace Bavovou The girl who knew too much, akorát že v barvách), pěkně nasnímané scény a krásná děvčata. Horší už to bylo s mizernou hudbou od Riza Ortolaniho a prostřední vleklou vyšetřovací částí. Celkově tak 3,5*. PS:Za filmový materiál děkuji Ingrid a už se docela těším na Lenziho Gatti rossi in un labirinto di vetro. (31.03.2009)