Vadí nevadí

Parta sociálně neuvědomělých středoškolských odpadků se odjede do Mexika ztřískat do němoty a utužit svá "přátelství" a přiveze si odtamtut hispánského démona s perfektní angličtinou, který je nenápaditě kosí, když si nechtějí hrát. Neděsivý horor postavený na stejných rysech, na jakých byl postaven třeba Final Destination nebo Kruh. Co je překvapující, dialogy nezní jako by je psal někdo po lobotomii a herci nehrají tak, jako kdyby zrovna vypadli z něčeho na úrovni telenovely. Celkově ale víceméně nuda, na kterou do týdne zapomenu. Od Jeffa Wadlowa už jsem viděl lepší kusy. (17.04.2018)

S tím jak divák bude vnímat Vadí nevadí záleží na tom, zda uzná, že je to pouze film který cílí na náctileté. Pokud divák čeká něco víc bude zklamán, pokud se podřídí tak se dočká slušné oukey oddechovky. Novinka studia Blumhouse opravdu nemá na rozdíl od loňského Uteč žádný velký přesah v horrovém žánru ale v dnešním světě se jedná o slušný nadprůměr. Jedná se v podstatě o jakousi novou verzi Nezvratného osudu s nevyhnutelnou smrti a dodržováním pořadí s tím, že tentokrát je tu i démon co si obléká cizí těla. Právě ale díky tomu, že se jedná o práci od Blumhouse to není žádná totální břečka. Je to film opravdu pro mladé s mladými hrdiny kteří používají Instagram a Snapchat. Film reflektuje to jak funguje svět přeplněný sociálními médiémi: Smrt kamaráda všichni natáčí a rozesílají přes Facebook nebo si policie dohledává informace podle IP adresy. Ten film ale vůbec neděsí. Lekačky v něm jsou ale nefungují což je škoda. Je překvapující, že více fungují vztahy postav a jejich rozhovory což u horrových filmů není zvyk. Překvapením je také to, že se ty postavy nechovají dementně. Přemýšlejí racionálně a občas dostanou perfektní nápad jak se zbavit toho co je právě pronásleduje. I když jim to úplně nevyjde. A navíc v tom filmu není nějaká otravná milostná linka za což musím dát plus. Na horrový žánr se tedy jedná o nadprůměr, co se týče filmového celku je to trošku slabší. Jako horrová oddechovka to však funguje takže palec nahoru! UPDATE: Vzpomínky jdou hodně nízko a od toho dubna 2018 to u mně vlastně hrozně kleslo a nikdy bych si to asi nedal znova. Střízliv! (21.04.2018)

Partia priatelov sa vyberie na dovolenku do Mexika. Narazia tu na chlapíka, ktorý ich zoberie do zruinovaného kláštora, kde sa zhodnú, že by bolo dobrým nápadom zahrať si hru Truth or Dare. Ukáže sa ale, že sa stali jeho obeťami a on ich vtiahol do smrtiacej hry, ktorá ich odteraz bude desiť na každom rohu. - Ďalší Teenage horor bez štipky inovácie a bez akéhokolvek pokusu priniesť niečo nové. A pritom je tento subžáner jedným z tých menej vyčerpaných a ponúka tolko možností. Mladí herci sú celkom sympatickí, ale ich neskúsenosť je až príliš výrazná. Velmi tu chýba atmosféra a systematické úmrtia, ktoré dokáže divák predvídať na míle ďaleko, z toho robia jeden z najmenej uspokojivých kino hororov, ktoré som v posledných rokoch videl. Blumhouse v poslednej dobe čím ďalej tým viac zlyháva, takže dúfam, že Halloween to trochu oživí. + herec z Yoga Hosers + herečka z The Walking Deceased + herec z House at the End of the Street + herečka z Freaks of Nature + herec z Bone Tomahawk + herečka z American Horror Story (17.06.2018)

Prostá hra + prostý děj = naštvaný divák. Kdyby se hlavní hrdinka raději věnovala charitě a nikdy nevyrazila s přáteli na jarní prázdniny do Mexika, bylo by všem lépe. Partu napadne největší kravina, tudíž vyrazí s neznámým hošanem do polorozpadlého opuštěného kláštera a zahrají si pitomou pubertální hru. Po návratu domů je cosi najde a nechce je z prokleté hry pustit. Kdo odmítne hrát, zemře. Ovšem likvidace postav je tak mdlá, že i Nezvratný osud 13 by to svedl lépe. Zdeformované obličeje postav naznačující přítomnost zla brzy začnou otravovat, tvůrci (hned čtyři scénáristé) prakticky nic kloudného nevymysleli, atmosféra nestrhne, lekačky jsou mizerně natočené. Ve výsledku tak zbývá jen zoufalý pohled na hodinky a lítostivý úšklebek. (23.08.2018)

Jakožto zdejší hororový expert mohu s čistým svědomím prohlásit, že nominace na nejhorší horor roku snímku Blumhouse's Truth or Dare v žádném případě neunikne. Vážnost situace názorně dokumentuje i marketingový tah s obohacením jména filmu o název produkční společnosti za účelem odvrácení očekávaného kasovního fiaska. Režie se Wadlowovi rozpadla pod rukama do takové míry, že Truth or Dare místy získává pachuť parodie. Lekačky založené na prudkém nárůstu hlučnosti o desítky decibelů již neodmyslitelně patří do pracovního inventáře neschopných režisérů. Nic nového. Jenže v případě Wadlowa lze hovořit přímo o hororovém zoufalství, které je podtrženo absurdními nápady à la jokerovský úsměv, jenž v divákovi nevyvolává hrůzu, ale naopak ho rozesmívá. Závan příběhové originality také nečekejte, prakticky se jedná o spin-off Final Destination; avšak s nekreativními úmrtími a v košer verzi. Z televize posbíraní (ne)herci pak celou tu bídu dokonali. Odpad! (19.04.2018)