Detektiv Shaft

Matka blaxploitation. Shaft je černej "bad mothefucker", kterej je tak drsnej, že den začíná vyhozením gaunera z okna své kanceláře a kterej je tak cool, že mu do postele lezou samy od sebe bílý baby. Je za dobře s bílejma i černejma a může si dovolit fuckovat policii i největšího mafiánskýho bosse v Harlemu, protože ho všichni potřebujou. A když přijde nato zachránit bossovu dceru drženou konkurencí v jednom hotýlku, dá prostě dohromady komando z mladejch černejch extremistů a pořádně to tam vybílej. Vybílej, chápete? Zní to zábavně, ale je to jen průměrná gangsterka. Shaft se často jalově vykecává nebo promenuje ulicemi, akce je málo, bílého rasismu málo a k tomu úsměvné výkony černošských herců ve vedlejších rolích, zejména představitelů Bumpyho Jonase a jeho poskoka. Ale jako výlet do sedmdesátkového New Yorku je to fajn, stejně jako Richard Roundtree v titulní roli. Can you dig it? (18.10.2006)

Tomuhle snímku prostě chybí drive, kterým by vás strhnul a nenechal celou dobu vydechnout. I když je to akční film, tak je to ve skutečnosti velmi pozvolné a dějově jednodušší, což vede i k tomu, že to moc nefunguje jako thriller. Shaft je určitě zajímavou postavou, ale tady nevidím její potenciál skutečně využit. (23.04.2015)

Proti drsnému, neučesanému, avantgardnímu Sweet Sweetback's Baadasssss Songu je Shaft na první pohled jen takové lehce stravitelné spotřební zbožíčko, z dnešní perspektivy obyčejná, pomalá, ukecaná kriminálka s chytlavou muzikou a dějem jednoduchým tak, že překvapuje zvraty, které nepřijdou (nejvíc mě dostalo, že holka z baru byla prostě jen holka z baru a ne nastrčená vyzvědačka), ovšem ta pomalost (čti: ležérní lenivost) mě neznudila, nýbrž okouzlila, stejně jako pohodářské proto-buddymovie špičkování černého a bílého poldy a možná vůbec nejvíc to, jak si kamera vychutnává raně sedmdesátkové newyorské exteriéry i rozmanité interiéry, ty zaprášené a špinavé, ty almodóvarovsky barevné i ty s „nenápadně“ rozvěšenými obrovskými plátny a jinými kousky ušlechtilého výtvarna, půvabně kontrastujícími s těmi chlapíky v křiklavých hadrech, co se mezi nimi prohánějí. (02.10.2018)

Richard Roundtree v roli negra (schvalne volim tento vyraz, protoze film je rasistickymi narazkami natolik prospikovan, az to pusobi moc umele) Johna Shafta byl vyborny. Film si i na ukor temer nulove akce drzi po cely cas slusnou atmosferu. A jako vsichni, musim pochvalit hlavne hudbu, vcetne oscarove pisne "Theme from Shaft". (06.07.2014)

"Který černý soukromý očko utáhne spoustu ženských? Shaft!", zpívá se ve filmu. Shaft byl první. Přinesl filmovému světu žánr ´blaxploitation´, přinesl černošského hrdinu, kterému do náručí padají ženský jak na běžícím páse, který se nebojí černých ani bílých, který, když je potřeba, je patřičně agresivní, ale přitom inteligentní. Na to všechno slyšeli černoští mladí kluci z předměstí, kteří se na film hrnuli v zástupech. Přesto pověst filmu trošku předhází kvalitě. Čekal jsem to víc nahláškovaný, víc sexuálně podbarvený (2 holky za celý film? - Shafte jseš salát), víc akční, potažmo násilný (tři menší akční sekvence to nevytrhnou). I tak je to zajímavé vidět, už kvůli skvělé atmosféře New Yorku začátku 70.let, dobového oblečení, vozového parku a dealujících černých feťáků. A bílá populace tu hraje stafáž, nepodstatné druhé housle, tak to má ve správném blaxploitation být. (23.11.2016)