Volha

Doba normalizace alá hardcore Vyprávěj s přízemním antihrdinou Standa Pekárek řidič československé televize, sobecký oportunista a práskač. Ikdyž s nadsázkou tak nejlépe vykreslená odporná doba socialismu s odpornými pokřivenými lidmi 70s až 80s. První díl je slabší se zbytečným množstvím vulgarit, ale ta jízda potom je lahůdka, bohatá dobová výprava, top obsazení ( asi nejlepší role Jeřábka) Škoda,že jen pět dílů, to je 20let jak z rychlíku. (01.05.2023)

po prvním díle, který byl na hranici snesitelnosti se Volha nakonec rozjela do (ne)sympatického retro komediálního dramatu s nezvyklým antihrdinou ve svém středu. Pekárek je totiž jednak prospěchář, který je schopný udělat prakticky cokoliv  pokud mu z toho něco kápne, ale také je naprostý ignorant, kterému v jeho omezeném vidění všeho nedochází vlastně vůbec nic. Nedokážu úplně posoudit do jaké míry je Volha objektivní, protože sám si matně pamatuji až závěr osmdesátých let, ale je mi tohle zpracování vlastně mnohem sympatičtější než v jiných seriálech. Nejvíc mrzet tak může jen určitá zkratkovitost, kdy se tvůrci snažili do pouhých pěti dílů nacpat co nejvíc a některé události tak divák vidí jen na okamžik a nebo vůbec. Nejsmutnější na tom nakonec je, že takových Pekárků je dnes stále plno a jsou jich plné internetové diskuze. Jakkoliv i dnešní doba má svoje mínusy, vrátit se do tě předlistopadové by chtěl snad jen blázen...a nebo někdo jako Standa - třesu - Pekárek...70% (01.05.2023)

Popravdě, toho souložení a zvracení je tam na můj vkus až moc. Na druhou stranu, když se chlastá až do němoty, není se čemu divit. Pana Pekárka jsem nenáviděla, strašnej hajzl to byl, přesto, kolikrát mi ho, kvůli té jeho hlouposti, bylo i líto. Dokonce mě párkrát i pobavilo, jak se okolnosti vyvíjely v jeho prospěch, nebo jak rázně utřel paní režisérku/knihovnici (protože můžu být na té správné straně barikády, ale chovám-li se povýšeně, něco to vypovídá o mně, jako o člověku). Každá postava byla úžasně propracovaná, všechny měly dost prostoru se divákovi předvést, aby si k nim vytvořil vztah. Vyjímečná byla postava Pepy Horáčka, ta snad i místy trošku zastínila tu hlavní. Přes všechny ty prasárny, které agent Volha, vedomě či nevědomě, prováděl, mě stejně nejvíc zasahovalo to, jak se choval ke své rodině/ám, to se mi otevírala kudla v kapse. Nejvíc mě bavilo, jak postupem času každý dostal, co si zasloužil, ať už sám svou hloupostí nebo za pomoci druhé strany, a jak by si divák přál, tak to i dopadlo, hlavně v případě agenta Volhy. U pár scén v posledním díle mi bylo až úzko (matčino chátrání, pokus o zábavu se dvěma ženami pro syna a poslední povolání pana Pekárka). Musím říct, že se seriál opravdu povedl a že v člověku hodně zanechá. Bohužel, ať je doba taková nebo maková, svině jsou v každé z nich, a chce-li někdo někoho potrápit, nebo zničit, má na to zase jiné prostředky a hůl si vždycky najde. Je to o lidech. Takových Pekárků tady máme, egocentrických, prospěchářů a primitivů, i dnes. (03.02.2024)

Tak nějak bych málem spolkla to třesu voe, třesuu. Vcelku povedené, slušně zahrané , nebýt toho, že bych v tom vycítila jemný propagandistický nádech, toho, že tenkrát  soudruhy zavrhovaní američtí imperialisté, nejsou stejný svině, ke  kterým je teď nutné všechno otočit na stejnou kolej jen jiným směrem, dala bych i víc. Problém je v tom, že lidi nedokážou být svrchování, musí se někde klanět, hrbit hřbet, bonzovat, to je jen smutná příchuť, která filmem ani příběhem nekončí. (03.05.2023)

Jen ne protiotázku, proboha. ČT už podruhé cílí do vlastních řad, zde do své problematické minulosti (i když "tel-evíze" není přímou předchůdkyní té nynější). Jan Pachl se ponořil do pro sebe téměř neznámých vod, zároveň opravuje pošramocenou pověst po příšerném Ten, kdo tě miloval. Karla Hynie si pamatuju jako dramaturga v devadesátých a nultých letech a jakožto letitému praktikovi mu věřím, že to bylo ve skutečnosti ještě mnohem horší. Seriál chytře postupuje od vychcané komedie, přes drama až k té hořkosti. Hádek je fantastickej, Jeřábek v mnohém připomene Libíčka, Klepl konečně jen neluxuje a dává vzpomenout na to, že je vynikající, jemný komik. Na Volhu jsem se těšil, jsem rád, že mě nezklamala a diváci (narozdíl třeba od Docenta) pronikli pod povrch a vnímali dílo trochu lépe. Že by to bylo tou normalizací? To, co se teď děje, je pro nás důležité, pane Pekárku. Když v tom jede Gott, tak já taky! Hlavně je důležité dát posluchači, co chce a zpívat všem režimům. Zůstanu svůj! (11.05.2023)