Iveta - Série 3

Třetí řada byla zklamání.... Chyběl osudový muž - Jirka Pomeje, který pro ni toho tolik udělal a závažně ovlivnil děj kolem Ivety. Navíc mi to přišlo příliš zmanipulované, jelikož každý ví, jak se Rychtář choval k jeho bývalé ženě a tady je vyobrazen div ne se svatozáří......Také zakončení mě zklamalo... nečekala jsem, že tam bude skok pod vlak, ale že to bude více emotivní.... konec ztratil kouzlo. Nevím no, asi jsem od seriálu čekala moc..... škoda. (27.05.2024)

Tretia séria a zakončenie seriálovej Ivety neprináša žiadnu zmenu. Otrasná a brutálne otravná minimalistická kamera, o ktorej si samotný scenárista a režisér myslí, že (vyjadroval sa o tom vo viacerých rozhovoroch), že sú to umelecké zábery a chcel ich vraj v seriáli oveľa viac – náladové zábery, ktoré navodia atmosféru. Popravde, skôr pôsobili amatérsky, inscenačne, ba až na štýl domáceho videa (aj keď to asi bol zámer).  - Každopádne, tretia séria sa pohybuje asi na úrovni druhej, no tiež je to podpriemer, už nie hlboký podpriemer ako prvá séria, ale len podpriemer.  - V seriáli dosť chýba zásadný Ivetin vzťah s Jiřím Pomejem, celkovo sa tvorcovia snažili aj v poslednej sérii o to, čo predtým, verne zobraziť známe scény (únos do Taliansku, Richtář „hore bez“ v Taliansku, bitka s Maculom na jej poslednom koncerte v Svitavách). Ak hľadáte odpovede, nedostanete ich. Jasné, z búrlivého života Ivety, ktorý chtiac-nechtiac sledoval celý národ, sa dalo vyťažiť oveľa viac (napríklad prečo rušila tie rozsiahle turné, ktoré mala naplánované - aj keď to je každému jasné). A mimochodom, prvá séria vykresľuje Sepéšiho ako čuráka, druhá Ivetu ako nestabilnú trosku, v trojke je Richtář doslova za chrumkavého. - A tak asi jediným polovičným víťazom je herečka Anna Fialová, ktorá sa snažila verne okopírovať a naštudovať Ivetino správanie, štýl reči a podobne (komicky však vyznieva jej mladý vzhľad v tejto tretej sérii – ale maskéri sa snažili), otázne je aj to, dokedy sa v jej hereckej kariére s ňou bude ťahať táto úloha, pretože talent táto herečka rozhodne má.  - Nie, Voyo sa nevydarila táto miniséria a to vôbec, podobne ako sa nevydaril ani dokument o Ivete Málo mě znáš. Asi by bolo vhodné nechať jej dušu už na pokoji a vziať si z jej života to pekné – piesne, ktoré dodnes oslovujú mnoho fanúšikov.  P.S.: Výborný komentár NinadeL. P.S.2: Oveľa viac o Ivetiných prehreškoch z tejto tretej série sa dá dohľadať na YouTube, je viacero snímkov, ktoré chronologicky pospájali udalosti z novinárskych kamier a relácií, kde vystupovala a dá vám to oveľa väčšiu výpovednú hodnotu než táto miniséria. (30.05.2024)

Nikdy jsem nebyl fanoušek Bartošové, ale ani její odpůrce. Jsem ale rád, že i když je to natočené vcelku bulvárně tak že ze seriálu nevychází nijak extrémně zle a spíš se nám tvůrci snaží ukázat, jak jsou hajzli všichni kolem a ona je jen oběť a milující matka. Můžeme jim to věřit a nemusíme, nikdo asi nevíme, jak to všechno doopravdy bylo. Je vtipné si vedle toho pustit občas reálné záznamy a vidět ten rozdíl. (24.05.2024)

