Mluv se mnou

V posledních několika letech už překlenula má averze k hororům do té fáze, že si opravdu vybírám a spotřebky, snad kromě Wanovo univerza, vynechávám. Talk to me mělo tak skvělé ohlasy, že jsem od toho čekal něco jako loni u Barbara a žel bohu, nejsem zklamaný. Výborný úvod se v mém případě překlenul do zajímavého děje, leč plný idiotských teenagerů, jež mě bavilo sledovat až do konce a neztratilo to švih. Žádný horor desetiletí, ale v té záplavě remaků známých hororů je tenhle snímek něco, co lze doporučit nad rámec ostatních brášků, kteří nyní před Halloweenem zaplavují kina. (30.10.2023)

Bratry Dannyho a Michaela ještě znám z jejich počátků na YT, ten jejich střelený obsah měl něco do sebe. O to více mě překvapuje, že si sedli na režisérskou stoličku a natočili plnokrevný celovečerní film, za který by se lecjaký renomovanější autor z branže vůbec nemusel stydět. Velmi se mi zalíbil samotný nápad. Ty seance nabídly neskutečně vygradovanou podívanou (škoda, že jsme se jich nedočkali více). Jinak herecky asi OK, ale nikdo mě vyloženě neuchvátil. A ten závěr zajímavě uchopený, tu myšlenkovou paralelu s užíváním drog jsem reálně nečekal. Za to palec hore. Povedený snímek po všech stránkách. Uvidíme, co si na nás bratrské duo připraví příště. Za mě dávám 7/10 (13.02.2024)

Ruka podaná ze záhrobí těžko bude pomocná, aneb „this spirit is a cunt“.. Zármutek, co tak bolí a ovlivňuje úsudek, až je schopen člověka pozřít. Kamera mobilního telefonu jako citová clona před děním, co snímá. Rekreační užívání drog, které lusknutím prstu může zajít někam dál.. Dvojčata uctívající Friedkinova Exorcistu kladou důraz spíše na postavy a přiměřený realismus než na prvoplánové šokující výjevy a když už se tak děje, tak si pomáhají praktickými triky. Pokud se obtížně odhaduje další vývoj děje a není to úplně hloupé, můžeme v daném žánru mluvit o vzácné originalitě.. (02.10.2023)

choze má (zase raz) pravdu. Mne sa to nepáčilo a nebavilo ma to a to mám od 90. rokov slabosť pre špecifickú austrálsku kinematografiu. Trocha to môže pripomínať (od dospelého sveta akoby izolovaní puberťáci vs. drsná urban legend) hit Neutečieš, ale nemalo to na to a už to nebol žiadny zázrak, aj keď uznávam, že po druhom pozretí som mu mnohé nedostatky odpustil a dal mu až 4*. Jeho „nasledovníkovi“ ich ale fakt dať neviem a pochybujem, že sa to zmení po repríze, ak na ňu vôbec niekedy budem mať chuť. Nesympatické postavy, v lepšom prípade priemerní herci. Mimo pár znepokojivých scén (hlava, noha) útrpné. (10.04.2024)

Studio A24 zase vítězí, protože se rozjuchaná mládež těší ze zpočátku neškodné spiritualistické (asi) zábavy v podobě mumifikované ruky vědmy (nebo možná satanisty), která umožňuje komunikovat se záhrobím. Respektive se na půl druhé minuty nechají posednout náhodným duchem. Stačí jeden stisk, nějaké to zaklínadlo a hlavně to nahrát na mobily. Mezi mládežníky je i jistá Mia, která se vyrovnává s traumatem po smrti matky. Lehkovážné seance se ovšem zvrtnou, jakmile do nich parta pustí dítě, respektive mladšího bratra jedné z hrdinek. A zároveň Mia ucítí příležitost, jak komunikovat s mrtvou mámou. První hodina je vážně velmi dobrá, má výbornou atmosféru a vydařené výkony mladých herců. Pak ovšem naznačených motivů začne přibývat, otěže naplno převezme bubákovina a v závěru režisérské dvojici jednoduše dochází dech. Celkově každopádně stylové, fyzicky bolavé a nápadité, někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Nicméně bohužel nejhorší zprávou je, že to slušně vydělalo a producenti už odsouhlasily práce na pokračování. (23.09.2023)