Americký sniper

Zaznívá to pokaždé a milerád to zopakuju. Clint Eastwood to znovu ve čtyřiaosmdesáti letech nandává svým klidně o dvě generace mladším kolegům. Nějaký zásadní zážitek schází, co si budeme nalhávat. I tak je to na palec nahoru. Přenést pomocí autentické kamery válečné peklo a ožehavé americké otázky na stříbrné plátno se v poslední době rozhodlo víc tvůrců (třeba Kathryn Bigelow jednou výtečná, napodruhé nesmírně chladná a akademická), Eastwood určitě proklouzl do té lepší poloviny. Vybral si skutečný příběh, který tragicky skončil teprve nedávno, na počátku roku 2013. Slavný odstřelovač z elitní jednotky amerického námořnictva Chris Kyle, který měl rekordních 160 smrtících zářezů na pažbě z iráckého tažení, se stal obětí amerického střelce trpícího posttraumatickou stresovou poruchou. Než se tak stane, jsme svědky jeho čtyř turnusů v nepřátelském prostředí. A návratů domů, vítání potomků, keců o obraně milované vlasti i rozkladu jednoho texaského kovboje, který přichází o chvíle s dětmi a manželkou a stejně tak o kamarády v boji. Co si budeme nalhávat, počet sebevražd v americké armádě se dal každoročně počítat na stovky. Z oficiálních údajů Pentagonu vyplývalo, že počet byl v některých letech vyšší, než kolik vojáků zemřelo v Afghánistánu. Tihle bouráci holt válčí po návratu domů dál.. Lehce obtloustlý Bradley Cooper je velmi slušný, ale výkon Jakea Gyllenhaala je s jeho porovnáním o třídu lepší, i když je to vždycky subjektivní pohled. Nicméně v té pětici vyvolených (nominace na Oscara za nejlepšího herce) mi v ní sedí nejméně. Legendární Eastwood po mírně rozporuplnějším období znovu přesný a velmi jistý. Jen to okatě gumové dítě si mohl odpustit.. (19.01.2015)

Legendárny americký ostrelovač s presnou muškou a posttraumatickou stresovou poruchou z dielne Clinta Eastwooda. Biografia, kde americký patriotizmus hrá prvé husle a osobnosť jedného z najpamätnejších amerických vojakov nechce byť pošpinená. Tak sa jednoduchým a priamočiarym rozprávaním dozvedáme o živote hlavného hrdinu, ako vstúpil do armády, čo podčiarkne pár záberov z obdobia detstva a zásadné momenty zo života, ktoré ho sformovali do podoby - hrdinu s nadmieru rozvinutými ochranárskymi tendenciami. Na bojisku nekompromisne strieľa nepriateľov, aby ochránil svoju partiu mariňákov. Film sa nezaobíde ani o dôsledky, najmä v záverečnej patetickejšej pasáži vypovedá o hrozivom dopade vojny na psychiku človeka. Vykresľuje ego vojaka doma v rodinnom prostredí v protiklade s tým v akcii vo vojne. Tie americké vlajky neviali až tak okato, réžijne sa to ustálo tak, že divák si môže vybrať či dostal na filmovom plátne neúprimnú a na oskara útočiacu záležitosť alebo si užije starého dobrého a civilného Clinta na režisérskej stoličke. (06.03.2015)

// Jako jó - ten film je dobrej. Určitě bych se přikláněl spíš na stranu BHD nebo Hurt Lockeru, než k Lone Survivor (což byla imho epesní sračka). Dosud dobrý. Střídání rodinné perspektivy s těmi vybranými chvílemi z Iráku mě bavilo, ze souboje s druhým sniperem se dalo vytřískat víc ale líbilo se mi, že se to drželo při zemi a stále tam bylo několik momentů, které bylo opravdu vyhrocené. Tohle si děda Clint pohlídal, ovšem problém mám až s tím koncem - zaprvé to vrhá možná až příliš dobré světlo na hlavního hrdinu, je to až příliš oslavné a nesedí mi to v porovnání se vším, co se odehrálo předtím a zadruhé - chtělo to tu poslední scénu, chtělo to na férovku, syrově ukázat, že to "zlo" je opravdu všude, ne jenom tam. Chápu, že se toho možná tvůrci báli ale ten film to potřeboval, alespoň z mého pohledu ano. Patriotické titulky na závěr to pak už definitivně zabily. Takže skvělé až do posledních dvou minut, které mi srazily dojem podobnou rychlostí jako vypálená kulka syrského olympionisty. (18.03.2015)

Eastwood sbírá body za to, že se nejedná o verbovací propagandistickou masáž, kterou slibují plakáty. Těžko si představit, že by po tomhle filmu o vyšinutém psychoušovi, který střílí děti a ženy, kdokoli chtěl vyrazit do ropného království za fiktivními atomovkami. Na druhou stranu je extrémně blbé, že Eastwood neumí zůstat nestranný a podle očekávání Kylea adoruje, což vrcholí extrémně stupidními závěrečnými titulky. Jako pardon, ale já tyhle srdceryvné, životem napsané story, kterak se texaský buran vydal dobrovolně do války pro pomstu národa, aby mu šiblo a on se z toho dostal, prostě nedávám. Ne, když jsou takhle přepjaté, s plochými postavami a jasným sdělením, že američtí hoši a jejich oběti jsou to nejlepší na světě. Nic proti patriotismu, ale ta okatá snaha nikoho nenaštvat a záměrně zazdít druhou stranu barikády je ubíjející. Zvlášť když po polovině vyletí z hlavně tempo a nikdo už ho nevrátí do zásobníku. Ale chápu nominace. Tohle je látka, z které musí Amerika močit slzy. (22.02.2015)

O tomhle filmu jsem mnohokrát četl jako o u ukázce přehnaného vlastenectví a patriotismu, ale já ho tam neviděl. Za to vidím často to české vlastenectví, ožrat si hubu při uspěchu našich sportovců, vzít do ruku vlajku a ožralej jak prase řvát, že jsem hrdej čech, případně jít a nadávat cikánům do sviní nebo zvolit za prezidenta člověka, který lže, rozeštvává národ, uráží lidi a svou mstivou a zákeřenou povahou si kompenzuje každou svou prohru. Nic dalšího u velké části tohoto národa nevidím. Američani jsou už z hlediska historie jiný než my, ano nemusíme to vždy chápat a nemusí se nám to líbit, ale bylo by fajn kdyby jsme se naučili respektovat ty druhý a jejich hodnoty, které jsou postaveny na rodině, ale i na vztahu ke svý zemi a hodnotám který jejich země vyznává, jakoli jsou i američany znásilňovány. To přesně jsem v tom filmu viděl. Viděl jsem v něm člověka, kterýho začaly požírat vlastní ideály, viděl jsem taky lidi z masa a kostí, který největší boj nesvádí někde v Iráku, ale sami v sobě, ale taky jsem viděl hodně lásky, Tayu jako svou ženu by si asi přálo hodně chlapů a teď rozhodně nemyslím na ten záběr, kde je v černým krajkovým prádle, a ještě jsem ve filmu viděl, že slovo jeden za druhýho není jen slogan. Silný, emotivní a skvěle zahraný film ve kterým mě dostala nejedna scéna a nejeden dialog. (14.03.2015)