První dvě série Ivety jsou opravdu klasa, takže jsem s nadšením sobě vlastním využil možnost jít na slavnostní předpremiéru v Lucerně, abych závěrečnou sérii mohl vidět na velkým plátně. Třetí série Ivety je tobogán emocí, který v českých poměrech nepamatuji. Ivetin osud je plný bolesti na duši, smutku a především neskutečnosté osamomělosti. Mnohokrát jsem cítil jak Iveta vysloveně hledá někoho o koho by se mohla opřít, kdo by jí dal pocit porozumění a opory, ale bohužel měla kolem sebe až neuvěřitelnej soubor kreténů a její pád na dno mně opravdu dal hodně zabrat. Některé scény, třeba s Arturem na jejich narozeninách ukážou Ivetku šťastnou, stejně jako její comeback u kterýho jsem jí držel palce víc než sobě při losování šťastných deset, ale bohužel štěstí trvá vždycky jen krátce, než se opět nad Ivetou potemní. Tvůrcům se povedla i závěrečná ttulková scéna, protože jestli tě nesrazí k zemi předchozí dění, tak závěr to udělá spolehlivě. Ano, měl bych i vyčítky, vesměs technické povahy, občas jsem slyšel špatně Artura, přespříliš makro záběrů na Ivetin obličej, ale to jsou proti té tsunami plné emocí jen banality. Anna Fialová dává Ivetu na bohyni, ale i ostatní hrají skvěle, třeba Karel Šimek jako Artur to je neskutečná dokonalá podoba a jeho scény patří mezi to málo vtipné, kdy se člověk zasměje. David Prachař jako Rychtář je taky bezchybnej, nejvíc mám v paměti první společnou scénu, kdy tam stojí naproti Ivetě, ta mluví za všechno. Filip Rajmont toho bulvárního podčlověka trefil naprosto dokonale. Iveta je klenot, který se umí pořádně trefit do srdce možná i proto, že Ivetin osud se týká všech co čtou bulvár nebo v dnešním éře dělají ze sociálních sítí stoku nenávisti, povrchnosti a laciných senzací. (07.05.2024)

Abych nepracovala jen s primárními pocity, poslechla a přečetla jsem si několik hloubkových rozhovorů s Michalem Samirem a musím říct, že je skoro až komické, jak ten člověk uvěřil vlastní umělecké licenci. Měl devět dílů na životopisný seriál o zpěvačce, která se nedožila ani padesátky. A přesto mu to nestačilo / nebo se mu to zdálo příliš zahuštěné a byl ochotný celé díly sestavit jen z náladových obrázků navozujících určité pocity. V závěrečné sérii si vychutnal hranou verzi toho kardinálního nesmyslu kolem únosu do Itálie a dal příležitost některým hercům vytvořit parodické verze nechvalně známých figurek české bulvární scény... Škoda slov. Ano, jistě, z životopisu Bartošové šlo vybrat zkratky na téma "jak vesnická holka přišla do hlavního města dělat kariéru," v další kapitole sledovat "jak stejná holka řeší svoji první aféru a jak odmítá zůstat doma na mateřské" a v závěru "jak vzdá život po tom, co se jí nepodařilo vrátit se na výsluní". Ale tyhle floskule a další velmi podobné teze by šly navázat na životopis prakticky každého umělce nebo veřejně známé osobnosti. Kdy tenhle seriál pracoval s tím, že Iveta Bartošová nebyla nějaká zaměnitelná nula z komparzu, chvilková hvězdička? Nikdy. Teď se jen opakuje stejný vzorec. V době, kdy vrcholil lynč na Bartošovou, se Michal Samir zařadil mezi tu nechutnou většinu, která si nárokovala odplivnutí nad Džambulkou. A teď po deseti letech si stejně agresivně nárokuje vyprávět vlastní příběh, k jehož zpracování mu ale chyběli nejen zkušenost, ale i talent. Tohle bylo hodně drahé sypání popela na hlavu. (27.05.2024)