New York Stories
Obsahy(2)
New York. Řeklo by se, že je jenom jeden. Světová metropole, centrum světového obchodu, politiky, ale také vzdělání, kultury a zábavy. Film Povídky z New Yorku ovšem dokazuje, že existuje tolik podob tohoto města, kolika očima se na něj podíváme. V tomto případě očima tří výrazných režisérských osobností. Tři příběhy, tři různé pohledy, tři odlišné autorské rukopisy. V úvodní povídce, nazvané Lekce, sledujeme očima Martina Scorseseho uznávaného malíře, který se potýká nejen s tvůrčí posedlostí, ale také se svým rozháraným osobním životem. Francis Ford Coppola se ve své povídce Život bez Zoe dívá na New York okouzlenýma dětskýma očima, zatímco Woody Allen zůstává v závěrečném segmentu Oidipus dnes věrný svému oblíbenému typu neurotického hrdiny s nevyřešeným vztahem nejen ke své matce. Tři příběhy, každý úplně jiný, tři kamínky do fascinující mozaiky jménem New York. (Česká televize)
(více)Recenze (181)
Vzhledem k počtu obyvatel New Yorku je možné přirovnat vznik filmu k tomu, kdy český producent vyzve tři režiséry, kteří natáčí odlišným stylem a pro jiné publikum, aby něco spáchali, a nazve to Povídky z České republiky. Samy o sobě by jednotlivé příběhy obstály minimálně u fanoušků příslušného tvůrce, ale dohromady to neladí a navíc mám pocit, že ani v jednom případě nejde o kousek, který by stál vysoko v rámci jejich tvorby. Ve všech třech povídkách je jistý nadhled a prvky humoru různé intenzity. Ačkoliv jsem fanda Woody Allena, nejvíc mě zaujala povídka Scroseseho. Celkový dojem: 60 %. ()
Scorsese - Hodně slabá love story mezi uznávaným umělcem a mladou dívkou. Atmosféra není vůbec špatná, ale vzpomenu si maximálně na jednu píseň, která zazněla na konci povídky. Coppola - Povídka od Coppoly už byla trošku lepší, ale působila na mě až moc pohádkově. Allen - Povídka od Allena je jednoznačně nejlepší. Přináší nám vztah mezi matkou a synem. Zpracování je zajímavé a příběh je docela poučný. Celkově mi tenhle film přijde zbytečný, ale na druhou stranu chápu, že tyhle tři režísérské legendy chtěli spolu natočit film o milovaném New Yorku, kde se většina jejích filmů odehrává. ()
Nechápu, nechápu, proč tento povídkový film vzniknul. Každá povídka je určená zcela odlišnému publiku a kromě prostředí New Yorku je nespojuje vůbec nic (druhá povídka navíc končí v Athénách!). Pravda, první je dobře zrežírovaná, druhá dobře obsazená a třetí dobře napsaná, jako samostatné televizní epizody by měly svůj půvab, ale k čemu to pouštět do kin? Když budu chtít vidět něco kvalitního od Scorseseho, raději si znovu pustím Krále komedie, než beztvarý příběh o „nanášeči barev na plátno“. Když se budu chtít přesvědčit, že je F. F. Coppola schopným režisérem, dopřeji si raději Kmotra nebo Rozhovor, než až nakažlivě přecukrovanou pohádku. A když zábavný Allen, pak raději Láska a smrt, než fantasmagorie o matce, která svého syna jen tak neopustí. Na papíře jednotlivé povídky možná vypadaly jako ambiciózní projekty, které pod režijní taktovkou tak slavných jmen získají netušený třetí a snad i čtvrtý rozměr. Ve skutečnosti to jsou jenom tři zbytečné, ploché příběhy, které zachraňují právě a jenom ta tři slavná jména. Zčásti podle osobních sympatií 60% za Scorseseho, 65% za Coppolu, 70% za Allena. 65% Zajímavé komentáře: Oskar, nunka, dzej dzej ()
Tři naprosto odlišné povídky dávají dohromady poněkud nevyvážený celek. Nejvíc se mi líbila úvodní Scorseseho část, která zaujme obrazově i herecky, ale bohužel skončí právě ve chvíli, kdy děj začínal nabírat tempo. Prostřední Coppolova fantazie je taková pohádka pro děti a v závěrečném příběhu nám Woody Allen, jehož styl jsem nikdy moc nemusel, servíruje dost ujetou satiru o muži pronásledovaném vlastní matkou. Nemohu popřít, že jsem se chvílemi bavil, ale pokud tři režisérští velikáni chtěli natočit společný projekt, možná mohli jednotlivé povídky mezi sebou nějak víc propojit, nebo se alespoň držet jednoho žánru (jako to dělají Tarantino a Rodriguez). Takhle film jako celek moc nefunguje a těžko si bude hledat cílovou skupinu diváků, tedy kromě těch, které nenalákají slavná jména tvůrců. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (14)
