Králíček Jojo

Waititiho autorské motivy dospívání, problematických vzorů a snahy napasovat se do společenské role, která člověku vůbec nesedí, zde dosáhly levelu naprosté vypravěčské geniality a filmařské bravury. Film o nacismu a xenofobii, ale i lásce a hrdinech, který je současně hurónsky vtipný, drásavě devastující, ale i plný naděje. Protože často ten největší nepřítel číhá v zrcadle a stačí jen sebrat sílu se mu postavit, i když to může být sakra těžké. Králíček Jojo je čirá filmová dokonalost na všech úrovních a složkách, neposlední v řadě také v castingu. Vedle skvostně vedeného Romana Griffina Davise a "baby Nicka Frosta" Archieho Yatese tu v každé své scéně září Sam Rockwell a Scarlett Johansson podává životní výkon v jedné z nejlépe napsaných ženských figur všech dob. Film roku, jak toho uplynulého, tak bezesporu i toho právě započatého. --- Podrobněji v recenzi a následné debatě pro Reflexe: Film rádia Vltava. (01.01.2020)

Zbytečná rozjuchanost, film chvilkama působí skoro tak bláznivě jako staré němé komedie, což jeho dramatičnosti dodává na křečovitosti. Bláznivost v tomto případě neznamená hravost jako třeba u Život je krásný, spíš je tu taková nepatřičná (trapná, už jsem jen čekala, zda se objeví Američany tak oblíbené prdění a vrážení do skla) a postava Adolfa je úplně navíc. Vtipné to není, kvůli snaze o dětinský humor to není ani smutné. Ale pozadí příběhu o klukovi, co se vypořádává s tím, co si chce myslet a co mu vštěpují dospělí, aby si myslel, má něco do sebe, a stejně tak i naše česká podloubí. (21.04.2020)

Mít za mámu Scarlett a ve skříni budoucí současnou je asi jediná možnost, kdy by se na životě v Třetí říši dalo najít aspoň něco málo pěknýho. Co bych za to dal, kdyby nám v dějáku tenkrát mohli pustit tenhle film. Za necelý dvě hoďky by i za pomoci humoru měl každej představu o době, kdy proběhl první pokus založit EU. Dětský role plný hlášek jsou jednak skvěle napsaný a druhak i skvěle zahraný. Jen Kiwižena Mckenzie má zatím nějakou smůlu na role. Beze stop strávila zavřená v lese, tady ji šoupli do skříně; no já bych se příště bál číst scénář... Za mě osobně točte takový filmy dál, dokud je satira dovolená. (19.07.2020)

„JSI TROCHU VYCHRTLÝ A NEOBLÍBENÝ A NEUMÍŠ SI ZAVÁZAT TKANIČKY, AČKOLIV JE TI UŽ 10 LET. A PŘESTO JSI TEN NEJLEPŠEJŠÍ NÁCEK V NĚMECKU...“ /// Vypadalo to na ujetej film, ale nakonec se z toho vyklubalo drama… o lásce? Tak hlavně tady o tu zrůdnou fašistickou ideologii, která je servírována odlehčenou formou, která rozhodně pobaví. Taika Waititi je trochu „jinej“. Jeho smysl pro humor nesedne každýmu, ale tady… asi taky ne. (Třeba i kvůli tomu Hitlerovi.) Mě jo, ale problém jsem měl s jinejma věcma. Třeba s tím, že i když se tady dějí zlý věci, tak mě to nechávalo celkem chladným. Což platí i o Scarlett. Vynahradil mi to Sam Rockwell, ale na víc jak tři hvězdy to prostě není. Výsledkem totiž není ani zdařilá satira, ani silný protiválečný drama. Od všeho dostanete kousek. Jednotlivě to funguje. Jako celek už to takovej šlágr není. Možná kdyby to drama šlo stejně jako humor „přes hranu“. Možná… Víc jsem se rozepsal TADY. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Caging Skies“, kterou v roce 2008 napsala Christine Leunens, neznám. 2.) Máme doma malýho nácíčka, kterej se chce naučit něco novýho o Židech. 3.) Thx za titule „JustMeeKatie“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * (26.01.2020)

Po dlouhé době jsem si pustil film, který jsem neměl žádnou potřebu vidět, ale přesvědčila mě jeho divácké přijetí. A v podstatě jsem za to rád. Dějově se sice o jedná spíše o zklamání, protože se Waititi příliš nesnaží vystoupit z vyjetých kolejí, nicméně hlavní devizou je tu atmosféra. Králíček Jojo je pečlivě střiženou satirou, jako jsme tu už neměli možnost vidět hodně dlouho. Není totiž vystavěn na křečovitě dětinském humoru, jak by se mohlo zdát z ukázek, ale právě na hravé atmosféře plné barev. Jako pozitivum beru i fakt, že mi Scarlett Johansson připomněla, jak je skvělou herečkou. (08.05.2020)