V moci ďábla

Velmi slušný vymítačský horor. Šťastná byla především volba zkřížit dva dosud nesouvisející žánry - horor a justiční drama. Nápad přiblížit divákovi příběh posednutí ďáblem průběhem soudního procesu velmi posílil především racionální rovinu vyprávění, nejsme tak svědky pouhého chronologicky se rozvíjejícího posednutí s nejdříve přehlíženými symptomy a jejich postupnou metamorfózou v mutaci posedlé lidské bytosti v anatomicky anomální zjev (pak bychom sledovali vlastně jen další remake nedostižného předobrazu všech vymítacích filmů - Exorcistu), ale tvůrci se rozhodli celý složitý proces exorcismu podrobit racionálnímu zkoumání souvisejícím s justičním procesem a předkládanými fakty v něm... Napětí je budované ve flashbackových scénách velice umně a sugestivně, celý film má podmanivou temnou atmosféru, byl jsem skutečně překvapen, jak kompaktně tenhle film působil. Nějaký krok k mrazivé atmosféře Vymítače ďábla sice ještě tomuto hororu chyběl, ale i tak se jedná o velice nadstandardní film, který se snaží téma vymítání pojmout, jak jen je to v mezích žánru možné, objektivně... (09.01.2008)

Výborné soudní drama, které chytře volí hřiště práva k tomu, aby fantastická část filmu měla vyvážení v podobě „ racionálně uvažující žalující strany“. Inteligentně natočená atmosférická záležitost s okouzlující Laurou Linney a zatraceně přesvědčivou Jennifer Carpenter. Takový film člověku lehce opráší zájem o nadpřirozeno... (09.07.2006)

Tak předně bych chtěl upozornit, že tohle není žádný horor a ani jím být nechtěl, ale to jen tak pro informaci. Podstatné je, že byste letos v kinech marně hledali tak působivé psychodrama, jakým V moci ďábla rozhodně je. Od velice dobrého scénáře(moc se mi líbil několikrát použitý pohled z obou stran), přese výborné výkony(spolehlivá Liney či Wilkinson) až po precizně použitou Youngovu hudbu(která sice asi na samostatný poslech nijak extra nezaujme), ale ve filmu funguje dokonale a podporuje celkovou atmosféru filmu, u kterého mi běhal mráz po zádech déle, než bývá v současnosti u takových filmů obvyklé. Takže ještě jednou, V moci ďábla není horor(i když u toho budete sedět jak přikovaní). Jedná se "jen" o velice syrové a sugestivní soudní drama s nějakým tím bu bu flashbackem k tomu. A já ho můžu stoprocentně doporučit, protože tenhle film je na tuty to, čemu se říká "worth the money". (25.10.2005)

Moje skepse vůči lehce přežitému tématu vzala za své ve chvíli, kdy se poprvé objevila Laura Linney a zdánlivě nevěrohodný záměr propojit soudní drama s horrorem začal do předkládané koncepce zapadat naprosto přirozeně a jednoduše. Ve chvíli, kdy začne být soudní linie příliš přímočará, dostaneme přesvědčivou vložku v podání kroutící se Jennifer Carpenter a když podobné výjevy přesáhnou únosnou hranici, vrátíme se k dalšímu slyšení. Navíc formulka "podle skutečných událostí" funguje i tentokrát dost spolehlivě a v průběhu tohoto svižného, ale hlavně nepředvídatelného snímku mi hlavou teologická či filozofická dilemata šrotovala v jednom kuse. Hlavně za to tedy musím Exorcismu vyseknout pořádnou poklonu, o dlouho očekávaném vyvrcholení u soudu ani nemluvě. (04.04.2006)

Jak já se na to dívám, tak podle mě je to jeden z nejhorších možných přístupů k odvyprávění příběhu Anneliese Michel. Soudní drama, duchovní cesta advokátky, způsob zobrazení posedlé dívky a zjevování démonů, škaredý vizuál, všechno ten nejhorší neuctivý trash. To už snad i béčková exploatace by byla lepší, než tahle středostavovská bezmyšlenkovitá doslovná vizualizace. (31.03.2012)