- Jessie Keosian, která hraje tetu Ceil v části režírované Woody Allenem "Oidipus dnes,“ byla jeho středoškolskou učitelkou biologie. (HellFire)
- V obsadení druhej poviedky je uvádzaný aj Adrien Brody hrajúci postavu Mel, avšak do výslednej podoby snímky sa nedostal. Môžete ho však zbadať v dvoch záberoch z redakcie školského časopisu medzi 52. a 53. minútou. (Psycho709)
- Se svými 33 minutami je příběh Francise Forda Coppoly nejkratší. Následuje 40 minutová část Woodyho Allena a nejvíc přispěl Scorsese - 45 minutami. (HellFire)
Povídky z New Yorku jsou utkány v odlehčeném pohledu na nejlidnatější město Spokojených států amerických. New York je světovým centrem obchodu, finančnictví, médií, politiky, vzdělání, zábavy, umění, reklamy i módy a zachytit nenucený půvab nejproslulejšího města je pokaždé svatou výzvou ctižádosti filmových tvůrců. Tři výrazní filmoví režiséři amerického původu spojili své schopnosti a znalosti ve snaze zaujmout, pobavit, rozveselit. Tři příběhy, tři odlišné postoje, tři různorodé pohledy na město měst, tři druhy filmařské rozjívenosti, kde jediným společným průsečíkem ruchu emoci je Paul Herman v nepodstatných hereckých rolích a termín láska v pestrých barvách života. Martin Scorsese vše rozjíždí povídkou ŽIVOTNÍ LEKCE na příznivé přílivové vlně ironie. Láska je základní potřebou tvůrčí múzy, přesto není jedinec v systému hry trvale nenahraditelný. Hlavní postavou je uznávaný a úspěšný abstraktní malíř Lionel Dobie (dobrý Nick Nolte) a jeho potřeba ve tvoření úzkosti. Jeho protějškem je Paulette (zajímavá Rosanna Arquette), netalentovaná studentka malířství a Lionelova múza v rozpolcenosti touhy, rozumu a vzájemného využívání. Zaujme Paulettina jednostranná známost a komik snobsky intelektuálního podání Gregory Stark (Steve Buscemi), moderní malíř a sebevědomý Paulettin svůdce Reuben Toro (Jesse Borrego), lehce nervózní kurátor Lionelovy výstavy Phillip Fowler (Patrick O'Neal) a nová i mladá naděje něžného políbení múzy lásky utrápeného malíře (Brigitte Bako). Francis Ford Coppola nabízí efektní obrazové hrátky prominentního dětství ŽIVOT BEZ ZOÍ. Dětská přemoudřelost, nadstandard životního luxusu a roztřesené zdání orientální pohádky zanechávají rozpaky. Hlavní postavou je Zoë (Heather McComb), povýšeně šťastné dítě, které si vždy a všude ví rady. Zaujme matka na cestách profesní fotoreportáže Charlotte (Talia Shire), otec a nejlepší flétnista světla světa Claudio (Giancarlo Giannini), spolehlivý sluha Hector (Don Novello), nový arabský spolužák Abu (Selim Tlili) a sjetá princezna Soraya (Carole Bouquet). Láska si hraje na schovávanou, ztrácí se a nachází. Bohužel nejpříjemnějším momentem povídky je jen hudební koncert v Propylajích athénské Akropole. Woody Allen vše ukončuje svým OIDIPOVÝM ZTROSKOTÁVÁNÍM v režimu a ve struktuře rozjívené ztřeštěnosti. Láska čeká na souhlas i soulad schválení. Hlavním zájmem událostí je padesátiletý právník Sheldon Mills (velmi příjemný Woody Allen) a jeho hledání vhodného životního partnera. Jedinečným názorovým oponentem je jeho stará matka (velmi zajímavá Mae Questel), velmi náročná k synovu způsobu životu a naprosto indiskrétní v intimně osobní rovině. Zaujme Sheldonova přítelkyně se třemi doživotními závazky Lisa (Mia Farrow), amatérská vymítačka ďábla Treva (Julie Kavner), Sheldonův psychoanalytik (Marvin Chatinover), poctivý kouzelník Shandu (George Schindler), překvapený a opatrný vedoucí divadla (Larry David), hluchá teta Ceil (Jessie Keosian) a Sheldonův nadřízený pan Bates (Ira Wheeler). Povídky z New Yorku otevírají rozradostněnou slavnost tří amerických celebrit filmové režie. Martin Scorsese okouzlí a pobaví svou ironií i pocitem úzkosti. Francis Ford Coppola opět dokládá, že je efektním vypravěčem bez hlubšího smyslu a pochopení nitra. Jeho malý příspěvek je rozčarováním. Woody Allen svou neurotickou ztřeštěností celkový dojem mírně vylepšuje, přesto nedokáže udržet kvalitu po celou dobu a kluzké podrážky se občas smeknou ze zamrzlé hladiny vkusu. Povídky z New Yorku jsou lehkým filmovým občerstvením. () (méně) (více)