České století

1. Veliké bourání (1918) ** - Asi jsem čekal něco trochu jiného, než jen krátké ukázky konání Masaryka před rokem 1918 a plno filozofování, kdy jsem po celou dobu stále čekal, kdy se něco bude dít a najednou byl konec, ve kterém mi to podstatné (?) bylo jen odříkáno vypravěčem během několika vteřin. Věřím, že skvostné pro ty, kdo do puntíku věděli, která postava je která a jaký měla na konečný vznik státu vliv. Já se přiznám, že množství gesicghtů :) mi nic neříkalo, páčto u nich ani nebyla jména - a tedy výsledek zase vypadal, jako další "česko-televizňácké" gesto některým českým hercům, aby taky měli kšeft, ačkoliv jejich postavy byly zcela zbytečné. Vadila mi místy příliš televizní kamera, příliš kakofonická hudba a debilní zvuk, kdy šišlání a šeptání herců nebylo přes šustění, vzdychání a šoupání nohou pořádně slyšet, za to ten kravíl skutečně kravil. Omlouvám se, ale z té historie vzniku samostatného Československa tu bylo řečeno velmi málo, něco bylo nakousnuto, ale výsledek se rozplynul jak pára od lokomotivy. To jsem tedy zvědavý na další díly! ~~~ Den po Mnichovu (1938) **** - Nebe a dudy. Oproti prvnímu dílu obrat, něco se tu dělo a mnohé ukázalo, překvapil i ten tatar Landa. ~~~ Kulka pro Heydricha (1941) *** - Zajímavě zpracované, možná jen trochu moc domýšlení (?) nad rámec toho, co se dělo, a taky mi neseděla ta moderní mluva z úst Michala Dlouhého. + za Trojanův výkon. ~~~ 4. Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) ** - Dobře zahrané, bohužel to je asi všechno. Politické pletichy a brebtání. Vždycky mi přijde, že celý díl, ona epizoda, je jen rozjezdem a tam, kde končí, by se mělo začít něco dít - a ony titulky. Prostě volaké divné.~~~ 5. Zabíjení soudruha (1951) *** - Znovu skvěle zahrané, jen hrozně protahované a neúměrným množstvím scén, které měly vytvářet atmosféru, ale to chození po místnosti a dvě slova na minutu bylo prostě trochu moc. ~~~ 6. Musíme se dohodnout (1968) ** - Tohle mě moc nezasáhlo. Začátek byl ještě dobrý, ale ty debaty před plénem u stolu a děj mimo měj šlo... mimo mě. Asi nejsem na tuhle modernější historii tak naladěný, ale i na svoji stopáž mi to přišlo dlouhé a ke konci jsem usínal, takže si už jen pak pamatuji, jak řekli, že podepíšou a já byl rád, že to končí a jdu spát. Přišlo mi, že nikdo nic nedělá, tváří v tvář "osvoboditelům".Poněkud mimózní díl. ~~~ 7. Je to jen rock'n'roll (1976) * (skoro až odpad!) - Jednoznačně nejslabší a nejhorší díl, působící jak nějaká divná parodie, ale nikdo se nesmál. Nakonec Marek Daniel zahrál ještě Havla celkem dobře s tím jeho ráčkováním, slovními obraty a chováním, ten zbytek mi ale přišel, jak kdybych si stoupnul k silnici a koukal na auta a když už má přijet nějaké zajímavé, tak díl skončí - WTF tohleto? "Teď už nás musí poslouchat" - no to si teda piš :D Tenhle díl mě oproti minulému udržel vzhůru, ale jen díky tomu, že jsem furt čekal, jestli se začne něco dít nebo si dělají autoři dílu jen prdel. A oni to myslili vážně. Podobně jako u předchozího dílu, moderní hostie obecně mě moc zjevně nebere a docela se tak bojím dalších dílů a zvažuji, zda na ně vůbec koukat. ~~~ 8. Poslední hurá (1989) **** - Po tragickém posledním díle se tady alespoň něco dělo, kecání mělo smysl a to dění taky. Marek Daniel si tady toho Havla vystřihl skvěle, pozadu nezůstávají překvapivě ani Kaiser s Lábusem. Po dlouhé době v tomhle mini-seriálu moc dobrý díl. (08.11.2013) (méně) (více)

1. díl: Příliš velké sousto pro tak malou a vetchou papulku... Kosatík se Sedláčkem vytvořili mrzáčka, který se nedá promítat ve školách ani v dějepise, ani v občanské nauce, a vážně je nemůžeme brát ani jako umělecké zamyšlení nad českými dějinami. Protože jak žáčkům vysvětlit totální ignoraci Štefánika, amerických, ruských a francouzských aktivit, zhuštění významu legií do dvou tří okrajových vět (ignoraci Sibiřské anabáze), mlčení o domácím odboji a příliš rychlíkovou Řijnovou katarzi apod.? Masaryk je vykreslený jako dědeček, který na silné a dobře cílené argumenty západních politiků není schopen smysluplně reagovat a buď pouze mlčí anebo jen pronáší nacionalistické fráze. Pokud oním tabu, které autoři slibovali, mělo být zamyšlení nad smyslem celého snažení o česko(slovensko)u samostatnost a nad smyslem/neživotaschopností konceptu československého národa, pak v mých očích fatálně neuspěli (to by asi Kosatíka musela nahradit Mary Heimann). Vrcholem je v tomto smyslu rozhovor Masaryka s britským premiérem Lloyd-Georgem (výborný Donutil!), který problematizuje celé ono "velké bourání", staví se za zachování velké středoevropské mnohonárodnostní říše a usvědčuje Masaryka z propagandistické lži. Jenže dělá to tak, že (řečeno Lloyd-Georgeovými slovy) nepoučeným divákům