Režie:
Lex OrtegaScénář:
Miguel García MorenoKamera:
Ernesto HerreraHudba:
Simon BoswellObsahy(2)
Manželský pár a jejich mladá dcera se děsí psa sousedů, který dívku nakonec kousne. Pes je utracen a majitelé jsou zdrceni, jelikož jej viděli jako svého syna. V noci vstupují do domu páru, aby se pomstili. (JasonCZ)
Videa (1)
Recenze (43)
Lex Ortega, se mi vryl pod kůži před 2 lety, kdy jsem narazil na jeho prvotinu Atroz (2015), kterou sám napsal a režíroval a dodnes patří u mě mezi nejvíce brutální filmy, které jsem kdy viděl a jen těžko ho lze doporučovat - jen pro otrlé. Od té doby mám Ortegu v hledáčku a po dvou povídkách v México Bárbaro (2014) + México Bárbaro II (2017) se pustil do Hororu s vyšším rozpočtem, ale pustil se do hororového subžánru, který osobně moc nevyhledávám a tim je Home Invasion. Každopádně, co se mi nejvíce líbilo, byla depresivní atmosféra od samého začátku. Na Gore dojde až v úplném závěru, ale rozmlácená hlava golfovou holí, bylo povedené a nechutné. Finále silně zlé. Určitě ve svém žánru nadprůměrný Horor, ale upřímně, čekal jsem o maličko více. Ke zhlédnutí ale samozřejmě doporučuji. (123. hodnocení, Full HD) ()
Tento film dozajista rozdělí zejména divačky na tři nesmiřitelné tábory. Fanatické sběračky hoven a infantilní šišlalky na potenciální večeře a uštěkané olizovače vlastních prdelí (vesměs krutě nemrdané), laktačně psychotické matky z E-mimina a infantilní šišlalky na uřvané a řádně rozmazlované škaredě vyrýhované zygoty (vesměs mrdané špatně nějakým slizkým upjatým debilem z pojišťovny) a ty, co mají v zevním genitálu jak fakany, tak čokly (tady to bývá asi nejméně tragikomické). Doufám, že se holky nakonec potkají někde v bahně. Každopádně Mexičani už zjevně psy až tolik nežerou a děti mají většinou na píchání či na orgány, tudíž jsme zde svědky veskrze zábavného, mile brutálního, poměrně nestranného a spravedlivě vyváženého souboje párečku ekoteroristických psošuků a katalogově šosácké rodinky z předměstí o to, je-li emocionálně snesitelnější a lidštější mít doma rozmazleného vlčáka či rozmazleného paznehta. Pokud se na to chcete nerušeně podívat ze záznamu, aniž byste znali výsledek, ztlumte si teď oči. Skončilo to roztomilou plichtou a velkou mísou štěkanátků. ()
Na počátku je psisko a malá holčička. Primitivci mají svého psa jako vlastní dítě (a já myslel, že je to jen u nás), a tak když napadne sousedovic holčinu, berou to jen jako incident. Jenže holčička je vážně zraněná a rodiče to nehodlají ponechat jen tak. Očekával jsem zprvu něco na způsob sousedská Válka Roseových, jenže veškerou aktivitu vzali do svých rukou majitelé psa. Vedle napětí dojde i na několik mordů, kde vedle podříznutí je rozkošná práce s golfovou holí. Postavy v tomhle filmu dělají chyby, velké chyby, a za ně řádně zaplatí. Bez výjimky. Tedy z vlčáka na volno mrazí a já si vzpomenu na dávné doby, kdy ze člověk beze strachu procházel po městě, vydal se k řece, do lesa nebo na louku a nemusel se stále ohlížet, kdy se na něj odněkud vyřítí zuřivý pes. Ta doba klidu se už bohužel asi nevrátí... ()
Rozumný, ba i radikální boj za práva zvířat, konkrétně třeba proti zhovadilým býčím "zápasům", nebo proti otřesným podmínkám zvířat ve velkochovech, je bezpochyby záslužnou činností. Ale může se stát i záminkou k ventilování si psychopatických sklonů, pokud se ho zhostí psychopati. A všelijaký "aktivismus", nejen ten prozvířecí, jistě spoustu narušených a mentálně labilních jedinců přitahuje. No a nezdravá, ba nepřirozená náklonnost některých osob k otravným čoklům, je kapitola sama pro sebe, to už radši adorovat kočky nebo koně. Ale dost pseudofilosofujících canců, vždyť tohle bylo jen takové levné lobotomizované béčko, s nereálnou a do extrému vyhoněnou sousedskou konfrontací, ve kterém se postavy chovají jako idioti a na obou stranách konfliktu stojí tak nesympatičtí pitomci, že je vám úplně fuk, jak to celé dopadne. Každopádně pro spoustu diváků půjde jistě o potvrzení rozšířené teze, že výraz "pejskař/pejskařka" je zároveň i psychiatrickou diagnózou. ()
Nevedel som do čoho idem, no po vzhliadnutí snímku ma nezaujímalo nič iné, ako názory užívateľov v komentároch. No a ani som nemusel dlho hľadať, aby som na jeden dementný narazil, i keď toho “Yorkshira” mi je samozrejme nesmierne ľúto. Úplný záver je už ale celkom slušná facka do tvare tých, čo povyšujú iný život nad ten ľudský. Dalo sa .. ()
Reklama