Tři mušketýři

Jednoznačně odpočinková verze Dumasovy klasiky, které by na jedné straně v rámci dynamičtějšího děje sedlo sestříhání každého dílu o dobrých deset patnáct minut, na stranu druhou to kvůli prostým zápletkám a hlavně díky sympatickým postavám a krásným kostýmům není vůbec potřeba. Ta epizodická dobrodružství čtyř mušketýrů, dvou emancipovaných dam a jednoho pohříchu nevyužitého Doktora, ehm Kardinála, se totiž sledují tak dobře, že samotná nepříliš zajímavá a nikam se neposouvající zápletku, který spíš než souvislý příběh připomíná barokní obdobu obyčejných krimiseriálů, se dá až příliš jednoduše ignorovat. Obzvlášť to zamrzí protože samotné postavy jsou napsané překvapivě dobře a právě takový koncept jim nedovoluje se nikam posouvat. První série tak končí prakticky stejně jako začala, a i když mi původní, stokrát omletý příběh darovaných šperků vůbec nechybí, a už vůbec se nedá říct, že bych se u Mušketýrů nudil, cítím se trochu okraden. Ze srovnání s podobně pojatým (a také BBC produkovaným) Atlantis vychází sice jako suverénně lepší, ale pořád to není úplně ono. Potenciál má totiž tato kombinace skvělého námětu s časově prakticky neomezeným televizním prostorem mnohem větší. V druhé řadě nicméně došlo k jednoznačnému zlepšení. Je sice škoda Capaldiho kvapného odchodu, ovšem konečně zajímavý centrální děj nepatrně se proplétající všemi epizodami už konečně také dokáže zaujmout a závěrečný díl tak opravdu stojí za to. A i ty předchozí díly jsou hned o kus lepší, než-li loni. Kostýmy a výprava jim stále vévodí, ale akce a zábavné příběhy jim konečně zdatně sekundují. (26.04.2014)

Ale jo, dá se, když se to tak vezme, je to takový příjemný, zábavný balast fungující jako vhodná letní vycpávka v době okurkové sezóny. U těchto Třech mušketýrů platí pravidlo, že čím déle se na to díváte, tak si na to čím dál tím více zvyknete, načež vám už ani nepřijde, že to není zase tak dobrý seriál. Každý díl se dá zábavnou formou dokonale rozporcovat na vtipné večerní revue. Ovšem i když nejsem divák zatížený či nějak poznamenaný literárním originálem, nemůžu prostě říct, že by to byl dobrý seriál. Má své plusy (hudba, někteří herci, zpracování titulků, které mě teda občas solidně matou), ale stejně je na tom, i přes veškerou snahu, vidět, jak je seriál český. Kdyby titulek zněl "Tři zbrojnoši" tak neřeknu ani bů a budu se královsky bavit, ale když trvají na Třech mušketýrech, přičemž je každý díl prošpikovaný spoustou historických blábolů a nesmyslů... Nejenom, že D'artagnan zná v roce 1630 pojem "exaktní věda", ale dokonce ho umí i správně použít (což v současnosti 90% lidí ani neumí, ale koňák z Horní Dolní někde v Gaskoňsku ano), zkrátka celkově ti mušketýři působí spíše jako "Profesionálové" a vyšetřovalé z CSI v light verzi o 400 let dříve.Po první sérii ze mě nevymáčknou víc než 3*, ale snaha se cení. Uvidíme, kam se dohrabu ve druhé řadě. (14.07.2015)

Já si seriál užívám. Je teprve na začátku a tak samozřejmě nemůžu ještě hodnotit. Je mi jasné, že milovníci knižní předlohy mohou mít rozporuplné pocity, má to poněkud jinou atmosféru, logika taky místy v prvních dílech ujíždí, já však naprosto souhlasím s komentářem přede mnou. Pro mě je to přímo ideální seriál na začátek pracovního týdne, člověk u něho vypne, první epizody mají rychlé tempo, nechybí akce, příjemný humor, prostě taková nenáročná oddechovka. Nevadí mi ani epizodní zápletky, od tohoto schématu se v posledních letech už prakticky upustilo a je to příjemná změna. Uvidíme, co přinesou další díly, ale abych to shrnula, seriál mě jednoduše baví. (29.01.2014)

Člověk na to hlavně nesmí koukat jako na klasickou adaptaci "knihy", protože z té jsou tam jen drobky a Dumas se občas nejspíš převalí v hrobě, ale pořád je to větší legrace než poslední americký výtvor... Update: Po dvou sériích mne neopouští radost ze sledování. Druhá řada je více ucelená, celkově svižnější a dotažená (ačkoliv vrátka pro třetí jsou velmi velká a hlavně ambiciózní)... Jen tak dál... 80% (30.01.2014)

Musketeers s kamennou tváří předhazují ty nejprovařenější klišé a na to, že s historií nemají nic společného, se berou zbytečně vážně. Epizodičnost by nevadila, kdyby některé postavy na několik dílů téměř nezmizely a naopak se nevyzdvihovaly jenom dvě nebo tři. To všechno aniž by existovala červená nit spojující celou sérii. Z mušketýrů svůj part zvládají o třídu líp Porthos a Aramis, ale nejzajímavější postavou je pořád Richelieu bezohledně pracující pro dobro... Francie. (28.01.2014)