Lovec draků

Krásne podobenstvo, ktorému v druhej polovici uberá "body" prílišná angažovanosť a scenáristické oslie mostíky (scéna z brlohu talibanského bossa a Amirov hladký útek z neho si ozaj vyžaduje veľkú mieru divákovej "tolerancie"). Lavírovanie medzi civilnosťou a angažovanosťou, vrstvenou metaforou a priamočiarym ťahom na bránku a v neposlednom rade aj kontrolovaným citovým vydieraním a gýčom však Foster ustál so cťou profíka, zostávajúceho nad vecou. Stále však čakám na okamih, keď raz tomuto talentovanému režisérovi budem môcť šľahnúť za jeho film plný počet... (05.09.2008)

Neskutečná země tenhle Afghanistán... Sedmdesátky přály pokroku v nejedné zemi balancující na hraně starověku a středověku. Vzpomeňme třeba takový Írán před islámskou revolucí také v sedmdesátých letech, kdy při pohledu na fotografie krásných žen s dlouhými rozpuštěnými vlasy, v minisukních z té doby by jste ani na sekundu neřekli, že to fotil někdo veřejně na ulici v Tabrízu nebo Teheránu... Afghanistán byl na tom podobně, byť i ten  Mustang otce hlavního hrdiny  ve filmu v těch zaprášených uličkách Kábulu vypadal jak kosmický koráb, který tam přistál jen kvůli poruše plasmového pohonu... Afghanistán bych chtěl jednou vidět, je to nádherná země plná nádherných lidí. Bohužel co tam podělali Rusové, Američané a spol. už nedokázali napravit, částečně i proto, že Tálibán leta vypláceli a vyzbrojovali a jemu se teď nelíbilo aby jim někdo do jejich islámského světa a práva Šaríja vnášel západní móresy jako demokratické volby nebo emancipaci žen. A jestli to vypadalo, že po spěšné evakuaci Amíků něco z toho dobrého co tam zaseli či zanechali z civilizovaného světa v rámci reforem Tálibán třeba i ponechá, tak teď se tam tvrdě utahují šrouby. Mákem se platí terorismus, zbraně a světu to je jedno a Amíkům už úplně.  Co se týče drog, tak je trápí spíše Jižní Amerika a taky se tu trochu poučili, že importovat demokracii do světa, kde vládne středověk prostě nejde páč na to některé národy nejsou ještě zralé a zřejmě pár set let nebudou, i když umí ovládat ákáčku a RPG. Film je dechberoucí jízdou a člověku je z něj smutno, když si uvědomí jak se tam lidem žije, co se tam dělá s dětmi atd... To se musí podařit útěk a odjet do té hnusné Ameriky aby člověk začal žít v bytě skoberci a ne na hliněné otlapané podlaze, aby si mohl dopřát lékařskou péči a když je spisovatel aby si svobodně mohl vydat knihu... Moc se mi to líbilo až na ten lehce nevěrohodný útek.  Dávám tedy za 5 ulovených draků. * * * * (25.02.2023)

Abych pravdu řekla, příběh filmu, přestože mohl být hodně silný, mě za srdce nijak nechytil. Přímo tuhle knížku jsem sice nečetla, ale k maturitě jsme letos dost podrobně rozebírali Hosseiniho poslední 'Thousand Splendid Suns' (v češtině zatím ještě nevyšla) a ta mě zaujala mnohem víc. Nevím, jeslti je to knihou, nebo filmem, ale 'Kite Runner' mi přišel hodně povrchní a dost předvídatelný. Jinak ale minimálně za kameru si zaslouží výborné hodnocení. (23.06.2010)

Podle všeho nejslabší film Marca Forstera, který se kdysi rozjel ve velkém stylu. Jeho Ples příšer má u mě stále velmi slušnou pozici, jenže tenhle povel k hromadnému vytahování kapesníků nevyšel. Asi jsem necita, ale „idylické“ přátelství dvou afghánských chlapců Amira a Hassana, kteří platí za nejlepší drakobijský tým široko daleko, mě do kolen zdaleka nedostalo. I když mezi nimi panují výrazné sociální rozdíly, nikdy si je nepřipouštěly. Prostě tu byli jeden pro druhého, Amir psal příběhy, Hassan je poslouchal a tu a tam se za kámoše postavil v pouličních bitkách. Jenže jejich dospívání naruší vpád sovětských vojsk, a definitivně rozdělí brutální znásilnění jednoho z nich.. po dlouhých letech má Amir možnost troufalým činem odčinit tehdejší zbabělost, díky níž nedokázal kamarádovi pomoci. Nyní dostane šanci, a tak trochu až pět minut po dvanácté zkouší spravit něco, co spravit nelze. Poctivý chameleón Forster zklamal. Sic je první polovina snímku (hlavně díky dechberoucím výkonům dětských představitelů – zejména malý Hassan) ještě relativně zajímavá, ta druhá je jen etnickým kýčem a lacinou snahou o vykoupení. Polopatická, utahaná, nesmírně pomalá.. Svůj lví podíl na tom rozhodně má i dospělý Amir, kterému jsem nevěřil jediné gesto.. přitom jeho představitel Khalid Abdalla exceloval v Greengrassových dramatech Let číslo 93 a Zelená zóna.. tady jednoznačné zklamání!! (10.07.2010)

Hlavním problémem filmu je scénář, který tak nějak nenechá Forstera více se rozezpívat. Oproti knize je všechno samozřejmě zhuštěnější, stručnější, ale především bohužel povrchnější a více amerikanizované. Dramatickým vyvrcholením filmu chybí naléhavost a drásavost knižních předobrazů, vztahy postav se splošťují a jaksi se vytrácí ta intimita vypravěče a čtenáře, kterou byl schopný Hosseini opatřit svůj román. Těžko říct, do jaké míry bylo možné s tím něco dělat. Nicméně i Forsterova režie je překvapivě chladná a profesorská, prostá procítěného zaujetí "Hledání Země nezemě". Ale abych nekřivdil. I naředěný Hosseiniho příběh stále dojímá a magnetizuje vnitřní silou. Herecké výkony zejména dospělého Amíra a jeho bábá velmi potěší. Soundtrack Španěla Iglesiase má stejnou sílu a citlivost jako jeho práce pro Pedro Almodovara. "Lovec draků" se mi kupodivu nejvíce líbil v prostřední, americké části, která hlavně vztah Amíra s otcem vystihla velmi věrně. Navzdory lehkému zklamání přesto hodnotím Forsterův film veskrze pozitivně. (06.04.2008)