Trans

Danny Boyle vystihl ideální mix mezi odpočinkovou zábavou a nadsazenou překombinovaností. Sérií bezchybně fungujících hypnóz intrik a podfuků nelze brát úplně vážně, ale právě o tom to je. Trans je stylový thriller s neutuchajícím tempem a přiměřeně působivými wow momenty... Pocit podobný jako z Wanted. 8/10 (04.11.2015)

Segedínský, hovězí, houbový, fazolový, maďarský, bramborový, boyleovský. Jenže ten poslední měl pro mě docela mizerný základ. A vlastně trochu hodně překombinovaný. Aukční kurátor nejprve přijde o nehty, aby si zřejmě vzpomněl, kde ukryl vzácný obraz. Partička zlodějů pochopí, že tudy cesta nevede a vezme ho k příležitostné hypnotizérce, aby si hošan rozpomněl. Ta hned vstoupí do hry, přidá se k týmu a divák v autorsky hravém balení netuší, kdo vlastně hraje jaké housle. Nevím, jestli jsem chtěl snazší tajenku, ale vizí na hraně reality a hypnózy jsem si dosyta (ne)užil už v Nolanově Počátku nebo Scorseseho Prokletém ostrově. Motivace se rozpadají, stylizace jede na maximum, významy místy uskakují do rohu. A finále je docela prázdné. Zápletka má jednoznačný problém, že se nikdy přesně nedozvíme, co se „doopravdy“ stalo. Jo, vlastně se stalo to, že se Rosario Dawson úplně a vlastně i zbytečně svlékla!! (23.08.2013)

Danny Boyle opět exceluje ! O filmu Trans jsem si dopředu nic nezjištoval, takže jsem nevěděl do čeho jdu. Zpočátku se mi zápletka jevila zcela jasná - muž udeřen do hlavy,ztratí pamět a nepamatuje si něco důležitého. Nicméně, příběh začíná být postupem času čím dál divnější,že se sami dostaváte do pozice hlavního hrdiny ( Jamese Mcavoye), protože sami nevíte o co vlastně jde! Na konci vše do sebe začne krásně zapadat v neuvěřitelném, briliantním a bizárním stylu. Druhá projekce nutná ! 75% (14.07.2013)

Ano, trans je ten správný výraz pro tenhle typ filmů, protože jsem v něm byla asi po celou dobu. Když už tam byla řeč o umění, tak mně celé zpracování připomínalo obrazy Salvadora Dalího (a to ho dost urážím) a ať přemýšlím jak chci, tak nemůžu přijít téměř na nic, co by se mně líbilo, nebo z čeho bych byla alespoň chvíli nadšená. Tak já to snad nebudu ani moc rozvádět, protože to je po dlouhé době jedno z mých nejnižších hodnocení a jestliže se stačí jen dotknout displeye a stane se to, co slibuje Bětuška na konci, tak já to právě činím navzdory všem, kteří to z nejrůznějších důvodů neudělali. (09.07.2013)

Dany Boyle je režisér, jehož tvorba se nedá přehlédnout. Řemeslo má dokonale v malíčku, je kreativní a hravý, umí překvapovat technickými fígly a filmovými efekty. Ať už se pohybuje po půdě jakéhokoli žánru, dokáže vytvořit působivou podívanou a jeho režijní schopnosti často zakrývají chabý scénáristický fundament a přebíjí banální námět. Trans je na první pohled kriminálka o jedné loupeži, která se po počátečním úspěchu zadrhla a změnila v noční můru pro její aktéry. Loupež se totiž zdařila, otázkou zůstalo, kde je lup, kdo se všem snaží vytřít zrak, kdo a kým manipuluje a kdo tahá za drátky. I když mi bylo jasné, že Boyle si hraje především se mnou jako divákem, na tu hru jsem bez problémů přistoupil a za sebe můžu říct: bavil jsem se nejspíš víc než při všech třech Dannyho parťácích dohromady. Pro běžného návštěvníka letního kina je Boylův biják patrně příliš komplikovaný, připomíná složitou strategickou deskovou hru tam, kde většina hráčů očekává rozjuchanou párty hru bez nadměrného namáhání mozkových závitů. Já si ale všechny zvraty, kdy se zásadně měnil pohled na dřívější děj a jeho aktéry, opravdu užil a pranic mi nevadí, že v reálu by to s hypnózou takhle určitě nefungovalo. Trans podle mě spadá do nepočetné kategorie snímků, které si je možné vychutnat opakovaně a dokonce si jej při následné projekci víc užít. Celkový dojem: 95 %. (08.07.2013)