Ženské problémy

Nebojim sa nacriet do hlbin filmovej teorie a prikrocil som z hlbocin filmovej teorie k vytiahnutiu vysoko odborneho, fundovaneho pojmu - retardovana picovina. Nez zacnete sledovat tuto blbinu, ovela lepsie urobite, ked si na stene najdete na stene bod - najlepsie nejaku chybu po malovani, chybu omietky alebo spatny kus poteru. Natiahnite si budik na 89 min, zafixujte svoj velacteny zrak na ten bod a civte nan az do zadrncania budiku. Ak by niekomu nahodou hrozila nuda, povolene je najst si doby dva a obcas sa pozriet aj na druhy bod. Dovolene je dokonca aj parkrat prezmurknut, pripadne kvapnut do Vasho velacteneho zraku Arufil proti suchym ociam. Jo, jo -prave ste stravili uzitocnejsie cas nez cumenim na tuto kravovinu. 0 % (01.12.2015)

Druhý z vrcholů Festivalu otrlého diváka 2023 - ovšem ne druhý v pořadí v mém osobním žebříčku, o první místo se tptiž na stejné úrovni důstojně dělí s Hřmotem obřího plaza :-) S tvorbou Johna Waterse, včetně nejznámějších Růžových plameňáků, jsem seznámen, Divine byla a je pro mě opravdu "renesanční" osobnost, ovšem tento film jsem až dosud neměl tu čest spatřit. A o co jsem celý život přicházel :-) Nejde jen o ujetou, velmi extravagantní a hlavně velmi vtipnou záležitost (u scény na trampolíně jsem hýkal smíchy na celý Žižkov), zároveň film vnímám i po té vážnější stránce - do jakých důsledků může zajít slavománie, aniž by si to dotyčný člověk do posledních okamžiků vůbec uvědomil. Jinak klobouk dolů před každým detailem, naprosto mě fascinuje zejména to, jak lze stvořit film, ve kterém jediná postava (sic!) není aspoň trochu normální, všechno je nadpozemsky přemrštěné, přesto film drží pohromadě jako beton, je maximálně zábavný a také má v sobě popsanou velmi nosnou myšlenku. Velké díky také celému organizačnímu týmu FOD 2023, těch pár dnů v Aeru byl opět velký zážitek :-) (14.03.2023)

ach, čeho jsem to zase byla svědkem, šílený film o šílené ženě se šíleným vzezřením, se šílenými sklony, s šílenými přáteli a s šíleným koncem...ale uznávám, scéna s hrou na autonehodu mě poměrně nemálo pobavila:)...(omluva autorky za nadužití slova "šílené", bohužel jiné až takto výstižné slovo neexistuje... (14.11.2008)

Vrcholné dílo nejen rané undergroundové fáze Watersovy kariéry, ale vlastně celé jeho filmografie. Waters si tu bere na paškál různé klasické role žen v popcornové produkci Hollywoodu - od rebelantských školaček, přes vzorné matky pečující o rodinu i svou krásu, až po trpitelské hrdinky srdcebolných melodramat o ženách, které přišly na scestí. Můžeme až říci, že tu vystřihl svou verzi "Sullivanový cest". Jen jeho agregát klasických hollywoodských žánrů a konzervativních ideálů se jimi sebeadoračně nedojímá, nýbrž se jich zmocňuje typicky watersovskou queer campovou trash-chic optikou. Deformuje a znetvořuje je tak do rozjíveně požitkářské podoby, zatímco s jízlivým řehotem odhaluje obludnost a absurditu původních konceptů. Watersova banda si zvrhle přivlastňuje a rozkošně znesvěcuje zdegenerované fenomény ideálů krásy i mýtus hvězdné slávy a staví z nich vlastní pomníček nakažlivě sympatické ohyzdnosti, nevkusu a zvrhlému požitkářství. Na jeho vrcholu pak jako svátost ční fenomenální Divine, která ač je v každém filmu velkolepá a skvostná, právě zde vystřihla svou životní roli. A to nejen proto, že jí "Ženské problémy" nadělily drag/straight dvojroli a scénu, kde souloží sama se sebou na prochcané matraci ve škarpě. (18.03.2023)

Vlastně ani nevím, co k tomuhle napsat. Typ filmu, během kterého jsem si asi 100x sama pro sebe řekla ty vole, co to je... Ale bavilo mne to a určitě si dám od Waterse něco dalšího. Naprosto chápu rozporuplnost v hodnocení, tohle asi moc lidí vážně nemusí. Ale já se občas ráda svezu na téhle vlně:) . (01.02.2014)