Veřejný nepřítel č. 1: Epilog

VEŘEJNÝ NEPŘÍTEL Č. 1: EPILOG se má k VEŘEJNÉMU NEPŘÍTELI Č. 1 asi jako KILL BILL: VOLUME 2 ke KILL BILL: VOLUME 1. V prvním dílu nám byla představena figura, která teprve získávala své charakteristické znaky a utvořila se kolem ní mytologie, ve druhém již sledujeme životnou a dýchající postavu v komplexní, mnohem soudržnější, chytřejší a zábavnější podívané, která přestala klouzat po povrchu a odkazovat na jiná díla, okázale upozorňovat na sebe sama. Již se nestřídají nálady, žánry a formální postupy vystihující jiné filmy 70. let a Mesrine si nezkouší jednotlivé masky, ale už si jednu vybral, pracuje na své mediální image a médii konstruované identitě a vypovídá se víc o skutečné době a společenských náladách. Zatímco se v jedničce vystihovala ústřední teze "je mnoho pohledů, skutečný život nelze vystihnout v jeho úplnosti" neustálými změnami masek v každé scéně, ve dvojce se scény z prvního dílu kontextualizují do nových rámců. VEŘEJNÝ NEPŘÍTEL Č. 1: EPILOG je tak nejlepší gangsterkou posledních let (píšu gangsterkou, nikoliv "policejním a gangsterským filmem", protože tuhle pozici zastává AMERICKÝ GANGSTER), která vypovídá o mediální prezentaci zločince, násilí, utváření si ikon a je nejen formálně (vpíjení textu do obrazu, střih akčních scén), ale i společensky podvratná. Výborná záležitost o mediální mrdce Mesrinovi. 10/10 (02.01.2009)

Podle mého názoru, je kavlita obou filmů totožná, to znamená vysoká. I zde je úchvatný a téměř nuvěřitelný příběh vyprávěn tak dynamicky, že dvě hodinu uběhnou jako voda. Plně schvaluji rozdělení na dva samostatné filmy. Každé osekané minuty by byla škoda. Vincent Cassel zde září snad ještě o něco víc, než v prvním díle. Neméně dobře zde svou postavu zvárnil Mathieu Amalric, jež dokáže na své nevinné tváři vyčarovat, až neuvěřitelně děsivý výraz.Rozhodně se jedná o nejvýraznější francouzský komerční film za poslední pět let. (12.10.2009)

Druhej dil ze zacatku pokracuje ve stejnym tempu jako dil prvni, ale navic tu je ucelenej dej, kterej nijak neskace. Behem peti minut se clovek zorientuje, protoze film zacina chvily po udalostech, kde prvni dil skoncil, nez sem se rozkoukal, uz mel Cassel na konte dve vykradeny banky a zase to byla kurevska jizda. Kazda jeho akce, at uz de o utek z vezeni, loupeze nebo unos konci zasadne prestrelkou. Navic uz tu je jako znama osoba a verejny nepritel, takze ho honi vzdycky hromada policajtu. Bohuzel ale v druhy pulce tempo trochu poklesne, misto aby Cassel zase nepretrzite krad a zabijel si zacne hrat na nejakyho revolucionare a jeho nejvetsi starost je, aby byl v novinach. Sice je to porad ve slusnym tempu, porad to je zajimava a drsna kriminalka, ale proste me to uz nebavilo tolik, jako prvni polovina a prvni dil. Nicmene Cassel je opet charismatickej parchant, akorat ten jeho pupek, nevim, jestli fakt pribral, nebo mel jen vycpanou kosily, ale vypadalo to, jak kdyz ma na brise polstar. No a co se tyce Amalrica, ten mi moc nesed, furt jen divne cumel. Celkove ale zase skvela drsna kriminalka, ale prvni dil me bavil vic. (22.02.2009)

Filmovými kvalitami je Epilog plně srovnatelný s prvním dílem a je to konec konců logické, sešel se zde stejný tým režisérem počínaje a posledním hercem konče. Snímek mapuje posledních deset let legendárního francouzského gangstera Mesrina. Jde vlastně o stejně dlouhý časový úsek jako první díl, ten se ale díky přemisťování Mesrina ze státu do státu jeví poněkud roztříštěnější. Přišlo mi taky, že dvojka je lehce akčnější. I když jde o velmi kvalitní gangsterku, pět hvězdiček nedám z téhož důvodu jako u jedničky. Epilog je sice delší, ale stopáž přesto nestačila k tomu, aby dokázala vyrobit důstojného protihráče v řadách policie a justice nebo výrazněji přiblížit Mesrinovy komplice. Celkový dojem: 85 %. (28.11.2009)

Ve Francii nikdy před sebe na semaforu nepouštějte Renault-Saviem, protože nevíte, jaké překvapení se skrývá na korbě pod plachtou. U nás zase nepouštějte jejich zrezivělé licenční kopie, už kvůli tomu smradu.. Mesrine po návratu domů osciluje mezi Michaelem Scofieldem, Che Guevarrou a S.B.Cohenem, aby nakonec zemřel, tak jak žil - sám, postradatelnější než pudl a alespoň na správné straně vězeňské zdi. Richet kolečko vložil, stroj perfektně šlape, přesto jsem v něm slyšel občasné zaskřípání. Nicméně tyto francouzské hodinky s oldschoolovou patinou si bez diskuze zaslouží čas od času z kapsy vytáhnout.. (Ten "ježíšovský" poster na Epilog je skvělý) (15.07.2009)