Rodinný film

Hojnost natahovaných záběrů (ne)zaplácne mělkost zápletky a zůstanou jen pořádné artové kudrny. Rozumným řešením, jak se zbavit nudného a zdlouhavého procesu, by bylo film pojmout coby půlhodinovou povídku. Ano, ponechat odhalené kozy Elišky Křenkové i vyždímané pytlíčky Vandy Hybnerové, ochránce psích plemen nechat v nejistotě a ukázat světu, že i český film má na působivou kameru a atraktivní dovolenkové destinace. Jen v žádném případě by neměl devadesátiminutový snímek působit dojmem tříhodinovým. Nejdříve se ve vlnách oceánu ztratí Roden s Hybnerovou, působí to strašně depresivně, už jsem si uvazoval smyčku, ejhle, náhle je dvojice živá a zdravá, jen je nezdravě opálená v obličeji, a bez dalšího vysvětlení se ocitá ve své domovině. V druhém dějství se rozjíždí další deprese, na ostrově umírá hladem, vyčerpáním a steskem rodinný pes, ejhle, je v posledním tažení, ejhle, film končí scénou, kterak si Robinsoni přebírají psa živého a zdravého. Jediným dramatickým prvkem filmu tak zůstává zjištění, že Roden není tata svého filmového syna. Tenhle úsek se až příliš nápadně podobá staršímu snímku "Operace mé dcery". Abych nezapomněl, mládež se po odjezdu rodičů baví - máme zde dvě cesty výtahem v úplné nahotě, neretardovaný studující syn se doma prohání na koloběžce a působí s ní lomoz, což vadí sousedům, hraje se flaška, jde se na diskotéku, dozor nad nimi si bere Martin Pechlát. Slovinec Olmo Omerzu je člověk, od něhož nějaký jiný film ani vidět nepotřebuji. Jedna jeho artová onanie mně bohatě stačila. 5/10 (19.06.2019)

Olmo, Olmo, ty si ma milo prekvapil! Zriedkakedy mám to potešenie vidieť u režiséra taký veľký progres! Od silvestrovskej depky až po Rodinný film. Žánrový mix s prevahou artu a PSA má prepracované všetky zložky (scenár, kamera, dialógy, casting, kontrapunkt problémy psa vs. "problémy" ľudí). Vo filme hrali 2 herečky (Boková, Křenková), ktoré som až dodnes vôbec nemusel a tu PÁN REŽISÉR sa postaral nie len o to, aby som si všimol ich talent, ale ja som ich a psa celý film priam hltal. Po hodine som sa začínal nudiť a zrazu štylistický a tématický obrat o 180 stupňov. Detailov tvárí a celkov Prahy som sa za 90 minút nedokázal nabažiť. Napriek vyššie uvedenému sa obávam, že pre tento film väčšina divákov nebude mať pochopenie, ale vidím, že o budúcnosť českého filmu sa už báť nemusím. IFF BA2015 (15.11.2015)

Příšerně nudné, prvoplánově rádoby artová slátanina, která ačkoli neosobní a chladná pojede na city, však na city méně pozorného diváka, poněvadž jiný ví přesně, o co jde. Mladé herky z pana režiséra sice uchcávají "och toť geniální vizionář!!!" , já jim jejich nadšení neberu, ať se daří, děvenky! No mně se takto vykalkulované scénáře nelíbí. Zlaté Mádlovo Pojedeme k moři nebo Na střeše. Tam vidím mnohem větší potenciál, který možná souvisí s lepší znalostí českého publika. Laskavou poetiku, kterou do svých filmů jemně dávkuje je čímsi, co já osobně ráda ocením. Ano, chválím režijní a scénáristickou práci Mádla. To jsou věci, co? (23.09.2019)

Tak tohle byla hodně zajímavá záležitost. Solidně postavený scénář i výborné herecké výkony, takový mám dojem po dokoukání. A to nemluvím o pár opravdu nepříjemných chvílích, pokud jste pejskaři. I psímu herci dávám za jedničku ! A vskutku zajímavá po všech stránkách byla i tmavooká Eliška Křenková coby spolubydlící .-). Zkrátka a dobře jedná se o dost povedený film ze současnosti s řešící aktuální problémy natáčený v exotických lokacích. Reflektuje mimo jiné i současnou rozšířenou nákazu kdy si ženy po čtyřicítce najednou uvědomí, že musí být nezávislé, že žít v rodině prostě nejde a od rodiny odejdou... Dávám za 4 kérky. * * * * (07.08.2018)

Omerzu jde správnou cestou a dokazuje, že když se chce, tak jde za minimum prostředků natočit film, který je na opravdu evropské úrovni. Nedivím se jeho festivalovým úspěchům, protože Rodinný film představuje současnou podobu evropského artfilmu. Příběh zaujme svou košatostí i tím, že konečně nabídne několik nečekaných a nenásilných zvratů, které ho posunou na jinou úroveň, přitom nepůsobí vykalkulovaně, ale naprosto přirozeně. Herecké výkony všech zúčastněných jsou výborné a příjemně civilní a především jejich mluva je realistická a ne vytržená z reality. Oceňuji i záměrně ironický a triviální název a plakát filmu, které v běžných divácích evokují úplně něco jiného, než s čím se ve výsledku setkají. Navíc tu je roztomilý pes působící jako metafora celé rodiny a v závěru vlastně probleskne jakýsi záblesk naděje. Film samozřejmě není bez chyb a zejména tempo je opravdu extrémně pomalé, což je smrtící, protože délka se pak zdá být dvojnásobná a někdy by bylo vskutku potřeba trochu zrychlit, na druhou stranu to tak ale tvůrce určitě chtěl a určitě by si to obhájil, ačkoli některé dlouhé záběry, které neměly žádný vliv na děj, mohly jít pryč. Možná mohl Omerzu jít trochu víc na dřeň a posmutnělou atmosféru ještě prohloubit, to už by asi bylo na průměrného diváka moc. Přes veškeré nedostatky zajímavý a velmi dobrý film, který představuje širšímu publiku jméno tvůrce, jenž dává naší kinematografii naději v lepší zítřky. 70% (21.02.2016)