Absolutní moc

Obehrané schéma „viděl, co neměl“ zaujalo léta páně 1997 také věhlasného Clinta Eastwooda, který v té době sice neměl zmáknutou režii tak jako v posledních letech, ale (i přes nesporné výtky) docela chutná i dnes. Tentokrát přestárlý zloděj velkého formátu nepočítal s tím, že se stane ze šmíráckého úkrytu svědkem i jednoho mordu. Střílí členové ochranky, všechno ztropil samotný prezident Spojených států. Tak trochu fantazijní příběh tahá do průměrných čísel právě režisér a ústřední herec Eastwood. Jak moc je bezradný při ústřední natahované scéně á la pár facek a pokus o znásilnění od opilého sadistického prezidenta, o to víc je jistější v následujících desítkách minut. Jen ten scénář!! Ten lecčemu dává korunu a nejednou se ocitá až na hranici nechtěné parodie. Pořád jsem ale cítil jakousi staromilskou atmosféru a snahu alespoň někdy diváka překvapit, takže ty tři hvězdy nechám!! (09.07.2013)

Clint Eastwood je v roli stárnoucího zloděje sympatický, Ed Harris mě baví všude, takže i v tomto snímku, no a Gene Hackman jako absolutně mocný nezklamal, tuším, že si tuhle roli užil.. Příběh pečlivě připravované loupeže se zvrhne v okamžiku, kdy do domu vstoupí mladá žena s milencem, lupič uvízne za zrcadlem a stane se svědkem zločinu.. Pro mě i po letech bezproblémově koukatelné a slušné tři hvězdy ponechávám tam, kde už roky jsou.. Není to žádná pecka, ale dobré to je.. (25.03.2022)

Za Benátským zrcadlem sedí pravda... a má tvář Clinta Eastwooda! Další thriller z dílny Eastwoodova studia Malpaso. Jeden z nejznámějších zlodějů v Americe Luther Whitney (Eastwood), je při své poslední loupeži svědkem vraždy mladé ženy. Vrahem není nikdo jiný, než sám prezident Spojených států (Hackman). Uvěří ale někdo starému kriminálníkovi a lumpovi nebo hlavě státu? Začíná hon na kočku a na myš, ve které se však Whitney dokonale vyzná a orientuje. P.S. Dlouhá úvodní scéna je neskutečně atmosferická, trošku erotická a hlavně - napínavá. Následný Clintův útěk lesem, dokonalý. Skvělá práce, mistře. (17.11.2009)

to co se u jiných filmů zdá jako nevýhoda, to znamená "absolutní" nevěrohodnost příběhu, se u Clinta mění v největší přednost, když přistoupíte na tu surreálnost, můžete se místo příběhu plně soustředit na způsob jeho vyprávění a na vztahy mezi postavami, které nejlépe vystupují právě na pozadí naprostých klišé a stereotypů. Clint si jednoduše znovu vytváří svoje vlastní paralelní světy v rámci zažitého žánru a jeho obvyklých postupů.Jak píše Deleuze ve svém výkladu Prousta, i tady Clint pracuje se třemi typy znalů: prázdné znaky mondénního světa (apartnost politického a prezidentského života, tanec), lživé znaky lásky (náhrdelník, sexuální vztah úctyhodného stáří a mladé oběti) a smyslové znaky světa dojmů (převleky hlavního hrdiny, jeho triky, kreslení) - a to vše vzájemně spojuje do svébytného a komplexního znaku umění. (15.05.2010)

Dovolím si prezentovať svoj názor,že Eastwood je omnoho lepsí režisér neš herec.Tento film sa vsak akosi vymyká jeho štandardným rezisérskym kvalitám,a to bohužiaľ v negatívnom zmysle slova.Napriek tomu obstojne pozerateľné hlavne vďaka G.Hackmanovi a Judy Davis.Ed Harris ma sklamal,totálne mu chýba zvyčajný herecký temperament a dokonca aj sexapeal.Film by podľa mňa dopadol oveľa lepšie,keby Eastwood neobsadil do hlavnej úlohy sám seba,ale nejakého iného dedula. (13.03.2012)