Krvavý Johann

"Co to ku*va děláme? - Zachraňujeme vaše výročí..." Na motivy povídek Franty Kotlety a Kristýny Sněgoňové. Nebylo potřeba mě ani lákat víc. Dostal jsem přesně to, co jsem chtěl. Brakovou českou fantastiku plnou sprostých slov, krve a sexu. Jak obvykle pan Kotleta říká - "Braková literatura se nesmí brát vážně. Bavím sebe a bavím čtenáře." A přesně takový je i Krvavý Johann. V první řadě se nemůže brát vážně a zadruhé je potřeba, aby se divák bavil. A já jsem se vlastně bavil od začátku do konce. Na mnoha místech je poznat Kotletův humor. Viz scéna z kufru auta, která perfektně tenhle styl humoru ukazuje. Líbí se mi, že pan Krumpoch mrkal na fanoušky Tarantina, Terminátora a Matrixu. A vsadím boty, že tam toho bylo ještě víc. Příběh je jednoduchý zato neustále jede kupředu. Nechybí tedy dost úchylné momenty - mrtvé dítě, morbidní hlášky a ve výsledku i dost bizardní zabití chlápka skrze dildo. Chápu, že film je dělaný za skromné peníze. Na druhou stranu jsem neměl ani chvíli pocit, že koukám na nějakou skromnou produkci. Kamera byla super a záběry Prahy taky. Zatímco Brakové literatuře se v Česku daří, tak jak koukám na hodnocení a ohlasy, tak filmografii se ještě nějakou dobu asi dařit nebude. A je to škoda, protože Johann mohl být (a je!) první skutečnou vlaštovkou od které se odrazí mnoho fantastických českých projektů. Takže já osobně panu Krumpochovi děkuji, protože jsem od filmu dostal přesně to, co hledám v knihách Kotlety a Sněgoňové. Perfektní nenáročnou zábavu. A to film splnil na jedničku. Doufám ve více takovýchto projektů, protože tady se prostě NIC takového netočí! A je to jen obrovská škoda! (90 %) (14.01.2024)

Český horor, který se nebere moc vážně, koneckonců moc jiného mu nezbývá, protože za tak málo peněz, slabém scénáři a feelingu amatérského filmu by cokoliv jinéhého vypadalo víc než trapně. Můžu ocenit odvahu tvůrců jít do tohoto nečeského žánru a dal bych i víc hvězd, ale nedám za tu reklamu na pražský bordel. (17.05.2024)

O faustovské téma se zajímám už léta a tento film je nejstupidnějším zpracováním dané látky, s jakým jsem se kdy setkal. Loutkohry o Faustovi a ďáblu, jež se kdysi hrávaly na jarmarcích, byly oproti tomuto opusu uměleckými majstrštyky. Ve výkladu učitelky v jedné z počátečních scén filmu se říká, že první Faustův životopis sepsal Goethe. To je nesmysl. První verzi Faustova životopisu vydal roku 1587 frankfurtský tiskař Spiess. V anotaci filmu se uvádí, že Faustova milá Markéta Fausta před staletími zahnala do temnot. Postavu Markéty zapracoval do faustovské legendy až Goethe, ale ani tam Markéta Fausta nikam nezahnala. Naopak Faust ji chtěl osvobodit z vězení, kde čekala na popravu, k níž byla odsouzena za vraždu novorozence. Faust by jí za přispění sil, s nimiž byl ve smluvním vztahu, snadno mohl umožnit útěk, ale ona, důra jedna křesťanská, to odmítla a raději se nechala popravit. Jediný mně známý případ, kdy se Markéta pokusila Fausta někam zahnat, a sice do manželského chomoutu, se nachází ve zpracování faustovské legendy od Nikolause Lenaua. Tam Markéta nemluvně neutratí, nýbrž s miminem v ruce vyhledá Fausta a požaduje, aby splnil povinnosti, jež vůči ní má. Faust jí nabídne peníze, ale ona je odmítne a chce, aby se s ní Faust oženil a staral se o rodinu. Faust byl neohrožený člověk. Nebál se boha ani ďábla, s vrchností uměl vycházet a s různými pitomci z lidu, kteří ho štvali, dokázal pěkně zatočit. V tomto případě však, jat upřímnou hrůzou, vyskočil na koně a ujížděl pryč, přičemž jej Markéta pronásledovala, co jí síly stačily, a přitom mu spílala. Mimochodem, Faustova osoba je uspokojivě historicky doložená (např. v Zimmernské kronice, v dopisech z jeho doby aj.). Prahu Faust nikdy nenavštívil a v tzv. Faustově domě v Praze nikdy nebydlel; to si vymyslel až Alois Jirásek. – Po shlédnutí tohoto mizerného a nekonzistentního filmu doporučuji podívat se pro kontrast na Švankmajerův film Lekce faust. (15.05.2024)

Tak helek, občasný béčka neuškodí, právě naopak je zulíbám, a někdy taky ty éčka a péčka, nu ale klasiky typu Nexus, Chooking Hazard, Příběhy ze života Alžběty, kněžny Čachtické nikdy bránicí nepotrpí, ale ruku na varle, hlavně aby ty srágory byly aspoň trochu vtipné. Oceňuji každý pokus, ať už dobrý nebo špatný, když si český Tonda čapne kameru, a bez známek osobních skillů nebo kvalit točí jen to, co on sám miluje, a Krvavý Johann zrádným příkladem, že tohle kurva nefunguje. Johann aka Termiuhátor se spawne bez šatstva, chce po bezdomáčích kus posraných trenýrek, a jde natupýrovat kurvy, které si zahrála nějaká Kostková, Hřebíčková a jiná Polévková, a Johann se upíchá k smrti, když se do toho ještě připlete Péťa Rychlej. Takže, splňilo to Fausta, kozy jsme viděly, otřesnou režii s hnusnou PP* taktéž (*Produktivní Placemento), a ten Coolák Dolanský nejlépe stejně umí jen pišlat do upoutávek, tak ho tam i nechejme! Faustovo velmi pozdní dopolední meníčko s kousancema od tesáků, a velmi špatných výronů, ale hej, na Poslední výstřik nebo Bastardy to nemá. (22.05.2024)

Neviem sa k tomu nikde dopátrať, ale verím a dúfam, že toto je amatérske dielo nejakých študákov, ktoré sa neberie vážne. Však, prosím povedzte, že je to tak! Lebo ak nie a tá lacinnosť nie je hraná, tak sme niekde urobili chybu. Boli tam ale moje obľúbené pornoherečky a aj cecky, takže obligato 1 z 5 (17.05.2024)