Leaving Neverland

Značně vyčerpávající a velmi interesantní zpovědi dvou rodin, které samy sebe rozhodně nešetří, přesto překvapivě nachází vlídná slova pro Jacksona, ač je to zpětným pohledem až šokující, ale zároveň i dobrý ukazatel, že se nesnaží o prvoplánovou dehonestaci, ale naopak být co nejvíce upřímné. Po filmařské stránce se jedná spíše o průměr a má to daleko do současné dokumentární špičky. Tento projekt ale patrně neměl ambice rozsekávat diváka chytlavým audiovizuálem, nýbrž ryze obsahovým sdělením a je nutné k tomu tak dopředu přistupovat. Pár fanatických fanoušků je evidentně stále pod vlivem kultu osobnosti deset let mrtvé celebrity a nedokáže přijmout realitu, takže až extrémně podhodnocuje, ale ujasněme si pár faktů, které byly známé už v devadesátkách. Michael Jackson byl pedofil, který se rád obklopoval dětmi na veřejnosti, v profesním životě a dokonce i v soukromí za zdmi svých paláců, a neobklopoval se nějakými random skupinkami, ale vždy vybranými "pohlednými" chlapci, kteří zastávali funkce jeho dočasných osobních favoritů. Rád tyto chlapce zval k sobě domů, rád chlapce navštěvoval u nich doma a sdílel s nimi svůj veškerý volný čas a dokonce i ložnici. On sexuální aspekt takových vztahů vždy popíral a tvrdil, že prostě jen miluje děti, kterým by nikdy neublížil, ale takto skutečně nejedná zdravý heterosexuální nebo homosexuální jedinec, který si občas zahraje nějakou hru s prcky nebo přispěje na dětskou charitu. Tak jedná čistokrevný pedofil, pro kterého není dítě dítětem, ale rovnocenným partnerem a objektem romantické nebo sexuální touhy. Jistě, být pedofilní ještě nutně neznamená být i sexuální násilník na dětech, ale vzhledem k okolnostem člověk skutečně nepotřebuje být Hercule Poirot, aby se dopracoval k pravdě, i kdyby těm dvěma v dokumentu nevěřil ani slovo... Na celém příběhu mě asi nejvíce fascinuje ten (bohužel přirozený) projev lidské slabosti, ať od členů středostavovských rodin, kterým pozornost světové superhvězdy a pohádková říše blahobytu zatemnily mozky a prostě nechali své děti spát s cizím dospělým člověkem v jedné místnosti klidně i týden v kuse a nepřišlo jim na tom nic riskantního, protože co by se asi tak mohlo stát, že? Král popu a pedofil? Určitě... Tak přístup nekritických fanoušků MJ, kteří projevují identické uvažování jako právě ty rodiny a zcela evidentní berou jako zákeřný útok na jejich mrtvého idola. 75 % (10.03.2019)

Kritici dokumentu vyčítají emoční manipulativnost a jednostrannost. Je každopádně velmi emotivní. Byl konec osmdesátých let a úspěch desky Bad v roce 1988 zpečetil Jacksonovo panování nad světem popu. Pro kluky, které si jejich idol pozve na pohádkový ranč, to musel být zážitek z jiného světa. Později si ale veřejnost díky kampaním typu #MeToo, které dávají hlas obětem sexuálního násilí, navykla vnímat podobné případy citlivě. Nicméně proti odvysílání dokumentu vystoupila rodina a správci pozůstalosti Michaela Jacksona. Za poškozování dobrého jména hodlají Jacksonovi advokáti vysoudit sto milionů dolarů. „Michael Jackson je nevinný. Tečka. V roce 2005 byl podroben soudnímu procesu, v němž byly aplikovány zákony a právo důkazů před nezávislým soudcem a porotou a byly vyslechnuty obě strany, a byl ospravedlněn inteligentní porotou,“ stojí v prohlášení. „Deset let po jeho smrti jsou tu stále lidé, kteří se snaží vydělávat na jeho obrovském celosvětovém úspěchu a využívat jeho excentričnosti. Michael je snadný cíl, protože tu už není, aby se mohl bránit, a zákon nechrání zesnulé před pomluvou a očerňováním, je jedno, jak extrémní ty lži jsou.“ (22.08.2019)

Súhlasím s Mahownym. Všetci, ktorí tu dávajú odpad a snažia sa obhajovať Jacksona nie ako speváka, ale ako pedofila, sú tiež pedofili a malo by si na nich posvietiť mravnostné. Normálnemu človeku sa obracia z tej kreatúry žalúdok. Pekné pesničky, super tanec a ďalšie veci predsa nemajú nič spoločné s tým, či je niekto zvrhlík alebo nie. Naopak, skôr si myslím, že tie spevácke a herecké hviezdy majú väčšiu tendenciu k perverzii, ale fanatickí ľudia si ich idealizujú ako ikony a nasledujú ich zvrátený príklad. Človek ako Jackson sa už za života musel brániť obvineniam tu prezentovaným a koľkokrát to riešil mimosúdne vyplatením miliónov dolárov? Na čo by to asi tak robil, keď bol v poriadku? Bolo by dobré, keby Culkin tiež už toľko nefetoval a konečne priznal jak hulil brko zrúde. Dokument sám o sebe je dlhý, príliš dlhý, ale kvôli výpovednej hodnote musím napáliť plný počet. (24.04.2019)

