Prokletý klub

Pokiaľ nepočítam ringové filmy (Million Dollar Baby, Cinderella Man, The Wrestler), tak sa jedná určite o najlepší športový film od Any Given Sunday. Obzvlášť filmy o futbale sa dnes netočia s takou gradáciou a hlavne kvalitami, aké by si tento šport zaslúžil. Angličania sú na svoj národný šport ale patrične hrdí, a spojením s perfektným príbehom a bravúrnymi hereckými výkonmi vzišla na svet perfektná filmová lahôdka. Paradoxne, aj keď futbal zohráva vo filme veľkú rolu, tento film ho skôr využíva na zaznamenanie príbehu veľkej osobnosti anglického futbalu, jeho ambíciách, lakomosti, dychtivosťou po úspechu, jeho rozpad kariéry, či priateľstva. Réžia je naozaj skvelá. Film mal šťavu, nenudí, perfektne a efektne využíva myšlienku častých časových prešmyčiek, ktoré film absolútne nerozhádzali, práve naopak dali mu ten správny ráz. Atmosféra je veľmi hravá, ale miestami dokáže naozaj pritlačiť a dramatické momenty nesklamú. Rovnako ako záver s úplne dokonalým citátom. 90%. (02.12.2009)

...ani né tak o hře samotné, jako o jejím zákulisí na manažerských postech a jejich "útrapách". Ukázka toho, že být na trenérské lavici, není žádný med a ten, s kým se "zametá", nejsou hráči, maséři ani hlavní funkcionáři, nýbrž právě trenéři. Originální atmosféra a povedené fotbalové prostřihy patří k tomu dalšímu, co budete na tomto filmu milovat...stejně jako fotbal :-) 77% (05.09.2009)

Kdo zná z medií Chosého Mourinha musel si připadat jako v Jiříkově vidění. Ale joo zazněla tam jedna věta, který mě sedí v hlavě doteď a Miša Sheen jí řekl po nebo před zápase s Juventusem, kdy mu předseda klubu chtěl diktovat sestavu. To totiž platí hlavně na dnešní "moderní" fotbal, pro koho že se fotbal ještě vlastně hraje ? A nejsou přednější grilovaný kuřata ve VIP než samotná hra ? Fotbal se čím dál tím víc stává trapnou karikaturou v rukou politickejch zkurvysnů, zazobanců s nulovým vztahem ke klubu a jeho tradicím (Slavie, Bohemka, Baník ) kde se slovo VIP skloňuje častěji než v prezidentských pozvánkách na reprezentativní večeři. Kde se musí dávat úplatky, za výhru, úplatky za remízu, kde se musí dávat úplatky za pořadelství šampionátu, kde je přednější reklama na dresu místo jména hráče, kde slovo fanoušek známená "ááá to je ten povl, ten dobytek, ten poslední odpornej rušivej element naší snobský a neupřimný, kdysi tak krásný hry zvaný fotbal". Takže lidi jako je Chosé, nebo tady Brian či náš Hofťa nebo Franc jsou to poslední přitažlivý na fotbale, sportu, který za svou masovou popularitu u obyčejných lidí platí až příliš vysokou daň. Dobrej film, moc dobrej film z dob kdy se fotbal ještě hrál pro lidi a ne pro mocipánský paňáky. (25.07.2011)

Sportovní filmy, to je moje, ale tohle mě moc nenadchlo, jelikož se to v drtivý většině stopáže odehrává spíš v takový dramatický a manažeršký rovině a samotnej fotbal je zatlačenej hodně do ústraní a člověk se tu dočká jen pár fotbalových sestřihů a to už pro mě neni tak zajímavý , i když je fakt, že ty dramatický momenty byly dobrý a že Michael Sheen je opravdu skvělej (19.12.2009)

Trenérem mužstva Leeds United se stává Brian Clough, nejlepší mladý trenér v zemi..... Vraťme se o 6let zpět: Derby County stojí v FA cupu proti Leeds United a – zde je prvopočátek dramatu a šílených ambicí, které postupně začnou srážet nejen jeho, ale i jeho mužstvo. Mám rád sportovní filmy. Fotbal je obdivuhodná hra. Miluju fotbal. Anglickou ligu. Co víc dodat. Plno trenérské psychologie, protože sport nejsou jen vítězství. Mám pocit, že se mne to týká, fandím Brianovi , jenže postupně zjišťuji, že to zase není až takový sportovní film, na jaký to nejdřív vypadalo. O to víc je však ten příběh pravdivý. O trenérovi, kterého jeho ego málem zničilo. Ale pochopil…. Film plný fotbalového prostředí podle skutečného příběhu dvojice Brian Clough a Peter Tailor, která v letech 1979 a 1980 vyhrála s Nottingham Forest Pohár mistrů evropských zemí. PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE * NAPĚTÍ ** Víte že: Brian Clough pracoval v Nottinghamu až do roku 1993, kdy odešel do důchodu? (15.09.2009)