jen plete hlavy... Další obrovskou slabinou jsou dialogy, při jejichž poslechu se nemohu ubránit dojmu, že jsou jen násilně poskládané z různorodých výroků vytrhaných z Čapkových Hovorů s TGM a jiných populárních zdrojů... Chápu autorskou licenci, ale ty dialogy takto zni opravdu tak toporně, že musí každému být jasné, že nemohly být nikdy proneseny... Viz např. známý výrok ze Světové revoluce: „Jednoho dne mne navštívil v bytě před denní poradou v 'Čase'; patrně měl něco vážnějšího. A měl: Podle jeho rozpoznání se nemůžeme na válku dívat pasivně, musíme něco dělat; nemá pokoje, chtěl by být činným. Na to já: Ano, já už dělám!" (kap. 9) a srovnej ho se scénou, kterou natočil Sedláček (ta Benešova "retrospektivní" promluva je v ní prostě neskutečně toporná).... 1. díl chce ukázat a říct strašně moc, nakonec ukazuje a říká strašně málo a... blbě... (**). ___ 2. díl: Mnichovský díl má výrazně lepší scénář; zejména proto, že se soustřeďuje na úzce časově vymezený problém a autoři už tak nemusí mít trapnou potřebu ignorovat některé z klíčových aktérů jako v předchozím díle. Kromě toho scénář pojímá mnichovskou problematiku z poměrně netradičního úhlu pohledu, v čemž je objevný a opravdu zajímavý. Nicméně stále zůstává bolavý problém zoufalých dialogů, který dosahuje nechvalitebného vrcholu v ping-pongovém buranském rozhovoru Moravce s gen. Prchalou: "Emane, byls u něho? - Byl, jedu odtamtud. - Z Hradu? - Myslím, že se mě fakt báli. Byl jsem mezi nima jedinej v plný polní. Fakt jsem byl nasranej. Povidám: 'Z cesty, srabi! Voják československý armády jde za svým vrchním velitelem!' - Dobrý...!". Landa přitom s tím svým přehráváním očima honí mouchu a Karel Dobrý upřeně pozoruje Landův nos, aniž by brvou hnul... Pro sérii tak zůstává charakteristický těžce deklamativní styl zoufalých herců, jež jsou nuceni pronášet slova buď evidentně vytržená z memoárových zápisků (a tedy nepsaná v přímé řeči, do níž jsou násilně převedená), anebo z čista vyfabulovaná a hemžící se novotvary moderní a často nesmyslně vulgární hovorové češtiny (jako u té citované ukázky). V tomto ohledu autoři se svou studií charakterů opět tragicky selhali. A ještě jeden postřeh z hradišťské předpremiéry na LFŠ: Sedláček nebyl vůbec ochoten nebo schopen (?) smysluplně odpovědět na dotazy diváků, proč to či ono ukázal tak či onak (např. k té Benešově nahotě nebo k těm dialogům), a vůbec si svoje dílo (ob)hájit.... To si pak říkám, zda celý ten projekt má pořádně promyšlený a nespoléhá jen na Kosatíka a svůj štáb. Zatím to totiž vypadá jako vysoce profesionálně odvedená školní práce... (**) ___ 3. díl: Není to tak slabé jako předchozí díly, i když bouchání šampaňského by bylo pořád předčasné - očividná autorská nekonzistentnost a dialogy od psacího stolu zůstávají. Zatímco v předchozích dílech se i na nejnepravděpodobnějších místech mluvilo česky, najednou to s tou angličtinou a němčinou jde... Zvláštní. Epizoda o odlévání kulky pro blonďatou bestii sympaticky cílí na činnost exilové vlády v Londýně a hlavně na úlohu Františka Moravce, ale výsledkem je okrajová nezajímavá inscenace, v níž za povšimnutí stojí především to, jak si Trojan uzurpuje pozornost pro svoje bezkonkureční herectví (přestože výrazně zkresluje Moravcův skutečný charakter a vulgarizuje styl mluvy...). Sedláčkovi možná nejde o výuku dějepisu (čímž by se možná daly ospravedlnit ty obrovské časové i kontextové skoky a zcela chybějící střípky celého příběhu - např. Agent A-54, role ostatních exilových ministrů, existence ostatních exilových vlád, role protektorátní vlády apod.), nicméně spolu s Kosatíkem mají přesto zvláštní potřebu občas "vylepšovat" už tak šustivé dialogy didaktickými vsuvkami, kterými ten dějepis imitovat chtějí (narážky na odsun, odboj, "krev, dřina, slzy a pot..."). Marná sláva, Kosatík je možná dobrý historik, ale umělec z něj už nebude; psát scénář a dialogy mu prostě nejde (a vylíčit věrohodně a konzistentně role jedinců v dějinách už vůbec ne). Tak to vidím já. (***) ___ 4. díl: Kvalita postupně roste a vrcholem dramaturgické vtipnosti (i když asi nezamýšlené) je, že tato epizoda a s ní onen mix citací a spekulací měl premiéru právě 17. listopadu. Knihu to sice (z podstaty) nenahradí a žádné zajímavé myšlenky to nepřineslo, přesto se mi tento díl docela líbil. Celkem slušná TV inscenace. "...Přisunul si křeslo skoro až ke mně, až se mě dotýkal obličejem a spustil: 'Je-li něco přáním všeho lidu, pak se mu musíte podrobit i vy jako prezident'. Na to já: 'Tak daleko ještě nejsme, aby ulice rozkazovala, jestli prezident má, nebo nemá přijmout demisi.' Odešel beze slova. - Dobře jste mu to pověděl, pane prezidente..." (***) ___ 5. díl: 3 a 1/2 * ___6. díl: 3 a 1/2 * (01.11.2013) (méně) (více)