Dom Hemingway

- Není můj pták nádhernej? - Protože já si myslím, že je zatraceně nádhernej. - Myslím, že je to parádní umělecký dílo. - Jako Renoir. - Nebo Picasso. - Obraz mýho ptáka by měl viset v Louvru. - Studovali by mý péro v uměleckejch školách. - Celý hodiny by studovali úžasný tvary týhle nádhery. - Nemyslíte? - Taky by měli mýho ptáka studovat vědecky. - Protože se vymyká přírodě. - Můj pták je tvrdej. - Je to kov, je to ocel, je to titan. Nepoleví. Neochabne. - Můj pták může stát celej den. - Jako dobrej voják, kterej chce udělat dojem na nadřízený. - Kdyby můj pták mohl dostat medaili, má ji. - Kdyby po něm mohli pojmenovat školu, udělají to. - Kdyby mohl zachránit somálský děti před hladem, udělal by to. - A dostal by za to kurva Nobelovu cenu míru. - První cenu udělenou ptákovi. - Můj laureát Nobelovy ceny je jako gepard! - Elegantní, nebezpečnej a vražednej. - Měly by se psát sonety o tom, jakej nebezpečnej gepard můj pták je. - Básně, hry. Měly by se kvůli němu vést války, hroutit říše. - Můj pták je blesk. Je to oheň. - Je to vulkán s vařícím posvátným semenem, lávou. - Cukr a koření a všechny věci... - Krása. (07.04.2014)

Dom Hemingway je slizké sprosté egoistické hovado s tak nádherně a dokonale tvarovaným ptákem, že by se o něm daly psát básně. Ne, vážně: Jude Law je borec a roli zmetka zvládl naprosto dokonale. Film stojící především na silném herectví a drsném humoru. Troše moralizování v závěru se film sice nevyhne, ale na pilu se nijak zvlášť netlačí, což je fajn. A Emilii Clarke to bez blond paruky zatraceně sluší. (21.02.2015)

Někdy není od věci důvěřovat modrým číslům, protože tohle představení čelních pleší se téměř vyrovnává šoku, kdy po vypuštění z lapáku zažijete takovej scifáč, jako že si v hospodě nemůžete zapálit! Pcha! Tak, jako si nekontrolovatelný nerv Dom Hemingway, co má tu největší smůlu v dějinách největší smůly, správně myslel, že za dvanáct let života nejsou dvě štětky a trocha koksu rozhodně ani vzdáleně dostatečnej dárek, zrovna tak jsem přesvědčená já, že stokrát vyprskaná vulgarita v cholerických a často samoúčelných projevech (skvělého, o tom žádná) Juda Lawa ♥ není dostatečným důvodem, abych tu modrou barvu usilovala nějak zvrátit, i když víkend na venkově u Ivany Análtolije i otevření trezoru patří k hodně zapamatovatelným bizarnostem... takže, přihazuju. (20.04.2014)

V Londýně prý existuje tajný gentlemanský klub, jehož členy jsou bratři Krayové, Bronson, Freddie Jackson (to znamená, že Tom Hardy může pít za čtyři), McAvoyův sviňák Bruce, z Austrálie občas zavítající drsňák Chopper a také Dom Hemingway. Podmínkou členství je špinavý trestní rejstřík, psychická nerovnováha a dodržení dresscodu v podobě saka či slušivé vestičky. Vstup podmiňuje znalost hesla, které se s železnou pravidelností střídá po sudých a lichých týdnech. Tak nějak zapadá do profilu klubu, že je to cunt a motherfucker.. Dokud nestabilní kasař Dom hýří květnatými přirovnáními, chlastá jak duha, létá z kabrioletů a otvírá sejfy, má to kouzlo nespoutané zhýralosti, ovšem jakmile se objeví na hlavě popel a nastoupí sebereflexe, přijíždí Hemingway se svým Starcem a mořem sentimentu na slepou, notně ojetou kolej. Původní znění namísto dabingu v sobě skrývá téměř jistý potenciál hvězdy navíc. P.S.: Nejsem odborník na ambulantní chirurgii, ale některé třísky z těla asi sami nevyjdou.. (09.06.2016)

My letci máme ocelové ptáky, ale co je to proti Domovu titanovému penisu, který je tak nádherně tvarovaný, že by se o něm měly psát básně? Asi nic, protože Dom je sice jenom zmetek s velkým egem, ale jeho sebestředné kecy a nekontrolovatelné násilnické sklony jsou neodolatelně zábavné. To se ovšem nedá napsat o uplakaných rodinných scénách, při kterých se namachrovaný parchant bez mávnutí kouzelného proutku mění v uplakaného tatíka a kazí tím celkem povedenou taškařici. (10.04.2014)