V síti

Za mě je lidsky nedocenitelný výkon skvělých hlavních protagonistek, které se nenechaly semlít a všechno ustály, při tom, do jaké oprátky si nechaly strčit hlavu, na druhou stranu režijní přístup se celkem neskrývaně ukazuje jako naprostý propadák a velká slabina celého projektu. Nápad dobrý, provedení populistické, excentrické, lehkovážné, bez adekvátní přípravy, hazardérské a výsledný tvar cílí na efekt, na pudy, na divácký šok a je i nepřijatelně manipulativní - např. odborná veřejnost není z filmu jednoznačně nadšená, spíše naopak: dle různých odborníků (např. sociolog David Šmahel nebo vedoucí odd. informační kriminality pražské policie Václav Písecký) představuje film promarněnou příležitost, jednak proto, že přifukuje a živí bublinu předsudečných a zcestných představ, že hrozba přichází vždy od starších cizích chlápků, jednak především tím, jak navozuje dojem, že děti, které začnou komunikovat na sociálních sítích, jsou okamžitě stoprocentně zahlceny přívalem nahých fotek a videi masturbujících starých chlapů a divných týpků (sama jsem už před shlédnutím filmu přesně tenhle jednoznačný dojem měla z mediálního obrazu, trailerů, anotací...), což nepřiměřeně děsí a alarmuje veřejnost. Ve skutečnosti už to, jak byl projekt postaven, šlo cíleně naproti právě takovému scénáři: jak vizuál a věk vytipovaných dívek a instrukce k jejich chování, tak třeba fakt, že se nepřihlašují na jakoukoli jejich věku a zálibám přiměřenou síť, ale rovnou na internetovou seznamku pro dospělé Lidé.cz a pohybují se tam i po desáté hodině večer a podobně. Tyto parametry přímo vybízejí k tomu, aby projekt odhaloval nejnebezpečnější, až kriminální formy sexuálního zneužívání dětí na internetu tzv. sexuálními predátory, nicméně film i mediální obraz, který ho předchází, budí (a nekoriguje, ale ještě posiluje) dojem, že odkrývá nejautentičtější dramatickou šokující pravdu o tom, čemu dnes čelí všechny děti, které se přihlásí na sociální síť. Nutno podotknout, že autoři projekt nijak pečlivě nepřipravili (ze snímku to dost vysvítá, je to spíš rychlá a laciná hurá akce než co jiného) a sami si zpola ani nebyli vědomi, že to takhle dopředu moderují, o to pak byli všichni zaskočenější. Byl to spíš amatérismus a odbytost než záměr, a pak se na té bublině přitažlivého šoku, děsu, odporu a senzace nezodpovědně svezli. *** Snímek takhle především škodlivě přispívá zkreslujícímu obrázku rodičovské a obecně dospělé veřejnosti o internetových aktivitách dětí, o jejich nenahraditelných pozitivech při správném přístupu, i o hrozbách, které jsou reálné, a ztěžuje práci odborníkům, kteří na tomto poli dělají osvětu, případně se snaží řešit konkrétní problémy. Přitom to mohlo být při dobré vůli, pečlivosti a kvalitní odborné přípravě naopak - dokument mohl adekvátně varovat tam, kde jde o reálné nebezpečí, ale i motivovat a uklidňovat rodiče i děti tam, kde je poplach falešný a nežádoucí. *** Pokud tedy jde o kvalitu a zhodnocení úrovně snímku, výstižný mi co do popisu připadá komentář Mattyho - distancuji se ale od jeho neutrálního tónu co do posouzení jeho služby veřejnosti. Za sebe ji hodnotím jako medvědí. Je to dokument, jenž byl zamýšlen jako osvětový, a škody napáchané v sociálním prostoru jeho lehkovážnou honbou za senzací na úkor disciplinovanosti, svědomitosti, kvalitní