Želvy Ninja

Vyrůstal jsem na tom. Chtěl jsem být Donatello, ten byl dá se říct ideální. Nejdřív jsem totiž byl Leonardo, ale pak mi vadilo jak je mirkodušínovskej, potom jsem byl Michealangello, jenže pak mi štval jak furt žral pizzu, Rafaelo měl zase trapný zbraňě (takový ty nudný trojbodáky, myslím že jim říkal „say“). Donnatello byl pro mě jasná volba, měl super tyč a ještě k tomu byl koumák. Seriál měl geniální postavy, ať už důstojnej záporák Trhač a jeho přiblblí poskoci Roxtedy a Bebop, nebo mozek celého gangu (doslova) Krank, kterej chtěl furt otevřít bránu do Dimenze X. Opruznej suchar Tříska zmutovanej do obří krysy, nebo sexy novinářka April, do který jsem byl společně se všema vrstevníkama zabouchnutej až po uši. Prostě tohle je nostalgie jako trám, kterou mi stále připomínájí stovky nálepek na posteli, které nejdou dolu. (09.03.2007)

Čtyři zmutované želvy jsou dnes vlastně klasika.Je to taková kombinace komiksu a japonské anime.Jednoduché a napínavé příběhy plné tajemného dobrodružství,u kterých děti neodlepí oči od obrazovek(ani já nebyl vyjímkou),April je k sežrání a padouši správně padoušský.Celé to brouzdá napříč téměř všemi žánry a pro děti to je vlastně kultovní záležitost.Jako dítě jsem hltal každý příběh(i když Želvy nepatřili k mým nejoblíbenějším hrdinům),no jako dospělého už mě to nějak přešlo.Pro dětské publikum má tenhle seriál stále svou výpověď,už tím,že se od ostatních trochu liší.Animace je na úrovni doby vzniku a příběh je uzpůsoben dětskému publiku a příjemně ubíhá.U mě nostalgických 75% jako vzpomínku z dětství.Jsou ale kreslené seriály,které ve mě nechaly stopu silnější až do dneška(Smolíkovy,Rychlá rota atd.). (07.08.2011)

Odhlédnu-li od toho, že stejně jako pro mnoho dalších to byl jeden ze seriálů mého dětství, pak se jedná o seriál pro děti, kterému jeho bohatě využitý scénáristický potenciál kazí velmi průměrná animace. Ale komu to tehdy vadilo? PS: Na ty hnusný Turtles žvejkačky padly tenkrát všechny moje úspory a ty hodinky, co jsem za ně dostal, přestaly stejně po pár týdnech fungovat. (26.03.2005)

Fenomén konca 80.rokov v podobe ninja korytnačiek bol jediný väčší konkurent pre rozprávky od Walt Disney. Leonardo s mečmi bol najobľúbenejší ale aj ostatný ako Michaelangelo s palicou, Donatello s nindžákmi a Raphaelo s nožmi mali čo do seba, vedení pod majstrom Splinterom a za pomoci reportérky April O Neill a proti ním neúprosní Shredder a Krang. (09.08.2005)

Dětská láska, kterou jsem si nyní opětovným shlédnutím trošku pokazil (Přesto, že mám do jisté míry dětskou naivitu seriálů rád - třeba Willy Fog na cestě kolem světa). Pocit nostalgie ale většinu nešvarů seriálu zahlazuje a tak si nelze než neužívat Trhače, Kranga, Třísky a všech želváků, které jsem si ale pamatoval trošičku jinak a tak mě dnes už víc těší celovečerák z roku 2007, který se nese přeci jen v trošku temnějším duchu. Kdo seriál nezná z mládí, asi mu už dnes nic neřekne, pro mě to ale jsou užasná dětská dobrodružství u TV, spousty komiksů, samolepek a plastových figurek, které většinou ještě mám někde schované... Ale už si s nima nehraju, fakt...! :) (25.06.2008)