V moci posedlosti

Tohle je jedna z těch detektivek, kde se autorovi podaří slátat zajímavou zápletku, nicméně důsledně setrvává v tradičních pravidlech žánru. Čímž mám na mysli, že je to rébus s pevně stanoveným počtem proměnných a má jasné řešení. --- Dávám přednost detektivkám modernějším, kde vstupuje do hry lidská blbost a náhoda. (28.09.2015)

I oscarový scénárista Aaron Sorkin nějak začínal. Za zvuků od geniálního skladatele Jerryho Goldsmithe sledujeme příběh manželského páru, v jehož okolí se stane několik zásadních událostí a zase jsme tak svědky rozvratu jednoho idylického soužití. Chamtivost je mrcha. Ale postupně. Scénář je zbytečně komplikovaný, mate diváka a žije si svým životem (a na věrohodnost místy jednoduše kašle). Manželé Andy a Tracy opravují starý viktoriánský dům, milují se, chtějí dítě. A coby podnájemníka vezmou schopného chirurga. Není to žádný svatoušek. Chlastá, děvkaří, ale chová se podezřele laskavě a pozorně. První hra s divákem. V městečku sídlí univerzita a v jejím okolí řádí násilník. Andy všechny oběti znal. Jednu dokonce našel. Další slepá ulička. Tracy mívá prudké bolesti břicha. Až jednou skončí na chirurgickém stole. Nedopadne to nejlíp a zničená žena žaluje nemocnici. Další prokalkulovaný tah? Není toho už trochu moc? Musím ale uznat, že úvodní hodinka mě zaujala. Poctivý thriller s obyčejnými lidmi byl vždycky nedostatkovým zbožím. Falešné stopy mě bavily, finále už méně. Moc se přelévá z jedné strany na druhou. Napětí ustoupilo stranou, nápady došly, dramatické vyvrcholení prostě nějak dopadne. Herci jsou naštěstí fajn, jen Sorkin měl holt trošku ubrat na ambicích. I když v devadesátých letech jsme snesli leccos. (24.04.2016)

Hluboce podceněný snímek, který staví na formálních postupech filmu noir a nese v sobě něco z naturelu hitchcockovkého cynismu, což z jeho sledování činí dost zábavnou záležitost. Ke všemu dobrému lze ještě připočíst nečekaně nevyzpytatelný, nikoli však překombinovaný scénář, který mne do poslední chvíle udržel ve své moci, perverznost, cross-žánrovost (zase to neo-noirové rozostření hranic ve struktuře vyprávění) a slušné herecké výkony, ze kterých chtě nechtě musím vypíchnou potěšující cameo Anne Bancroftové. (18.01.2009)

Po bohatství lačně toužící intrikánka neváhá ve spojení s bezcharakterním milencem - chirurgem vydělávat na vlastním těhotenství i na vlastních potratech. Obětí jejího komplotu se stává její manžel. Hned zkraje napíšu, že film je dramaturgicky dost nevyrovnaný. V první polovině dokonce směřuje úplně jinam, než nakonec dokráčí v polovině druhé. Nejdříve se pátrá po vrahovi mladých studentek a pak teprve přichází na řadu trojúhelník Pullman - Kidmanová - Baldwin, přičemž nejlepší herecký výkon podává asi první jmenovaný. Thriller je to však plný překvapení, nechybí překvapivé a dost zásadní zvraty v ději a také neabsentuje ani napětí. Filmem se prolíná celkem zlověstná atmosféra a každé přibouchnutí dveří má dobrý efekt lekačky, která zvedne ze židle. Jen je škoda, že vše spočívalo na bedrech Billa Pullmana, který do té doby platil za herce vedlejších rolí a zde se dobrým výkonem z nich tak vymanil. Jenže nikdo jiný už herecky nezazářil. Kidmanová byla dokonce až nevěrohodná a poměrně nesympatická, to samé platí o Baldwinovi. Slušný thriller, s napínavou atmosférou, opatřený příslušně kvalitní zlověstnou hudbou zesnulého Jerry Goldsmitha, to ale je. 60% (19.03.2013)

Na první pohled (i díky obsazení) velmi zaímavý thriller, který ale po shlédnutí musím zařadit mezi ty standardní, ničím vyjímečné, ale přesto vcelku dobré. Vedlejší zápletka je dobrý nápad, herecké výkony hlavních dvou akterů - Aleca Baldwina a Nicole Kidman jsou taktéž vcelku dobré. Děj je ale i přesto všechno naprosto předvídatelný a některé scény až příliš nápadné. Přesto nepovažuji shlédnutí za promarněný čas. (01.11.2009)