odborné přípravy a komunikace odhalené problematiky s veřejností jdou plně na vrub autorů. Navíc jsem s těžkým srdcem sledovala hlavně to, jak se s tím, do čeho byly dost narychlo a bez dostatečné průpravy a podpory hozeny, všechny tři protagonistky perou (odborná pomoc je tam spíš jako lidská stafáž, než že by se nějak reálně osvědčila, většinou jsou to právě samotné dívky, kdo nastoluje klid tím, jak to zvládají) a bála jsem se, aby tak ledabylý a necitlivý přístup senzacechtivého režiséra na nich nezanechal trvalé následky. Vlastně mám dost naštvaně dojem, že jsem viděla film o zneužití dívek slávychtivým Klusákem v honbě za sobeckým osobním uspokojením ještě v úplně jiné rovině. A za to bych tvůrcům udělila aspoň deset záporných hvězdiček! Docela by mě asi zajímalo, jak moc slavný režisér k tak odbytému a nezodpovědnému přístupu dotlačil i výrazně mladší a nezkušenější spolurežisérku, do jaké míry tedy silově svou osobností zneužil i ji a nakolik se to opravdu tímhle způsobem dělo i z její svobodné vůle a záměru (a jestli by vůbec byla schopná to objektivně posoudit, protože v naší kultuře a pedagogice je to přece tak běžné, až to zavání normou). Doufám, že až opadne první divácký šok z toho, co se povedlo zachytit z reálného chování sexuálních predátorů, k snímku samotnému hodnotitelé tak shovívaví nebudou. *** Pro úplnost dodávám, že jsem hodnotila verzi pro dospělé, V síti 15+. Film existuje také ve verzi pro školy, V síti: Za školou, kde mají být nejotevřenější sexuální záběry vynechány a film má být proložen vysvětlujícími vstupy, jež se praktickými radami a osvětou obracejí přímo k dětským divákům. Ty byly připraveny ve spolupráci s platformou e-bezpečí a je pravděpodobné, že tato verze má díky tomu vyšší relevanci, obávám se však, že většina dospělé společnosti uvidí pouze tu první. *~ (11.03.2020) (méně) (více)

V hudební terminologii by se řeklo, že to je overproduced. Rozhodně mám rád, když dokumenty nejedou umělou a už zcela nevěrohodnou reportážní estetiku, ale nějak vypadají. Zároveň je přece jenom trochu divné v oboru, který je notoricky známý podfinancovaností, dávat tak okázale najevo "no problemo, já na to mám". I když by šlo asi vnímat pozitivně, že si Klusák, člověk v samotném středu establishmentu, s mocí, jakou pravděpodobně žádný jiný český dokumentarista nikdy neměl (plus ještě boostem z hithitu), nehraje na falešnou skromnost a nepředstírá, že je normální filmař pohybující se v rámci norem platných pro ostatní, ale že si prostě postaví v ateliéru tři byty, aby se mu hezky švenkovalo kamerou, přestože by to rozhodně nebylo potřeba. U fikčních filmů jsem fanouškem nestřídmých režijních fetiší, tak proč bych měl opovrhovat tím samým u dokumentu? I proto je mi V síti mnohem sympatičtější než většina Klusákových filmů - nezastírá to tolik, čím to je. Je to velké, je to naleštěné, chce to být středem pozornosti. Klusák je samozřejmě jako vždy "nenuceně" v obraze a diví se úžasnosti a šokujícnosti filmu, který mu vzniká pod rukama... Rocková star oboru, Marie Antoinettta sedící na vyvýšeném pódiu uprostřed nějakého dekadentního večírku. Velký filmař, velké téma, velký koncept. Velké důsledky. Tuhle aktivistickou dekadenci je asi potřeba plně přijmout, vždyť proč ne? Já říkám jen: příště víc! Jinak co se týče tématu, určitě se objevilo