Na pytlácké stezce

Tentokrát mnohem více napínavý a komediálně laděný díl ze šumavských lesů s hajným a Vénou. Napětí vytváří neznámý pytlák, který řádí ve Strakově revíru, smích obstarávají 2 čundráci Pavel Zedníček a Karel Heřmánek. Bohužel, nové postavy mě moc nenadchly. Místo skvělého Vinkláře tu je jiný lesák Čahoun, který mně přišel příliš unylý a nudný. Pilous taky nic moc... Jediný, kdo se vydařil, byl (již tradičně) pan Kemr jako Perníkář/Zmiják. "My máme pilulky, který když sníte, tak nezmoknete!!" =D (14.09.2021)

Véna Straka tentokrát vymění dovolenou v Bulharsku za další šumavské dobrodružství, vrací se tedy za už méně protivným dědou a za šikovným jezevčíkem Brokem. Příběh se tentokrát točí okolo hledání srnky Lízy, pátrání po zlém pytlákovi, takže se opět dočkáme nádherných záběrů šumavské přírody, přibude pár nových vedlejších postav, nejvíce pobaví dva komedianti Heřmánek se Zedníčkem. Děj se nese spíše ve středním tempu, má příjemnou atmosféru, pěknou hudbu, závěr je trochu více dramatický, poutavostí je tedy o trošku lepší, než u Pod jezevčí skálou. 7/10. (21.09.2021)

Jedna z mých nejoblíbenějších trilogií z dětství. Teď už mi vadí některé neduhy, které jsem jako malý neviděl, stejně jako nevidí žádné dítko. Přesto u těchto skvělých filmů (ano, jsou skvělé, nejen pro malé diváky, kteří mají krapet méně náročné požadavky na kvalitu produkce) , pokud jednou za čas otevřu program a zrovna vysílají, rád strávím sychravé sobotní/nedělní odpoledne. Krásné záběry šumavské přírody jsou stále dechberoucí jako byly v době, kdy jsem zažíval euforii z každého z Vénových příběhů. V dětství mi přinesly hodně, probudily touhu toulat se po lesích a užívat si všechnu tu krásu, kterou nám příroda nabízí... (06.01.2009)

Kvalitní pokračování, navíc obohacené o úžasné herectví pana Kemra a zajímavou zápletku, kdy pátráme po pytlákovi, kterým může být v podstatě kdokoliv. Finále, kdy Véna bloudí lesem v obrovské bouři, je velmi silné. Ovšem toho mrtvého pytláka měli divákovi ukázat lépe a déle, takhle myslím, že kdo vidí film poprvé, možná vůbec nepostřehne, kdo že tím pytlákem vlastně byl. (29.12.2020)

Na pytlácké stezce je důstojným pokračováním svého staršího bratříčka. Ve stejně radostné atmosféře života s respektem a laskavým pohledem na přírodní krásy šumavských lesů a slatí v letním čase prázdnin. Film má sice lépe poskládaný děj, než jeho předchůdce, přesto jsou stále jeho nejsilnější stránkou kouzelné obrázky divoké zvěře, laskavý duch životního optimismu a bezprostřední radost ze života. V nostalgii vzpomínek na bezstarostnost dětství, bych se i rád a dobrovolně vrátil do těch sladkých dětských časů zpět. Hrdinou příběhu je opět malý vitální chlapec Vašek Straka (dobrý Tomáš Holý) ve své lásce k přírodě a k dědečkovi. Na další tajemství tajuplné divoké přírody je nahlíženo v idealisticky upřímném a rozhořčeném boji proti narušitelům. Šumavským moudrým průvodcem je opět Vaškův dědeček a hajný Václav Straka (sympatický Gustáv Valach), oddaný své práci a životnímu poslání. Výraznou postavou je lesní dělník Josef alias Čahoun (příjemný Václav Sloup) s ochotnou pomocí ve své nevděčné roli podezřelého. Z dalších rolí: Vaškova starostlivá maminka Jarmila (Jana Brejchová), svérázný horal a lovec zmijí Perníkář alias Zmiják (zajímavý Josef Kemr), pracovník pily s nečistým svědomím Ungeler (Karel Augusta), kamarádský sousední hajný Antoš (Jan Pohan), ochotný polesný (František Hanus), vedoucí pily Přibyl alias Pilous (Adolf Filip), či prázdninoví rozverní trampové (příjemní Karel Heřmánek a Pavel Zedníček). Výsledkem je další ideální dětský filmový produkt, kde neschází láska, hřejivé pohlazení, optimistická radost ze života a úcta k přírodě. Příjemné teplo se rozhostí uvnitř, když dostáváme obyčejnou lidskou laskavost, schovívavost a upřímnou lásku. To sladké nadšení v dobrodružství prvních objevů v lůně přírody má stále podmanivou moc. (09.11.2016)