Noe

Těšil jsem se měsíce, ale už pár dní po premiéře bylo jasné, že tohle formální frajer Darren Aronofsky neukočíroval. Tleskali mu, ale asi málo, takže neodolal vysokorozpočtovému vábení. Nabízí pokulhávající filmovou řeč a nevyvážené dějové tempo v nekompaktní biblické látce, kterak čekali na deštivý den, aby před zkázou zachránili nejen sebe, ale i nevinné zvířectvo. V prvních desítkách diváka těší Mansellova hudba a Libatiqueho kamera, je v očekávání z toho, co přijde a nadšený z Croweova drtivého charismatu. Pak se ovšem rovnováha lehce vytratí, forma drtí obsah, kupí se dramatické situace bez kvalitních dramatických základů, výsledek pak působí pateticky a mně osobně nejvíc vadila absence skutečných emocí. A zkamenělé padlé anděly radši komentovat ani nebudu – stejně jako srandovního Anthony Hopkinse. Kromě Crowea potěší krasotinky Jennifer Connelly a Emma Watson, jejich herecké kvality ovšem Aronofsky příliš nepodporuje. A vlastně i v případě Crowea, z kterého udělá umanutého šílence, s kterým divák postupně ztratí kontakt. I sympatie. (21.07.2014)

Změť jakéhosi filozofična, zabalená v atraktivním, vizuálně vybroušeném hávu. Obrazově plné grácie a fenomenálních triků, akce tvrdá a kontaktní (skvělý Libatique), spousta zajímavých scén jak obrazovou estetikou, tak silou emocí. Celkově ale prapodivně uchopený biblický příběh, který střídá čistokrevou epičnost (panorama, hudba, bitvy) s ponurou melodramou (loď, vztahy, sociální problémy). Zvlášť to funguje ok, s prolnutím už je to horší. Navíc Aronofsky je i tentokrát v některých scénách příliš psychedelic a nechává se zbytečně unést svojí vlastní fantazií, která mne ve všech jeho filmech neskutečně irituje, neboť je z toho tak akorát bolehlav. Poselství, či nějakou message jsem z toho cítil pouze lokálně, nežli ikonicky. (29.03.2014)

(obsahuje spoilery) Jde o nejslabší Aronofského film. Což nic moc nemusí znamenat, protože jeho předchozí snímky jsou dostatečně skvělé. Snahu v popcornové rovině uchopit biblický motiv jsem od oznámení snímku vnímal jako pitomost. V důsledku není zdaleka tak zle, ale i tak se tříští hloubkou a promyšleností nedostatečně přesvědčivý autorský vklad, místy nudná doslovnost předkládaných myšlenek, fantasy kýč a dechberoucí momenty. ___ Aronofského filmy dokážu obhajovat do roztrhání. Zároveň musím uznat, že mají své intelektuální limity a jdou na ruku nám, mladým pseudointelektuálům, kteří rádi podobnou potravou přiživují iluzi, že rozumějí všemu - pokud možno hned a bez většího úsilí (čímž nedávám automaticky za pravdu kritikům, kteří zasvětili svůj život cejchování snímků na pseudo a vopravdicky hlubokej matroš). Zvoleným materiálem si ale režisér zkrátka nakadil do postele. Jak se člověk může oprostit od biblické předlohy, kterou interpretovalo tolik vzdělanců, že vedle toho snímek se svou blockbusterově vrtkavou interpretací zákonitě působí místy hloupě? Nelze na film nahlížet jako na autonomní dílo a ukájet se jeho velikostí. Aronofsky zkrátka neni Scorsese, Noe není Poslední pokušení Krista. ___ Jsem nadšený z citace o stvoření světa doprovázené evolučnímy výjevy. Naštve to spoustu lidí a to mě baví. Úžasný byl taky úvod, který do puntíku splňuje epický fantasy rastr, i nesmlouvavá a brutální přímočarost, kdy Aronofsky psychologizuje důsledky a motivy konání jednotlivých aktérů. Brutalitu snoubí s (často pokřivenými) ideály a obojímu umožňuje zanechat na malé lidské duši patologické šrámy. Darren v důsledku málokdy hodnotí a když už nějaké zrcadlo (mimochodem současným hodnotovým systémem protkané) nastaví, tak nijak hystericky. Tím chci říct, že u mě moralizující, pacifistická, vegetariánská ani enviromentální agitka za hranou nebyla. Stejně tak si nemyslím, že by jakákoliv postava byla v důsledku divákovi vnucována jako výhradně kladná nebo záporná. Přesto by snímky na takto profláklé motivy neměl dělat. Nejde ani o blockbuster, ani o hippie alternativu. Není to ani nobrain zábava, ani hluboké dílo. I přes to všechno, Noe je natočen skvěle a do chvíle, kdy voda opadne, jsem byl rozhodnutý pro 4*. Hlavně kvůli komornější rovině vztahů v rámci rodiny. Závěr to ale silně pokazil. Doufal jsem v to, že zabít či nezabít novorozené dítě vlastní krve je poslední Noeho zkouškou lidství (i když, ono těch novorozeňat při potopě asi nezemřelo zrovna málo, co). Následný standardizovaný závěr, promluvy Emmy Watson na téma "Co si Stvořitel myslí," absurdní duha nebo vínový depky to krapet shodili. To byl teprve kýč, panečku. A ano, potvrzuji, film obsahuje Enty i skřety. Jennifer Connely byla skvělá. A Clint Mansell by mohl zase jednou udělat egoistický soundtrack se silnými motivy, trošku mám strach, že mu dochází nápady. (27.03.2014)

Přechod k velkofilmu se podařil. Aronofsky si libuje v zrcadlení dnešního lidstva s potomky Kainovými. Snové sekvence a tripové vyprávění prvních kapitol z Písma, má pořád tu neokoukanou efektivitu, co dokáže přikovat suché oko diváka k plátnu. Russell je výborný, už dlouho nehrál takhle dobře a práce, kterou musí jeho Noe vykonat, se chopil se ctí. Cíl vybudování celé archy je trošičku odlišný a přidává snímku v závěru až thrilerové obrysy a depresivní pachuť, kterou rozbije až Watsonová v závěru. Hodně lidí Darrenovi křivdí za to, že se zaprodal Hollywoodu, ale upřímně si nedovedu představit, že by Noeho někdo natočil lépe. Nebo, že by nebyl dost osobitý. Nemám mu co vytknout (možná Noeho oholená kebule, byla menší ústřel). Málo kontroverzní? Málo šokující? Moc biblické? Proboha... Že to nemusím udělat?! (30.03.2014)