Michael Jackson byl pro mě vždycky takovej patvar, kterej ale dělal natolik dobrou muziku, že je pro mnohé tématem i v dnešní době. Pro mnohé je ale tématem i z jiné perspektivy, než z jaké by fanoušci Michaela zřejmě chtěli. Dokument Leaving Neverland, za kterým stojí HBO, a u kterého tedy díky tomu nemám obavy, že by byl výmyslem, představuje stinnou stránku Majkla, o které všichni ví, ale nikdy se o ní explicitně nijak zvlášť nemluvilo. Takhle zprostředkovaně od lidí, které zneužíval, je to ale síla. Čtyři hodiny jsou na dokument dlouhá doba, ale má to smysl. Určitě nezměním názor na jeho muziku, ale definitivně jsem na něj změnil názor jako na člověka... (16.03.2019)

Ačkoliv intuitivně předpokládám Jacksonovu vinu, tenhle dokument u mně klesá níž a níž tím víc, čím víc o něm přemýšlím. Nevadilo by mi, že se o něm nedá bavit jako o "důkazním materiálu" a veškerá jeho hodnota je výlučně emocionální - osobně mě irituje lpění na právních termínech typu "presumpce neviny" v reálném světě, kde jsou naprosto nepoužitelné. Přijímám, že se filmaři rozhodli předložit výpověď dvou mužů a jejich rodin a jejich pravdomluvnost předpokládají. Mají na to právo. Problém spatřuju v tom, že v takovém případě jsou autenticita a věrohodnost jedinými devizami, které ten film má - a svou neschopností je podrývá, seč může. Směšně nepatřičné vkládání leteckých záběrů a maskování rozhovorů vznikajících po dobu několik dní tak, aby vypadaly, že vznikly na jedno posezení, vytrhávají z dojmu přesvědčivosti - ten film úplně zbytečně "lže" svou formou, což je v tuhle konkrétní chvíli velmi problematické. Nedivím se konspirátorům, že když pečlivým rozborem odhalují diskontinuitu záběrů vydávaných za kontinuální výpověď, je to pro ně diskreditující. Máme tu čtyři hodiny videa, které stojí výhradně na důvěryhodnosti respondentů, a přitom režií a střihem onu důvěryhodnost zcela ztrácí. (Proč věřit upřímnosti scény, která je kompilací nejlepších záběrů, co se na několik jetí podařilo nabrat? Proč věřit výpovědi, která byla zjevně sestříhána do podoby gradujícího příběhu, kde informace s odhalením nesmyslně čekají na vhodnou chvíli?) Nic z toho není důkazem, že ti dva lžou, nicméně vzhledem k tomu, že nepředkládají jediný důkaz, že mluví pravdu, tak jsme tu v dost slepé uličce. Myslím, že nešťastným vyvozením po sledování tohoto filmu bude, že pravda je v takových chvílích nepoznatelná a nedá se o ní usilovat - ale jsem přesvědčený, že to je jen důsledek nekvality tohohle konkrétního filmu, který se naprosto nedá srovnat s jinými áčkovými dokusériemi poslední doby, které pojaly své téma komplexně a plnohodnotně a tím dokázaly, že mainstream snese víc, než se možná ještě dřív čekalo. Tenhle film nabízí málo a ještě to nabízí špatně. Jeho hodnota je čistě nekonkrétní - jde to vnímat jako zajímavý popis života oběti. Problém je, když přemýšlíme nejen o působivém narativu, ale o jeho vztahu s realitou. A nemyslím výlučně na rovině "co říkají, je pravda", ale "filmaři dokážou pořízený materiál prezentovat jako pravdivý." A jestli se nakonec ukáže, že jeden z těch dvou lhal, tak to bude rána téhle tematice mnohem větší, než je ta natolik chválená otevřená diskuze. Kterou beztak nepovažuju za moc produktivní vzhledem k tomu, do jaké iracionality ten film tlačí svou nekvalitou své příznivce a znehodnocuje už samotnou výchozí pozici toho, kdo chce jeho prostřednictvím upozorňovat na problém zneužívání slabých mocnými. Na tomhle filmu se nedá nic stavět. Je jen ilustrací a naložit na něj jakoukoliv argumentační váhu je nebezpečný a nezodpovědný omyl. (09.03.2019)