Já, Daniel Blake

Teprve nyní se setkávám s matadorem sociálních dramat Kenem Loachem a úspěch je z toho tak maximálně poloviční. Začátek je super, původně ještě docela optimistický člověk, co se proplétá labyrintem nařízení a formulářů, které ho postupem času výrazně zlomí a dočkáme se i očekávané katarze ve finále. Zní to zajímavě. Navíc když je hlavní hrdina takový sympaťák, jenže mě to po docela krátké době přestalo bavit a i když stopáž není bůhvíjak dlouhá, tak mi přišlo Já, Daniel Blake jako jeden z nejdelších filmů, které jsem kdy viděl. Rozhodně velice zajímavé, ale Loach mě dokonala ukolíbal a ztratil uprostřed filmu. (15.11.2017)

Štát, po relatívne krátkom období sociálnej hojnosti, sa v posledných desiatkach rokoch začal k tým, ktorí sa z rôznych dôvodov ocitli naň odkázaní, správať ako k hovnám. Doslova. Spláchnuť, zlikvidovať, zabudnúť. Pokiaľ by sa chceli brániť, tak štát na nich vymyslel rafinovanú sieť odvolaní-neodvolaní, pri ktorých, ak chcú uspieť, musia si zohnať veľmi šikovného, a tým pádom drahého právnika. Samozrejme, že na takého nemajú, a sú zase  - z pohľadu kapitalistického aparátu - opäť v pozícii doternej sračky, ktorej sa chce každý z "dobrotivých úradníkov" čím skôr zbaviť, ako neužitočného, pre spoločnosť nevýkonného odpadu. Film to na príklade Daniela Blakea ukazuje viac ako jasne. Čo koho zaujíma, že má problémy zo srdcom, že pomáha okoliu ako vie, že nemá žiadne dlhy? Nezájem. Je nevýkonný, neprináša hodnoty, tak dovi - dopo. Poznámka: A ak si myslíte, že toto sa týka len Anglicka, tak ste naivní nevzdelanci. Uvediem ako pars pro toto (časť za celok) len dva prípady. Česká televízia pred časom priniesla sériu reportáží, kde bolo jasne preukázané, že zamestnanci sociálnych úradov dostávajú priame inštrukcie, aby neinformovali o možných výhodnejších riešeniach, a stránky vybavovali tak, aby štát nemusel platiť ani korunu navyše. Na Slovensku máme zase sieť zákonov, napríklad pri preukazovaní nárokov na pomoc zdravotne znevýhodneným osobám, kde sa posudzujú úplne iracionálne záležitosti, pričom vo viacerých prípadoch je odvolanie doslova vylúčené zo zákona. Takto sme to dopracovali, keď sa kapitalizuje sociálny systém. Jeho zjavné nedostatky sa snaží zúfalo sanovať zopár úprimne to mysliacich mimovládnych organizácií. Pričom netreba zabúdať na to, že aj v tomto sektore sa vyskytuje veľmi veľa dravcov, ktorí mimovládnu sociálnu službu pochopili ako možnosť skvelého zisku na úkor trpiacich chudákov. Otrasné zábery z viacerých domovov sociálnych služieb, kde nechávajú zamestnanci starcov a babky dosraných a došťaných s preležaninami, až vyzerajú ako väzni v koncentrákoch, hovoria priamou rečou. (02.07.2021)

Tak toto je hodně drsné, takto zametat s člověkem, který celý život pracoval, nikomu nic nedlužil a pak z něj udělat takovou trosku jenom proto, že systém není schopen empatie se staršími, neřeší jejich potřeby a znalosti. Je to hnus, v některých věcech mi to připomíná zavadění zkurvené EET u nás. Prostě se nauč používat IT, SW, dělat upgrady, instalace, restarty a kde, přesto že tě to nikdo neučil, nikdy to nebylo vyučováno ve škole. Se nedivím, že se na to někteří vysrali. Naštěstí si myslím, že u Nás taková buzerace ohledně sociálky nebo pracáku ještě není, ale co není může klidně být. To zasazovaní do pevně daných tabulek už se rozšiřuje, přitom lidi nejsou SW, lidi v tabulkách nefungují kurva. (23.03.2017)

No, je to ještě horší než jsem myslela, moje letitá neláska k této prapodivné ostrovní entitě se stále a stále potvrzuje, zlatá naše republika a to nadáváme. Takže pěkně tvrdý a rychlý brexit, ať se tohohle zbavíme. Film smutný, o bezútěšnosti a zoufalství, kam až státní mašinérie s byrokracií zaženou slušného člověka, v této rádoby vyspělé, nyní zčernalé zemi, kde třešinkou na dortu je lesk královské rodiny. (09.08.2019)

Paráda! Daniela Blakea jsem si opravdu užil, protože se zabývá tématem, které je mi bližší než blízké. K mému překvapení jsou britští úředníci a zákony ještě nelidštější než u nás. Taky jsem si při vyřizování invalidního důchodu a průkazu ZTP prošel zajímavými fázemi, ale proti Danielovu osudu to byl naprostý čajíček, zacyklil jsem se jen jednou a naštěstí ne nadlouho. Film mě provedl tak nádherně depresivním příběhem, do kterého jsem se dokázal ponořit, že jsem zíral s otevřenou... ústy. Dave Jones byl v roli rytíře bez bázně a hany v boji s větrnými mlýny krásně civilní a věřil jsem mu každé slovo, Hayley Squires ho svým zoufalstvím výborně doplňovala a já jsem nadšený! (21.08.2017)