Jezero smrti

Hororům jsou občas vytýkány klišé a stereotypy, přestože jsou to právě ony, které posilují nevyhnutelnost událostí tím, že z pravidel a očekávání ani na moment nevybočí. Co se v jiných žánrech stává tisíckrát omletým schématem, je v hororu osudovostí. Tomu odpovídá koncept identifikace s postavami pozměňovaný v průběhu filmu – divák začíná jako klaďas (páreček), ale ve druhé půli se mění v ty, kdo mučí a ubližují, protože svým voyeuristickým zájmem prodlužuje utrpení obětí a film to o něm moc dobře ví. Leckdo u konce jistě zatouží vrátit se do pozice párečku a pomoct jim seřezat záporáky, jenže je pozdě. Musí to vytrpět s nimi. Něco jako když se vám přetrhne lano při bungee jumpingu. ____ Proč mám opět ten důvěrně známý pocit, že zatímco většina filmů nám bezostyšně lže a operuje s nereálnými hrdiny, jedině horory odpovídají skutečnosti. Zvláště pak současná oblíbená módní vlna anti-frankensteinovského hyperrealismu výhradně lidských monster. Ono je to velice ošidné, protože štáb se při natáčení nepochybně bavil – jako se to ostatně děje při každém natáčení, pokud tedy nerežíruje Kubrick, který dělal jeden záběr na 70krát –, ovšem nejzazší hmatatelné síle fikce to v dopadu kupodivu nikterak nebrání. Proto jsou horory herecky nejméně náročný žánr – protože odpovídají životu a herci nemusejí číst vykonstruovaný scénář a přebírat rejstřík akčních, melodramatických nebo oduševnělých hrdinů. Stačí jim sáhnout do podvědomí, do oblasti, kde mají nahrány odpradávna zafixovaný darwinistický kódy. ____ Ten film jistě potěší feministky, protože zjevně umísťuje středobod vyprávění do ženy. Chlap je zde slaboch a pouhý strůjce mučení – jak v rovině neschopnosti hrdinku chránit (přitom Michael Fassbender hrál ve 300), tak v rovině hlavních záporáků. ____ Zjevná je paralela s filmem This Is England. Jeden ze záporáků v něm dokonce hrál (Thomas Turgoose) a pouze se přesunul z role skinheada do role hixploitationera, burana mučícího bezbranné měšťáky. Vtip je v tom, že do obou rolí dorostl nikoliv vlastní vinou – tím, čím je, se stal díky špatnému sociálnímu zázemí, jinými slovy, když je fotr hajzl, je hajzl i dítě. Ostatně, jistě ne náhodou je hlavní hrdinka vychovatelkou dětí ve školce a nesporně i budoucí matkou. Celý film tudíž tematizuje koloběh dítě-puberťák-rodič a ptá se po bodu, kde se tento koloběh zvrtne a začne produkovat násilníky. (24.11.2008)

Scénář: James Watkins .. Volná britská variace na Deliverance. A vcelku sympatická, byť se zázraky nedějí a klady/neduhy subžánru exploitation jsou zachovány. Technicky zpracované velice slušivě, hudba výtečná - jen třeba akceptovat nepochopitelnou krutost dětských protagonistů (nebo se smířit s tím, že děti jsou rok od roku nehoráznější, podlé svině) a občasnou hloupost všech zúčastněných (obětí i vrahů). (09.11.2008)

Děkuji Jamesi Watkinsi, píši si další důvod, proč nejezdit stanovat k jezeru!! Budu upřímná, k tomuhle závěru jsem dospěla až když jsem konečně (na třetí pokus) film dokoukala do konce. Protože jak bývá hororovým zvykem, postavy jednají bez špetky rozumu a pud sebezáchovy jim taky nic neříká (možná jim křivdím, až se dostanu do nějaké situace, kdy mi půjde o život a přežiji, dám Vám vědět, zda je takové jednání normální). Ale tady se to dá i omluvit, kdo by se dětí bál, že? (evidentně nikdy nebyli v ČR) Při prvním střetu s těmi grázlíky bych chlapečkovi ukázala, co si myslím o tom jeho nářadíčku a poté bych sebrala dementního přítele a jela pryč, ale jak by řekla moje maminka: „Je to přeci film. Herci hrají, co mají na papíře. Nemůžou za to, že má papír trhliny.“ A tak se tam objevuje ještě několik situací, z kterých zůstává rozum stát. Jenže jako by pan scénárista tušil a z ničeho nic mě uzemní několika scénami, kdy jsem konečně začala terorizovaný litovat. Udělala se mi lehce nevolno a dokonce filmu se mi v hlavě opakovala věta: „Toto se už bohužel neděje jenom ve filmu.“ Takže přiznávám, že Jezero smrti má své temné stránky, které posouvají můj pohled na horory o stupínek výš :o) (07.06.2010)

Kurva fix budu taky zabíjet!!! Občas se mi prostě stane, že mě nějakej zásadní kousek totálně mine. Jako v tomhle případě obal mě nikdy moc neoslovil. Říkal jsem si no jo další průměrná vyvražďovací teanegerská srajda... Ach jak jsem se mýlil. Dlouho jsem se tomu vyhejbal. Dneska mi to kámoš pustil a já už rozumím všem těm vesměs pozitivním ohlasům tady od pravých milovníků slasherů. Tenhle kousek je opravdu promakanej cítíte tu skutečně tvůrčí nadšení a radost z každé smrti a přitom to není ani žádná laciná píčovina bez hlavy a paty a kromě toho, že si užijete solidní masakr vás možná i film donutí k přemýšlení co, že je to vlastně omezování osobní svobody co je povoleno a tolerováno a co se vlastně může a co ne. Shrnuto vaše osobní svoboda končí tam kde omezujete druhé, ale můžete to taky vyřešit tím, že zabijete každýho kdo vám tu vaší svobodu naruší. Tak jako tak hutnej film 5* to sice nebude, ale jinak parádní maso.85% (19.01.2014)

Každý hororový fanoušek by měl zbystřit, tohle je totiž bomba, na kterou mnoho z nás v roce 2008 dosud marně čekalo. Velice intenzivní a maximálně znepokojující zážitek. Otřepaná základní dějová linka (milenecká dvojice v lese potká psychopaty, kteří jim chtějí ublížit) je zde podána takovým způsobem, že působí neskutečně realisticky a vy zavzpomínáte, jestli jste o něčem takovém nedávno nečetli v novinách. U mnoha filmů se mi stává, že alespoň z části fandím záporákovi (zvlášť ve vyvražďovačkách), ale v Eden Lake jsem doslova toužil po happy endu, popřípadě po pořádně krutém potrestání nezletilých násilníků. Vlastně nemám nic pořádného, co bych mohl vytknout - závěr se povedl, torture scény působí tak jak mají, hrdinové jsou až překvapivě sympatičtí. Eden Lake je v podstatě slasher výrazně obohacený exploitation-prvky a dokazuje výsadní postavení současného evropského hororu (ta krásně nekorektní scéna s táborákem by dnes v Americe neměla šanci vzniknout). Horror movie of the year (04.11.2008)