Strážci - Watchmen

Není mi příjemné zůstat se svou jednou hvězdičkou v menšinové ohrádce vyhrazené negramotným, provokatérům a uznaným obecním bláznům ČSFD. A ano, připouštím, že chyba může být a asi je na mé straně. Ale nemůžu jinak. Nudil jsem se jako už dlouho ne a nad mnoha dialogy se i propadal hanbou, jak je to trapné. Abychom si rozuměli - ten film je pastvou pro oko a věřím zasvěceným, že comics, který mu byl předlohou, je úžasný. Ale právě věrnost předloze je faktor, který se často neslučuje s dramatickými potřebami filmu a Strážci jsou toho IMHO dalším důkazem. Zack Snyder je evidentně schopný člověk, ale rozhodně není vypravěč. Film pravděpodobně vytvořil jako přesný opis comicsu, který mu posloužil jako storyboard. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč mi něco na pohled tak očividně úchvatného připadá vnitřně tak prázdné, chladné, banální, duchamorně plytké. Od filmu - jakéhokoli - očekávám především příběh, postavy s určitým cílem, o jehož dosažení usilují a je možné jim v tom fandit nebo naopak. Ale se Strážci mám stejný problém jako s Úsvitem mrtvých - postavy jsou mi lhostejné. Bloumají filmem v efektních, ale bezduchých záběrech, trousí dialogy jako z nějaké soap opery, tlachají, blábolí a žvaní, občas někoho zpomaleně zabijí, ale víceméně se plácají odnikud nikam. Připadá mi, že všechno, co film chtěl a měl říct, řekl skvělou obrazovou montáží pod úvodními titulky. Tam je s vydatnou pomocí Dylanovy písně Časy se mění ve zkratce koncentrované totéž, co se pak dvě a půl hodiny ředí v nedramatickém zbytku filmu. A ano, pořád se na to hezky kouká, ale to považuju za kvalitu předlohy. Tleskat Zacku Snyderovi za to, že převedl comics na plátno, aniž by pomyslel na specifické nároky filmového vyprávění, mi připadá jako připisovat autorský kredit Gustava Eiffela člověku, který převezl v neporušeném stavu sochu Svobody z Francie na Manhattan. 20% (03.10.2010)

POZOR, SPOILERY! - Lidstvo vykoupené proti své vůli obětí lidí nejchytřejším termitem Alexandrem Velikým a k překvapení samotného boha. Pravda a láska nemůžou zvítězit nad lží a nenávistí, protože pravda lásce překáží. Termit to ví. KONEC SPOILERŮ. Tomu říkám životní optimismus. Komiksový optimismus. Silné ****. (08.06.2010)

Pokud je na Watchmenech něco chvályhodného, tak je to jejich ochota nelíbit se. Že z tohoto prvku ale dělají někteří lidé klad, nechápu - je to pouze rozhodnutí, z něhož může vzejít něco dobrého, ale taky nemusí. Jsou každopádně velmi pěkný film (zvlášť pěkný na koukání), ale schematický, bez filmové stavby, zbytečně doslovný a ve všech verzích neadekvátně dlouhý. (12.12.2009)

Tenhle film může mít spoustu přívlastků. Je efektní, vizuálně vybroušený, komiksově přepjatý, stylově akční. Je to bombastická podívaná, která mi připomíná naši spartakiádu nebo ještě spíš zahájení olympijských her v Pekingu. Bohužel já měl vždycky radši divadla malých forem a podobná show, kde se nějak vytrácí myšlenka na úkor efektní akce, na mě nedělá dojem. Je to přestylizované, nelogické a studené. Jde o určitou poctu komiksu, ovšem zrovna tomu, který mě nikdy nebral, tzn. jeho superhrdinské části. Jedná se přesně ten typ produkce, kde mi přijde, že se hrdinové filmu strašně nadřou, aby se dopracovali k banálnímu cíli. Vždycky si vzpomenu na scénu z prvního Indiana Jonese, kde domorodý bojovník sáhodlouze šermuje mečem před udiveným Indiana Jonesem, aby ten nakonec vytáhl pistoli a s výrokem "Jdi do hajzlu" dotyčného zastřelil. Mám na mysli např. scénu, kde zlosyn vpadne do bytu své oběti, dlouhou dobu s ním mlátí o všechny kusy nábytku v pokoji, přerazí s ním stůl, aby ho nakonec prohodil speciálně tvrzeným sklem na vozovku místo aby vytáhl bouchačku a střelil. Je to sice efektní, ale neuvěřitelně pitomé. Strážci jsou přesně ten druh filmu, kde je styl a efekt vším. Celkový dojem: 60 %. Nelituju toho, že jsem Strážce viděl, ale vracet se k nim v budoucnosti nehodlám. Příznivci blockbusterů si mohou klidně přidat dvě hvězdičky. (14.12.2009)