Ronja, dcera loupežníka

Švédové jsou zajisté hrdí na to, že mají spisovatelku Astrid Lindgren, která tak laskavě psala příběhy pro děti. A ty půvabné příběhy se přeci musí převádět na filmový pás. A opakovaně jsou tyto filmové adaptace dělané s láskou, optimismem a radostí ze života. To z těchto výtvorů dělá velice příjemný zážitek, který potěší, zahřeje a pohladí. V tomto příběhu se navíc vzdává hold severské přírodě, hlubokým zeleným lesům, modrým jezerům, divokým řekám, letnímu hřejivému létu i kruté zimě s přívaly sněhu. Rozlehlost a čistota lesů podněcuje fantazii a představivost a díky tomu mohou ožívat bájná stvoření: krvežíznivé harpyje, lační šedí skřítci, či popletení lesní trpaslíci. Hlavní postavou je malá Ronja (Hanna Zetterberg), které zdárně sekunduje malý Birk (Dan Håfström). Rozehrává se příběh dětské vzpoury proti dospěláckému světu nepřátelství. Dospívání, rozepře, vzdor, přátelství, partnerské neduhy v celé své kráse i hrůze v dětském soužití, odvaha a pochopení. Děti jsou pro dospělé názorným příkladem, který své adresáty nenechá netečnými. A to vše ve starém hradě a uprostřed čisté a krásné přírody. Z dalších rolí: otec Ronji a rozverný vůdce loupežnické bandy Mattis (Börje Ahlstedt), Ronjina starostlivá matka Lovis (Lena Nyman), otec Birka a vůdce konkurenční loupežnické bandy Borka (Per Oscarsson), Birkova ukřičená matka Undis (Med Reventberg), starý, moudrý a dobrotivý Skalle-Per (Allan Edwall) a hromada dalších loupežníků. Být loupežníkem znamená žít na starém hradním sídle uprostřed hlubokých lesů. Být loupežníkem znamená naučit se vycházet v dobrém s přírodou. Být loupežníkem znamená tuhá zima s odhazováním sněhu. Být loupežníkem znamená hodokvas s tancem a rozvernou písní. Být loupežníkem je mít radost ze života. Film je příjemný a tak krásně zahřeje. (29.01.2016)

Překrásná pohádkanepohádka. Viděla jsem ji dávno a chtěla jsem ji nahrát na video, aby se jednou mohly podívat moje děti. Pak jednou byla v televizi a moji dva kluci si oblíbili ty malinkaté človíčky, kteří pořád říkali: Proč , proč, proč to dělá? Ale mi se líbila ta máma zbojníků, chtěla jsem být vždycky jak ona. A možná jsem jenom nemám dlouhé pačesy. (28.02.2009)

"Co-co-co-copak to děláš, po-po-po-potvůrko po-po-po-podivná?" I když už jsem trochu odrostlejšího věku, tahle fantasy pohádka je výborná a má i poměrně slušné triky. Odcitovanou větu jsme si pak s přáteli říkali při každé příležitosti, k níž se hodila. :) Příběh je svým způsobem roztomilý, obě děti tak trochu loupežnicky svérázné, prostě příjemná pohodovka, která určitě zaujme i dospělé. (15.08.2003)

Švédský dobrodružný příběh podle předlohy A. Lindgrenové o Ronje, dceři loupežnického vůdce Mattise, pohádka bych se toto dílo označit neodvážil. Příběh popisuje zejména dospívání a poznávání života v přírodě mladé dívky spolu jejím kamarádem kudrnatým Dirkem, narozeným ve stejný den vůdci nepřátelské bandy loupežníků Borkovi. Přátelství mezi mladými lidmi tak kontrastuje mezi rivalitou obou band lupičů, vedenými jejich otci. Ve snímku se vyskytuje řada pohádkových bytostí, jako například agresivní ptactvo harpie či zlý a hodní skřítci a celkově je zaměřen na švédskou přírodu v měnící se ročních obdobích. Závěr snímku je takový vskutku nepohádkový a jakoby neukončený. Nezatížen shlédnutím v dětství a postrádajícím tak nostalgické emoce, hodnotím snímek pouze mírně nadprůměrně, ač si uvědomuji jeho silné stránky. (11.01.2015)

Jedna s najpôsobivejších rozprávok môjho detstva. Skvelá literárna predloha Astrid Lindgrenovej nemá chybu a film sa jej drží dosť verne. Je to síce jediná škandinávska rozprávka čo som asi videl ale je vidieť, že tamojší tvorcovia majú trochu iné ponímanie detského sveta ako ostatní. Svedčí o tom celková temnota podaktorých scén ( obliehanie skaly šedými škriatkami ) alebo bezproblémové zobrazenie nahoty ( lietajúce harpie hore bez, banda zbojníkov v snehu dole bez ). Celkovo je však Ronja aj po viac ako dvadsiatich rokoch nezabudnuteľná záležitosť. (07.09.2008)