Hra

║Rozpočet $50miliónov║Tržby USA $48,323,648║Tržby Celosvetovo $109,423,648║ Nervy drásajúci príbeh prináša úzkosť akú nám môže ponúknuť svojou zručnosťou len majster ako je David Fincher. V podstate z nudne začínajúceho príbehu sa vykľuje nápaditosť, poprepletaná premyslenými "skrytými" pascami zasadené do dráhy z akej niet len tak úniku, aspoň pre Michaela Douglasa. (18.05.2005)

Přišel jsem na to, že Fincherovi filmy je potřeba sledovat od začátku do konce, protože ony nedokážou zaujmout na první pohled. S nima je to krapet složitější. Hlavně tedy s příběhem, protože ten se postupně vrývá divákovi pod kůži, že si divák uvědomí až v půlce filmu, že posledně mrknul vlastně ještě předtím, než vložil DVDčko do přehrávače. Když proběhne první bod vcucnutí diváka do filmu, následuje druhý, kde už se to všecko veze, jenže nastoupí třetí bod, šokantní chvilka, kde ačkoliv můžu tvrdit celou dobu jak chci, že filmu dám tak tři čtyři, nakonec z toho vytáhne plnej počet. Proč? Protože o tom film má být. Má být chytlavý, zaujmout a hlavně si ho musím do budoucna zapamatovat. Ale tady to vcelku bylo jednoduché. Už jenom proto, že režisérské stolice se ujal sám David Fincher a hlavních rolí se zhostil geniální herec Michael Douglas spolu se Seanem Pennem, přičemž spolu udělali skutečně slušnou bratrskou dvojku, při které Hra odsýpala jako na běžícím páse. A tak to má fungovat. Fincher už je takový rutinnér, na jeho filmy divák většinou jde s úkolem dát do toho všecko, a většinou to vyjde, většinou. (29.08.2009)

No já mít bráchu, který mě obšťastní tak vypečenou hrou, jsem si jistá, že mě potom najdou někde s mašlí kolem krku. Tahle taškařice by zřejmě nebyla mým vysněným dárkem k narozeninám. Chápu, že boháčům se dárky shání fakt těžko, když už všechno mají. Bohatým a vlivným se už pak nadělují snad jen prezidentská křesla, aby se uspokojil jejich rozmazlený apetit. Ovšem co dát napřesrok! Toť otázka ... Tak na koho se oválná pracovna nedostala, dostane Hru! Divokou, temnou a nebezpečnou. Když jsem ji zažila z tepla pokoje poprvé, musela jsem si málem vyměnit plenu. Po xtém zhlédnutí mám mírné výhrady k nedomyšleným zápletkám zapletených až příliš zvláštně, ale to bych musela spoilerovat. (01.08.2018)

Tenhle film mi dal něco, co přesně potřebuji - životní hru, která ignoruje hranice prostého "hraní" a dává prožívání života hlavní postavy zcela nový rozměr. Sžít se s M. Douglasem a sledovat jeho tápání v mysteriózním neznámu jakoby vlastníma očima je velmi jednoduché a odměna v podobě omračujícího, ale přitom vlastně přímočarého závěru (film pouze dodržel to, co slíbil) obrovská. Nejvíc si cením geniality režiséra, kdy rozehrál hru nejen s filmovou postavou, ale také s divákem a tu vyhrává na plné čáře. Pohrával si s námi jak s malým dítětem, svou předem stanovenou pointu, že vše je jen hra, si splňil a přitom o mnohé odbočky a nekonečné pochybnosti se postarala divácká fantazie a (marná) snaha odhadnout následující děj... Briliant mezi thrillery. 10/10 (24.10.2008)

„I´m being toyed with by a bunch of depraved children.“ Hra se má hrát za účelem radosti či vzdělání a právě v tomto případě má investičního žraloka naučit tomu, že člověk bez peněz sice ztratí na zajímavosti a respektu, ale může získat zpátky tvář. Nevím, z jakých pohnutek si se mnou pohrával Fincher, ale já si jen kvůli jeho jménu před precizně natočeným "souborem podivných náhod" na zadek nesednu. The Game měl být ten typ filmu, jemuž druhé zhlédnutí dodá punc výjimečnosti, ale tady to funguje, i díky značně uhozenému závěru sesazujícímu snímek o další stupínek k průměrnosti, přesně naopak. Škoda, že si Nicholas nestoupnul na okraji střechy kousek vedle a nepřistál Arminovi přímo do krevetového koktejlu. Brácha by pak možná dostal i slevu.. (22.03.2010)