Mauglí - příběh džungle

Šialený hybrid pôsobiaci dojmom, že na začiatku chcel ambiciózny Andy Serkis za ťažké prachy nakrútiť trojhodinovú temnú, realistickú a drsnú verziu Knihy džungle, v ktorej číha zákerná smrť za najbližším stromom a Balú s Akelou vyzerajú v tvárach ako postavy z hororov. Potom mu osekali rozpočet, z filmu vystrihli hodinu materiálu (najviac je to poznať na scénach z dediny) a k momentom, v ktorých sa brutálne umiera, boli pridané „zaručene vtipné“ scénky s pišišvoriacimi sa zvieratkami, čo vôbec nejde dokopy. A prečo sú tie zvieratá oproti ľuďom také obrovské? Neviem. Favreauova o dva roky staršia verzia bola stokrát lepšia. Takisto je tam plno čudných blbostí, kedy v gigantickej džungli veľkej ako Mesiac pobehuje jedna svorka vlkov (vyzerá to tak, že v celej džungli sa pohybuje 100 – 200 zvierat vrátane opíc a vtákov) a kedy Maughlí vo finále o pomoc požiada istú skupinu zvierat a tie mu pár sekúnd pomáhajú a potom tam len tak postávajú a pozerajú sa. (13.01.2019)

Při hodnocení Mauglího Andyho Serkise se prostě snad ani nelze vyhnout porovnávání s o dva roky starší verzí Jona Favreaua Kniha džunglí, a bohužel pro Serkise to pro jeho zpracování nevyznívá ani trochu dobře, neboť za svým předchůdcem zaostává skutečně snad ve všech ohledech. Každopádně, ta nejvýraznější, a pro mě osobně zároveň i ta nejzásadnější, prohra, přichází v podobě technického zpracování všech těch zvířat, kdy zatímco v Knize džunglí jsem z nich byl naprosto ohromen a nadšen, v tomto snímku mi připadli velmi nedotažené, laciné a naivní. Co se zápletky týče, tam bych nějaké výraznější rozdíly nehledal, i když i v tomto ohledu mě bavila verze z roku 2016 o něco víc, přišla mi dynamičtější, napínavější, dobrodružnější, zatímco Mauglího verze 2018 od Netflixu je roztříštěnější, určitě méně zábavná a opravdu svižná vlastně až v posledních pár minutách. Obsazení hlavního představitele Mauglího pak dopadlo fifty/fifty, oba mladičcí jsou v pohodě, přesvědčivý a sympatičtí, a temnější pojetí tohoto Mauglího jinak též neshledávám nějakou rozhodující výhrou, respektive, popravdě řečeno jsem ale vlastně ani nezaznamenal, že by to bylo nějak vyloženě temnější. Celkově jsem tak z Mauglího – Příběhu z džungle krapet zklamán, nechci tedy ani tvrdit, že by se mělo jednat o vyloženě nepovedenou podívanou, ale zkrátka vznikly krátce po sobě dvě filmové verze jedné postavy, jednoho dobrodružství a právě tato verze je prostě tou určitě méně povedenější. (11.04.2020)

Dejovo ma táto Serkinsova temnejšia verzia bavila viac než Favreauova Kniha Džungle no tá mala zase lepšiu hudbu, animáciu a sympatickejšieho predstaviteľa Maugliho. Táto bola bez piesní, zato však s lepšie prekreslenými charaktermi a svižnejším tempom. Obe verzie hodnotím rovnako ale každá z nich má iné kvality. (11.12.2018)

Dle mého názoru Andy Serkis opět předvedl, že je nejen vynikající herec, ale také i režisér (pevně doufám, že do budoucna se dočkáme ještě hodně filmů natočených právě panem Glumem). Za mě je Mauglí 100x lepší než verze z roku 2016, která byla jen hranou verzí pohádky, kterou většina z nás viděla milionkrát ještě za doby VHS kazet. Líbí se mi, že tenhle film s sebou přinesl nový úhel pohledu na známý příběh a že byl o dost temnější, než zmíněná zpracování pro Disney. Hodně se mi líbily záběry na džungli, počítačově vytvořená zvířata (hlavně Baghíra ♥) a hlavně obsazení, které je vážně skvostné (za mě má Andy největší plus za Cate Blanchett coby Kaa). Asi to není film, který by si zasloužil 5*, ale určitě je tohle ta verze Mauglího, kterou si užijí všichni odrostlí diváci, co se v dětství pořád dokola dívali na animovanou verzi z roku 1967. (10.12.2018)

Když Warneři oznámili přípravu filmu, který měl přímo konkurovat hranému remaku klasické Disneyho "Knihy džunglí", nechápavě jsem kroutila hlavou. Hlavou jsem pak kroutila i po oznámení, že snímek nakonec poběží jenom na Netflixu. Bylo to ale asi správné rozhodnutí. Knižní předlohu neznám, a tak nemůžu porovnat, jak moc se jí Serkis a spol. drželi. Výsledek je temnější a brutálnější než verze z roku 2016 a za rodinnou podívanou bych ho rozhodně neoznačila. Děti by totiž z podoby v podstatě všech zvířecích hrdinů mohly mít noční můry. Děj v některých momentech vázne, vizuální zpracování také poněkud pokulhává, takže vítězem přímé konfrontace je každopádně Disney. Pokud si ale chcete vyzkoušet alternativu k animovaným pohádkovým muzikálům, vyloženě zklamáni nebudete. (16.12.2018)