Útěk z Huang Shi

Na příště už vím, že mám dávat na první dojem. Prostý děj nemůže vystačit na téměř dvouhodinovou stopáž, taktéž jako absentující dramatický náboj. Emočně naroubovaný snímek utkaný z nezáživné látky konce třicátých let válečné Číny, kam se dostává ambiciózní fotograf, aby zachytil hrůzy zoufalého období, by se hodil spíše na televizní obrazovky. Kasovnímu propadáku nepomohlo ani mezinárodní obsazení (asijské hvězdy první velikosti, irská naděje a australské křoví). Snímek značně dusí i nevydařený scénář, kanadský režisér futuristického Šestého dne nebo bondovského Zítřku nikdy neumírajícího rozcupoval i možno zajímavé motivy, které se nestačily ani pořádně rozkoukat!! Jen jsem čekal, kdy to skončí.. což asi nejsou nejlepší reference.. (09.01.2009)

Ono by to bylo zajimavy valecny drama, navic podle skutecnejch udalosti, jenze to by to nesmelo bejt cely tak utahane natoceny. Prvni dvacetiminutovka je paradni, drsny a dobre natoceny valecny sceny a frajerskej Chow Yun-Fat v roli partyzana milujiciho vyhazovani budov do povetri. Jenze pak Chow zmizi a dej se na celou hodinu zasekne ve skole pro sirotky a vlastne se nic moc nedeje. Pak teprve zacne ta cesta, o ktery vlastne ma celej film bejt. Jenze bohuzel ani ta neni natocena kdovijak zajimave, nic moc napinavyho nebo dobrodruznyho se nedeje a stejne jako vetsina filmu se to jen tak pomalu tahne bez nejakyho dramatickyho naboje. Sice se na scenu vrati i frajer Chow, ale bohuzel scenar mu nepredepsal zadny zajimavy sceny, takze jen tak stoji v pozadi. A konec uz je jen takovej predvidatelnej a zbytecne protahovanej. Celkove sice zajimavej namet, ale silene utahane natocenej, nuda to vylozene neni, ale rozhodne to melo daleko vetsi potencial, obzvlast, kdyz Meyers a Mitchell nejsou vubec spatny. (24.02.2009)

Film je skutočnou udalosťou o jednom odvážnom mužovi a jednej osudovej ceste. Príbeh Georga Hogga, anglického novinára, začína tesne pred 2. svetovou vojnou, kedy došlo k Nankinskému masakru japonským vojskom, kde sa odhadovalo okolo 260 tisíc mŕtvych civilných obyvateľov a ktorý nasledoval po ťažkých bojoch o Šanghaj. Uteká pred Japoncami a za pomoci americkej zdravotnej sestry a čínskeho revolucionára sa dostáva do sirotinca kde žije 60 deti. Vojna z nich spravila siroty a práve Hogg z nich spravil legendu. Útek z vojny je príbehom o sile ducha o ľudskej sile a absurdite vojny. (01.02.2016)

Hoci film ide predpovedatelne podla x-krat prevarenej a nicim neprekvapujucej mustry "podla skutocnych udalosti" v honbe za oceneniami (to povacsinou znamena, ze si tvorcovia do filmu zoberu hlavne co ich zaujima a zvysok vynechaju - v pripade tohto filmu a predobrazu v skutocnej osobe George Hogga boli vynechane z filmu jeho ucasti aj na gerilovych akciach s cinskou armadou voci Japoncom pocas ich invazie do Ciny) aj napriek tomu ma dokazal miestami citovo zaangazovat. (19.04.2008)

Trapná agitka na Čínskou zakázku s příšernými herci a "tvůrčím rozmachem" hodným německých krimiseriálů z 90tých let. Celek zachraňuje jen vcelku slušná kamera a hudba,krajinky a nečekaný konec. Jinak ovšem blábol jak se patří. P.S.: Pak jsem si o tom něco četl a zjistil jsem, že to všechno bylo hodně idealizováno. Dle Wikipedie si hlavní hrdina nepřivodil to zranění během opravování náklaďáku v písečné bouři, ale když hrál basket a žáci mu vyrazili zuby,aby ho mohli krmit slámkou. Ale tohle by asi masový divák nerozchodil :D (21.07.2008)