Spálené vzpomínky

Film, který by mohl být učebnicovým příkladem toho, jak se dělá drama. Totiž, kdo už pár opravdu silných dramat viděl, tak pro něj nebude v tomto filmu žádné překvapení, vše jede podle zažitých (ale funkčních, nutno dodat) kolejí. To je věc, kterou u jiných filmových žánrů (komedií, například) nesnáším. Ale u Things We Lost in the Fire mi to nejenže nevadilo, ale žral jsem každé slovo, které pronesli úžasná Halle Berry a démonický Benicio Del Toro. Minimálně tihle dva by si (alespoň) tu oscarovou nominaci zasloužili, protože oba byli famózní. Navíc ta práce s kamerou, ten cit pro detaily (snímání očí, úst, k tomu ta úžasná hudba) to jsou věci, které speciálně u dramat dokážu (i když jen jako laik) (d)ocenit. Dnes už víme, že Susanne Bier nemusí být nešťastná, že tento film nebyl nominován, když si to vynahradila v roce 2011 snímkem In a Better World (který si musím sehnat). A vy, co tu mluvíte o citovém vydírání a podobně… copak tohle nedělají všechna dramata? Některá to možná dělají méně okázale, ale dělají to. Mně jenom přijde, že někteří lidé na tomhle chtějí zoufale moc najít chyby… ale to je jen můj názor. 100 %. P. S. Někdo by měl Halle říct, ať přestane pít ten nápoj mládí, už to (fakt, že nestárne) začíná být moc nápadné… :-) (30.06.2011)

Vynikající drama s excelentními hereckými výkony. Hlavně charismatický Benicio Del Toro je opravdu skvělý. Čokoládová kráska Halle Berry nezůstala o moc pozadu a perfektně Del Torovi sekunduje. Příběh není moc originální a přeskakování z jedné časové roviny do druhé také filmu moc neprospělo, ale způsob jakým je zahrán a zrežírován vše plně vynahrazuje. Susanne Bier se její americký debut vydařil a moc se těším na její další snímek. Líbilo se mi to hodně, takže nevidím důvod proč nedát pět hvězdiček, i když jsou trochu slabší........ (20.07.2008)

Specialistka na rodinná dramata, dánská režisérská hvězda a bývalá signatářka Dogmy Susanne Bier, dokáže umně navodit atmosféru a její tvůrčí postupy v divákovi vyvolají potřebnou dávku sympatií k jednotlivým postavám. Emočně lehce probublávající vyprávění, nechronologické, inscenované jemnou, leč pevnou rukou pak dokáže velmi přesvědčivě snoubit s realistickým pohledem na svět. Připouštím, že mnohým to může připadat jako zručně vyztužený konstrukt, zajetý v šablonovitých kolejích. Až sám jsem kolikrát tápal, jaké stanovisko k filmu zaujmou. Nicméně si to všichni tragédií poznamenaní šlapou až do závěrečných titulků, aniž by nabídli něco, prostě NĚCO víc. Jen tuhle tragická událost, tam vyrovnávání se s ní, tady možný nový vztah, tam zase sžírající drogová závislost. Strhla mě spíš forma, jakou je snímek prezentován – hra s detaily, s atmosférou a bezpochyby i typově přesní herci – dostal mě nejen (po dlouhé době mnou viděný) David Duchovny, ale především do nebes vynášený, drogově závislý Benicio Del Toro, trestuhodně opomenutý minimálně oscarovou nominací. Ostatně herecky je film naprosto konzistentní. Halle Berry, i když tu a tam „kopíruje“ svoji variaci z Monster´s Ball, je naprosto přesvědčivá, stejně jako její filmové děti Alexis Llewellyn a Micah Berry. Sdělení prostě nemusí být pokaždé nějak zásadní!! 80%. (10.05.2008)

Forsterovina, kterou natočila ženská. Herecký potenciál se topí v nedostatečném důrazu na režii a scénář, který vede v podstatě od nikud nikam. Takhle dobrého Del Tora by si chtěl člověk víc užít, ale chybí tam prvek nepředvídatelnosti a scéna která urve koule. Vše je šablona. A to i Halle Berry, která defacto opakuje herecký výkon z Monsters ball, akorat se tady nesvlékne. Nepopírám solidní existencionální podtext a naléhavé téma reality běžných smrtelníků, ale toho už tady bylo tolik, že to samo osobě nestačí. (17.09.2018)

Jakej je HEROIN???____Poprvé je to jako když tě políbí BŮH. Pak se jen marně snažíš dohnat ten první okamžik. A děláš to znovu a znovu.... INTENZITA - krutá - záběr po záběru. Pohledy, doteky, slova... vše je tu tak hustý že by to šlo nakrájet. Když se ONA dívá na NĚJ mrazí to ... nenávidí ho ale... (12.03.2008)