pár efektních momentů, kdy z té celkem těžko proniknutelné fasády toho filmu opravdu vylívá něco silného. Dá se nad tím opravdu bavit i o tématu, ne jen o Klusákovi. Jak na té základní přímočaré rovině, tak i na dalších, jako jak se tu ženy stylizují do dětské role, jak tomu samy jakoby propadají, jak jsou během toho neustále pozorovány očima štábu (líbilo se mi, jak v chatu zůstávaly odkryty oči). Některé momenty jsou opravdu hodně silné, tísnivé, nebezpečné a zneklidňující. Na scény ze setkání se mi stěží dalo dívat - takový odpor jsem cítil, aniž bych měl pocit, že to Klusák tlačí nějak uměle. Z těch 100 minut by se dalo sestříhat 60 hodně zajímavého příspěvku do diskuze + přidaná Klusákova rocková opera. PS se SPOILEREM: Moment ve filmu, který miluju. Nejdojemnější scéna, jeden z chlapů, který volal, si chtěl opravdu jen popovídat a ještě poradil holce, aby případné pedofily hlásila. Všichni brečí. Klusák to samozřejmě identifikuje jako možná emocionálně nejsilnější moment filmu a stejně jako u Daliborka v Osvětimi se okamžitě postaví do jeho středu, vlepí tam detail své dojaté tváře, nejbližší detail na kohokoliv, jaký v celém filmu je. Vážně jsem se rozesmál, to je prostě úžasné ego. Navíc to je jen vteřina, není to nevkusné a vytrhávající tak bezohledně agendu z rukou respondentů jako minule (a ekvivalent toho v tomhle filmu, když nakonec Klusák konfrontuje konkrétní lidi, tu tentokrát dává smysl a je zpracován líp). Pořád je tam pár věcí, co mi vadí - některé věci jsou včleněny poněkud neorganicky (monolog jakéhosi pána o tom, že poskytovatelé neregulují). Někdy je divákovi zbytečně polopaticky někým nahlas řečeno, co má cítit a co z dané scény vyplývá. Ale sedlo mi to furt víc než cokoliv od Klusáka za hodně dlouho. PS: Omlouvám se, že furt mluvím jen k jednom z režisérů - Barbora Chalupová měla zjevně na výsledek pozitivní vliv vzhledem k tomu, o kolik to je lepší než Klusákův standard, ale protože neznám její tvorbu, nemám to jak vkládat do kontextu. PPS: Docela mě fascinuje, jak se v souvislosti s tímhle filmem řeší "otevírání diskuze". Jenže otevírání diskuze o čem, za jakým cílem? Že internet je nebezpečný, že pedofilie je špatná? To jsou snad nějaká tabu témata? Co má být vlastně cílem téhle diskuze? Jediné, o čem se dá bavit, je větší aktivita rodičů, o těch ale ve filmu nepadne ani slovo a nakonec jde o celkem vágní věc. Když si to vezmu kolem a kolem, tak V síti se tváří, jako by otevíralo nějaké tabuizované téma, i když ve skutečnosti jen stvrzuje status quo, utvrzuje diváky v technofobní názorech a nenabízí žádný produktivní pohyb. Je to vlastně dost mělký film. EDIT: Klusák v rozhovorech říká, jak je třeba to vnímat jako víc než film, ale celý projekt. Tak poslechnu jeho přání a do hodnocení zahrnu Kluse, merch překračující jakoukoliv míru, existenci 18+ verze a celkovou nevkusnost projektu, kterému se podařilo z vážného tématu udělal memovatelnou a účtovatelnou značku. Rád bych připomněl, že jsem začal na třech hvězdičkách, když jsem bral ten film jako nějakou neškodnou performanci zbujelého ega, ale ten sliz, kterým se to za půl roku obalilo a který z toho udělal terč posměchu pro už prakticky všechny lidi, čímž byla znehodnocena jakákoliv alespoň iluzorní aktivistická hodnota, jde těžko ignorovat. (28.01.2020) (méně) (více)