USS Indianapolis: Boj o přežití

I přes přítomnost Nica Cagea, výrazně menší peklo než by se dalo čekat. Zpočátku kombinace Pearl Harboru, Bitevní Lodi a Titanicu se slabým CGI, které se později změní v survival, který odkazuje na Quinovo legendární vyprávění z Čelistí. Herecky i trikově silně televizní, ale snesitelné a neurážející. (22.02.2024)

Že to bude blbě zahraný, to jsem tak nějak čekal. Že to bude blbě natočený a napsaný, to jsem taky tak nějak čekal, stejně jako ty mizerný triky a naprosto nulovou snahu, aby ten film vypadal aspoň trochu dobově. Co jsem ale nečekal, bylo, že ten film vezme zkázu USS Indianapolis a přetvoří ji do vyloženě exploatačního filmu. Peeblesovi nejde o to, ukázat přeživší námořníky jako hrdiny, nebo lidi, bojující o přežití. Ne, jsou vyloženě jen kořist pro žraloky a podobnou havěť (možná proto se scenáristi ani nebtěžovali s nějakým vykreslením postav, stejně jich většinu sežerou, tak co).Mezitím jsou vždycky prostřihy jinam, který jsou ale vyloženě zbytečný, protože jsou to jen oslí můstky k dalšímu sežranýmu člověku. Navíc to není ani tak stupidní, aby se u toho člověk smál. Je to jen nevkusná, zbytečná a hloupá snaha o senzaci, vydávající se za "takhle to bylo". (01.01.2019)

První, co se mi vybaví ve spojitosti s tímto snímkem, je výraz nuda. Ovšem ono je to těžké. Ten film se dá totiž prakticky rozdělit na tři části. Cesta USS Indianapolis za svým cílem, její ztroskotání a následný boj přeživších na volném moři a nakonec jejich záchrana. Každá z těchto částí by byla sama o sobě sice zajímavá, ovšem kdyby figurovala jen jako primární, respektive jako ústřední téma pro svůj samostatný film. Mario Van Peebles se ale rozhodl jinak a všechny tyto tři obsáhlá témata se snažil spojit do jednoho výpravného velkofilmu. To pak působí sice jako slibná záležitost, ovšem vyskytuje se zde několik poměrně zásadních problémů, které celý tento projekt zřetelně potápí. Za prvé, když chceš natočit výpravný velkofilm, chtělo by to mít nemalé peníze a ty Van Peebles evidentně neměl, a tak místo velkolepých scén a efektního zpracování se tu k zahlazení stop po lacinosti využívá alespoň velkohubých gest, dialogů a monologů, takže i když toho tady není moc co po trikové stránce vidět, tak z úst postav se toho o nich alespoň hodně dozvíme. Každopádně, na nějaké dech vyrážející trikové inferno nemá tedy tady v žádném případě cenu čekat, škvára jednoduše nebyla. Za druhé, tvůrci musí mít alespoň nějaký talent, když už se chtějí pustit do nějaké takové podívané, ale ani režisér, ani scénáristé toho umu ve svých oborech příliš nepobrali, takže veškeré to mluvení, činy, a řešení je úplně marný, více než polovina veškerých hovorů a scén tu existuje zcela bez jakéhokoliv důvodu, či smyslu, takže v tomto ohledu se to mělo celé radikálně prostříhat, protože tolik zbytečných a nic přinášejících momentů v jednom filmu ani nepamatuji. Příliš pozitivně nevnímám ani to, že film nemá svou ústřední postavu, je zde totiž podrobněji nastíněno hned několik postav najednou, ovšem ve výsledku ani jedna z nich nevzbuzuje nějaký větší zájem, či výraznější polohu a tak je ve výsledku nakonec divákovi poměrně i jedno, co se s kým nakonec stalo. Atmosféra, napětí, styl, nic z toho se tu jinak buď také nevyskytuje vůbec, anebo ve značně mizerném provedení, chválit tu na této podívané zkrátka není bohužel vážně co, prostě dlouhý, nudný, nezajímavý, nevýrazně zrežírovaný, nemohu si pomoct, pro mě se jedná o zbytečnou záležitost. (24.11.2018)

Mario Van Peebles se chopil režie velkorozpočtového snímku o jedné zásadní americké události na sklonku 2. světové války s Japonskem, jenž už jednou byla v roce 1991 pro televizi natočena. Je to událost, která předcházela svržení atomové bomby na Hirošimu a však má s tím hodně co do činění. Loď U.S.S. Indianopolis, o kterém film je, dopravovala součásti oné atomové bomby. Snímek nejen rekonstruuje událost na moři, ale dává zároveň i ohromný kopanec do vlastních řad, neboť se jedná i o ohromnou kritiku tehdejšího velení. Loď byla zasažena japonskou ponorkou, následně se potopila a přeživší námořníci byli ponecháni napospas osudu ve vlnách plných žraloků. A kdo byl za to nakonec souzen? Jak už to bývá, na konci filmu jsou dodány přímé záběry, fotografie a výpovědi očitých svědků. Jestli snímek dokáže chytnout za srdce, těžko říct, ale vžít se do těch námořníků je i tak setsakramentsky těžké. Snímek není natočen špatně. V dramatizaci se netlačí za každou cenu na plyn a naopak tomu všemu dává volný průběh. Bohužel jsou moc okaté CGI efekty. Jejich nepřirozenost je až zarážející. Vzpomínkový film a pocta všem námořníkům na lodi U.S.S. Indianopolis. (23.04.2017)

Na televizní produkci je to velmi dobře odvedené, sice je to chvilkami znát, ale dá se to při tom celkové příběhu odpustit. Role Nicolase Cage je z akčního žánru z prvů neuvěřitelná, ale postupem času mě ten jeho výraz kapitána amerického námořnictva přesvědčil. Říkám, tomuhle filmu chyběly akorát pořádné finance do trikových záběru jinak nic vytknout nemohu! 75% (19.08.2018)