Přepadení 13. okrsku

Drsná a syrová kriminálka oproti které je Dirty Harry slabý odvar. Zajímavá režie a scénář, dobrý černý humor a perfektně prokreslené charaktery: policista Ethan Bishop, hláškující zločinec Napoleon Wilson ("Nemá někdo žváro?" nebo "Mám svý okamžiky" atd...) či jeho černošský kolega Wells. Výborná atmosféra a napětí, kterému pomáhá i skvělý hudební motiv. (21.12.2008)

Nápaditá Carpenterova režie (přímočará, bez zbytečných odboček) a dá se říct: praotec všech ´obléhacích´ filmů. Svého času mi docela sednul i remake z Hawkem a Fishburnem, který na to šel trochu jinak. Ale v čem originál jasně vítězí je, takové to začátečnické nadšení všech zůčastněných (a soundtrack, pochopitelně). (27.03.2020)

Na můj vkus až moc nelogické a to už jec o říct, když to začnu řešit i já. Gang je prostě zlý a zabíjí úplně všechny. Dokonce i malé holčičky bez důvodu a tohle já teda neberu. Jasně je to béčko, ale je to od Carpentera sakriš, mohl dát gangu něco navíc. Jediné co se mi na filmu líbilo byla hudba a pár povedených hlášek jinak velice slabé. 3/10. (06.12.2013)

Film, kterým Carpenter nejen ukázal jak se za málo peněz pořizuje hodně muziky, ale také zahájil útok na trůn krále napětí, na němž se pak se svými minimalistickými peckami udržel téměř celou dekádu. Malý rozpočet, jednoduchý příběh, který si ve své téměř absurdní zápletce neláme hlavu s logikou, stručné dialogy, minimalistická hudba, svícení i herecké výkony, které přesto nejsou ploché. To vše slouží jedinému. Gradaci dokonale šponovaného napětí. A jako bonus černý humor a sympatická nekorektnost. (23.09.2010)

Uprostřed nočního města vede hrstka spravedlivých tichou válku s krvelačným gangem o opuštěnou policejní stanici. Po svém studentském celovečerním debutu DARK STAR, dostal Carpenter nabídku natočit si levný film podle svého gusta, neměl ale prachy na dobový western a tak natočil (za pouhých 100 000 dolarů a 20 dnů) moderní variaci na RIO BRAVO svého oblíbence Howarda Hawkse. Zatímco u amerických diváků a kritiků film prošuměl, v Evropě se z něj stal hit a nakonec se mu dostalo uznání i v jeho domovině, kde je považován za jeden z nejlepších exploatačních filmů a v roce 2005 se dočkal solidního remaku. Hned druhý Carpenterův film představuje esenci jeho stylu - jednoduchý scénář se sympatickými postavami (v čele s cool antihrdinou), zábavnými dialogy a sedmdesátkově syrová, těžká a bezvýchodná atmosféra, k níž mocně přispívá Carpenterův hypnotický a znepokojivý elektronický soundtrack. Přestřelky jsou sice natočeny staticky a odlidštění obléhači při nich lezou obléhaným před ústí hlavně jako dobytek na porážku (za oboje dávám hvězdu dolů), ale napětí by se dalo krájet a na scénu s holčičkou nebo závěrečné cool vynoření se přeživších hrdinů z kouře nezapomenete. Tři roky po OKRSKU vzniklo druhé kultovní gangové béčko 70. let WARRIORS podobně westernově laděného Waltera Hilla, které také operuje s hrozbou možného spojení nebezpečných gangů (pro změnu na východním pobřeží), a na začátku 80. let se Carpenter k podobné látce vrátil v ÚTĚKU Z NEW YORKU. (24.01.2007)