Ronja, dcera loupežníka

Asi mě mrzí, že mě tento film minul v dětství, protože obsahuje přesně to, po čem každé dítě touží. Dítě uvidí Ronju, která žije na hradě s loupežníky a svým veselým otcem, uvidí dobrodružství, strach z harpyjí a úžasnou svobodu, když se hlavní hrdinka přestěhuje se svým kamarádem do jeskyně. Dospělý uvidí frigidní matku, která se svým věčně opilým mužem obývá zříceninu a křoví jim dělá dvanáct homosexuálních loupežníků, kterým musí prát. První třetinu filmu jsem se nudil. Děj více méně žádný, zachraňovala to jen přítomnost nadpřirozených postav, hezká krajina. Jenže pak bylo i nějaké drama, stěhování do jeskyně, psychopatické vydírání ze strany toho protivného zrzouna a už to bylo zábavnější. Tak jsem to ze dvou hvězd zvedl na tři. Jenže pak... nevím. Asi to děcko ve mně a pak to děcko vedle mě začaly brblat, že už je to konec a že to bylo dobré a ona je to asi pravda. Má to kouzlo, takový ucelený svět, kde se dá všemu nahlas smát, tančit na stole, házet shnilá jablka do stěny a všechno to bude v pohodě. Bylo to příjemné, snové a v ničem to nekousalo. Jo, asi chci bydlet přes zimu na hradě, spát ve slámě, mít sklep plný piva a v létě se cpát lososem na špalku před svou jeskyní, hulákat na lesy, a prostě tak. (01.01.2019)

Jako malý jsem nesnášel ty mrňavé pidižvíky (nikoliv Šmouly;)), kteří žili těsně pod zemí a byli tak divně roztomilí, bál jsem se harpyjí a strachoval se, aby Birk náhodou nespadl z toho mostního trámu:) Sice jen jednou za delší čas, ale přesto - chybí mi to...a to Astrid Lindgrenovou obvykle nemusím. BTW uvidíte i pravé severské středověké saunování:) Ronja je prostě vynikající film ne pro děti, ale pro celou rodinu - jsou tu legrační i děsivá zvířátka (a "zvířátka"), neméně legrační tance a zpěvy, nevinné dětské kamarádství a láska, a pro pobavení starších jsou tu výborné manželky obou loupežnických hejtmanů. Všichni si pak zajisté užijí krásnou přírodu a ejhle, nejde to prostě jinak - jednou provždy 80%. (20.01.2005)

Skvělá pohádka, která byla svého času docela vysílána v čeké televizi. Docela se divím, že už jí nedávaji, viděl jsem jí zhruba po deseti letech a vůbec neztratila kouzlo. Sice těch strašidelných scén s harpiemi a šedými skřítky jsem se už tolik nebál, ale pořád jsou působivé. Jako celek opravdu nadčasová záležitost! (12.10.2007)

Pohádka pro trochu starší děti, natočená jen tři roky po vydání knihy. Odehrává se v magické krajině s podivnými lesními bytostmi (děsivé a otravné harpyje, hrůzu nahánějící šedí skřítci a naopak neškodní zvídaví a koktaví skřítci). Navzdory opakovaným nudným pasážím loupežnických zpěvů je film celkově působivý především pro zobrazovanou odvahu, hrdost, sílu přátelství, charakter, zatvrzelost, je napínavý, strašidelný... a skvělé jsou hojné záběry do tváří hrdinů. Chci vyzdvihnout i povedené obsazení jednotlivých rolí, zvlášť ty dětské musely být vážně náročné (vzhledem k různému tomu lezení po skalách, ježdění na koních, plavání v divoké řece...), škoda, že představitelka Ronji už nikdy nic jiného nenatočila. Napořád si budu pamatovat ten zlomový moment, kdy Ronja výborně přeskočila na druhou stranu, to nemá chybu. "Za to tě mám ráda, Birku, bratře můj." (28.08.2023)

Ronja je evropská sestra amerických klasických dětských fantasy filmů, jako je Labyrint, Temný krystal nebo i Nekonečný příběh. Oproti nim je zasazena do světa podobnějšího tomu našemu a postrádá epický příběh. Já ji mám však nejraději. Pustila jsem si ji po dlouhých letech a užila jsem si to snad více než v dětství. Hodně jsem se nasmála a velmi mě bavilo toulat se divokými severskými lesy, seznamovat se s roztomilými i děsivými kouzelnými bytostmi i schovávat se v jeskyni s rebelskými dětmi, které měly dost dosavadního života a v sobě navzájem nalezly příslib lepší budoucnosti. (01.12.2019)