Režie:
Jean-Pierre JeunetKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Angelo BadalamentiHrají:
Audrey Tautou, Gaspard Ulliel, Dominique Pinon, Chantal Neuwirth, André Dussollier, Ticky Holgado, Marion Cotillard, Dominique Bettenfeld, Jodie Foster (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše se rok 1919. Mathildě je devatenáct let. Před dvěma lety odešel její snoubenec Manech na frontu v Somme a jako mnoho jiných byl zabit "na poli cti". Alespoň tak to stojí v oficiálním oznámení. Ale Mathilda odmítá uvěřit. Je si jistá, že kdyby Manech zemřel, ona by to cítila. Vedena svou intuicí se drží poslední jiskřičky naděje, která ji spojuje s jejím milencem. Marné jsou pokusy bývalého seržanta přesvědčit ji, že Manech zemřel v zákopech na "území nikoho" společně s dalšími čtyřmi muži. Mathildina cesta je plná úskalí a překážek, ale ona se jich neleká. Všechno je možné pro toho, kdo má odvahu postavit se osudu. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (319)
Jeunet se tentokrát vydal ze svých fantasy světů do reality a vypraví nám příběh o lásce za časů první světové války. I když se tentokrát režisér držel při zemi je zde vidět jeho styl, který ve svých filmech používá. Ať už se to týká vizuální stránky nebo stylem vyprávění. Avšak oproti svým jiným snímkům jako je třeba Amélie z Montmartu zde chybí hravost a celý snímek se nese ve vážnějším tónu. Určitě potěší herecké obsazení kde se ve vedlejších rolích představí čím dál populárnější Marion Cotillard, známý "padouch" Tchéky Karyo a dokonce i Jodie Foster. Co se týká Audrey Tautou tak ta je překvapivě nevýrazná a rozhodně se nesnaží opakovat svou skvělou "Amélii". Film samotný není standardní romantické drama a nejspíš nesedne "klasickému" divákovi ale to se dá říct o všech filmech tohoto francouzského tvůrce. Pokud režiséra znáte a jeho filmy se vám líbí určitě vás "zásnuby" zaujmou. ()
Příliš dlouhé zásnuby se v mnoha ohledech podobají Amelii z Montmartru. Nejen všepřítomným vypravečem a "jeunetovským" stylem, ale také příběhem. Ústřední hrdinka lišící se od všech ostatních (zde navíc zdůrazněno její nemocí) se během filmu vydává na cestu znovunalezení (v Amelii pouze nalezení) svého milého. Přesto se PDZ od Amelie v jednom ohledu podstatně liší - zatímco svět Amelie byl prezentován jako místo her, malých zázraků a pohádek, v PDZ přichází závažné téma války. Ta je zobrazena velmi naturalistickým a brutálním způsobem, barevným tónováním do šeda jednoznaně odlišena od teplých žlutohnědých barev světa kde žije hlavní hrdinka Mathilda. PDZ se tak dají vnímat jao pokračování Amelie - ve smyslu vývoje hlavní hrdinky, která je válkou a ztrátou svého snoubence nucena dospět. ()
Pokud vás děsí představa, že strávíte více než dvě hodiny s Audrey Tautou při hledání ve válce ztraceného snoubence (RIP Gaspard Ulliel), přičemž dějová linka je vyprávěna chaoticky a rozhodně ne strhujícím způsobem, jděte o dům dál. Režisér, který na konci devadesátých let křísil Vetřelce a se svou Amélii okouzlil (ještě před zbytkem světa) Karlovy Vary, je chvílemi hektický, občas až kýčovitě romantický a ve své zákopové detektivce chvílemi i překvapivě autentický a krutý. Ale je to strašně dlouhé. ()
Vizuálne pestrofarebná love story. Pre mňa rozhodne veľmi chutný dezert od pána, ktorý stvoril geniálnu Améliu. Zásnuby sú obrazový masaker, ktoré si, samozrejme, plnohodnotne vychutnáte len na veľkom plátne, kde sa budete môcť unášať nádhernými obrazmi francúzskeho vidieka, ktoré sa striedajú s depresívnou krutosťou prvej svetovej vojny a to všetko za doprovodu úžasného soundtracku (Badalamenti i tentokrát ukázal svoje kvality). Príbeh, možno pre niekoho až príliš zložitý a obsahujúci nadmerné množstvo postáv, bol pre mňa úžasnou prehliadkou Jeunetovej fantázie, rôznorodosti charakterov a jemného striedania komických scén s emotívnymi - dostalo ma hlavne nádherne vyobrazené detstvo a následné zoznamovanie Mathildy s Manechom. Príliš dlhé zásnuby sú určené pre divákov, ktorý milujú túlanie sa po vlastnej fantázie a majú radi príbehy, i keď sú akokoľvek netradičné. Jeunet je majster originality, svojský génius, ktorého režijný štýl určite nemusí sedieť každému, no ja som si tento jeho počin neskutočne zamiloval, i keď chápem, že jeho čaro spočíva hlavne v obraze. ()
Režie jak už u Jeuneta bývá je precizní a vizuálně není co vytknout. Audrey Tautou opět potvrdila, že patří do světové špičky a její výkon byl bravůrní, ale snímek měl i své mouchy. Přišel mi zbytečně dlouhý, zmatený a někdy až nudný, ale díky skvělé režii a dobrému vypravěčskému stylu jsem se i přes tyhle pasáže v pohodě přenesl. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (43)
- Jean-Pierre Jeunet pôvodne plánoval obsadiť Dominique Pinona do role súkromného detektíva Germaina Pirea a Ticky Holgada do role strýka Sylvaina. Avšak Holgado mal diagnózu rakoviny a štúdio odmietlo ho poistiť. Preto sa Jeunet rozhodol vymeniť hercov a po rozhodnutí to neľutoval. Keďže Holgado bol čoraz viac chorý, začínal mať problémy s koncentráciou a pamätaním si textu. Jeunet pripravil hrubý záber filmu pre Holgada, aby si ho mohol pozrieť, ale Ticky zomrel ešte než sa tak stalo. (Pat.Ko)
- Jean-Pierre Jeunet sa viac ako desať rokov pokúšal nakrútiť tento film bez úspechu z dôvodu niekoľkých faktorov, a to predovšetkým nedostatku financií a neschopnosti nájsť dokonalú herečku na úlohu Mathilde. Keď Jeunet prvýkrát stretol Audrey Tautou, pomyslel si: "Bože môj. To je Mathilde!" Úspech filmu Amélia z Montmartru (2001) (v hlavnej úlohe s Tautou) poskytol Jeunetovi uznanie, ktoré potreboval na získanie súhlasu od Warner Brothers, ktorí vlastnili práva na knihu Sebastiana Japrisota. (Pat.Ko)
- Jean-Pierre Jeunet vyskúšal 50 až 60 mladých mužov na úlohu Manecha, kým nenašiel Gasparda Ulliela vďaka filmu Bozkávajte sa, s kým chcete (2002). Jeunet podrobil Ulliela náročnému konkurznému procesu, počas ktorého vystupoval až tri hodiny naraz v kostýme a s doplnkami. (Pat.Ko)
Reklama