Infinity Pool

Hodně proměnlivý, tělesný, fyzický, žánrově i motivicky nesourodý, formálně i stylisticky tísnivý [viz. absence celků a silný akcent na polo-detaily a detaily], vizuálně i zvukově imerzivní, a v neposlední řadě extrémně divný film, který připomíná jednu velkou noční můru, a který víc než důstojně pokračuje v tradici Cronenbergovského body-horroru. Inu, jablko nepadlo daleko od stromu.... slovy klasika: "That feels weird, but I'll alow it." .... PS: Mia Goth ftw! (16.02.2023)

Keď je rodič divný tak ani dieťa nebude úplne normálne. A to isté platí o tvorbe otca režiséra a jeho syna, a aj napriek tomu že nápad to nie je zlý a ani jeho spracovanie, niektoré scény bolo možno treba vynechať a dojem by to nepokazilo, skôr naopak. Ale pri priezvisku Cronneberg človek pomerne riadny úlet čakal, nakoniec to nebolo vyslovene nechutné a je to priemerný film na hranici objektívnych 60%. (20.02.2023)

"I went for a colonoscopy last month, and it was like looking at a painting by Jackson Polyp." Tak boží rozjezd… a natolik fádní výsledek. Plíživé vtažení ústřední dvojice do pekla skrze zlověstnou symboliku, dráždivou sexualitu a tragickou nehodu. Lynchovsky snové, cronenbergovsky fyzické, kubrickovsky punkové. Právě záblesky Mechanického pomeranče jsou ale tím posledním, s čím se zde v druhé polovině zajímavě pracuje. Obrovský potenciál prvotních motivů zůstane nerozvinutý: šlo skvěle pracovat s psychologií vztahu ústřední dvojky (ona neví co se změnilo a s hrůzou na to postupně přichází), u toho rozkrývat bizarní svět ostrova s jeho děsivými pravidly a celé to metaforicky proplétat motivem hledání inspirace vyhořelého spisovatele. Místo toho mladý Cronenberg s jeho protagonistou uvízli v neopodstatněně znepřátelené marnivosti bandy odpojenců od empatie a vlastní identity. (04.03.2023)

Ak váš otec natočí kultové filmy ako napríklad Scanners či Moucha a vy chcete byť tak isto režisérom, tak máte dve možnosti. Točiť absolútne odlišné filmy, alebo ísť v jeho stopách. Brandon Cronenberg išiel cestou B. Naservíroval mi niečo, čo mňa zaujalo od prvých záberov a tónov hudby. Následne mňa začal vťahovať do zaujímavej zápletky u ktorej som si hovoril, že konečne zasa niečo bizarne atraktívne. U tohto slovného spojenia samozrejme nemôže chýbať Mia Goth. Bohužiaľ načrtnutý príbehový potenciál sa veľmi rýchlo uzavrel v kruhu nadržaných "feťákov". V kategórii zvláštne zaujímavý horor odporúčam radšej Smrt přichází v bílém (2003), alebo Ve vysoké trávě (2019). (29.12.2023)

(4/10). Moje druhá zkušenost s mistrem hnusu Cronenbergem, tentokrát s jeho klonem, tedy synem. Tento film mě utvrdil v tom, že bych měl na tuto úchylnou rodinu definitivně zanevřít. Jejich osobitý rukopis je na jednu stranu působivý a na první pohled rozpoznatelný, ovšem mě osobně jejich styl naprosto minul. Minulý rok jsem měl premiéru s touto zvrácenou rodinkou díky filmu Crimes of the Future a když se na to tak zpětně koukám, tak tam vidím ty stejné chyby. Na první pohled se jedná o mysteriózní zápletku, která v sobě skrývá obrovský potenciál. Pocit znepokojení z příchodu něčeho nebezpečného se nese po celou dobu první poloviny filmu, kdy je divák ve velkém očekávání. Ovšem po velice strohém a až bizarně jednoduchém odhalení se vytrácí veškeré kouzlo. Koncept to má originální, ale forma kterou je to prezentováno je naprosto odlišná, než bych očekával. Zvrhlo se to v opulentní orgie, kterým vévodí šílená Mia Goth. Holčina má praxi již z jejích přechozího projektu Pearl, takže role pokřivené nymfomanky jí sedla dokonale. Její výkon hravě strčil Alexandera Skarsgårda, kterému tyto dramatické role docela jdou, ale jeho štěněčí kukuč tomu moc nenahrává. Jedno herecké obsazení však musím vypíchnout. Thomas Kretschmann zde hraje doktora v jedné takové pikantní laboratoři. Pokud chtěl režisér navodit jeho německým původe pocit, že se jedná tak trochu o nacistickou laboratoř, tak je to dle mého názoru geniální tah. Nacisté se totiž zabývali okultismem a všelijakými jinými prasárnami. Mělo to obrovský potenciál, ale z mého pohledu se film začal v druhé půlce totálně bortit. Nehledě na to, že všichni slibovali nechutnou podívanou, kvůli které mnozí museli odejít i z kina. Ovšem podle mě si divák Infinity Pool odnese maximálně tak epileptický záchvat z těch šílených halucinogenních scén. (12.04.2023)