Panoptikum Města pražského

Rada Vacátko se poroučel na pravdu Boží a jeho místo zaujal nový policejní rada Korejs. Řada případů svým stylem navazuje na předchozí seriál Hříšní lidé města pražského, jen s částečně obměněným obsazením. Jinak jede vše v zajetých kolejích. Dobrý kriminalistický seriál stojí za zhlédnutí i po tolika letech. Hudba: Ivan Kurz (30.07.2010)

Není to sice pan rada Vacátko, ale není to zas taková katastrofa. A co se barevnosti týče - filmy jako Partie Krásného Dragouna přece taky byly barevné. Pravda, už tu nejde o výjimečné příběhy a lidské osudy, žije se už jen z té dobové atmosféry, a tak seriál jako celek nemůže ve srovnání se svým černobílým předchůdcem obstát. To ale neznamená, že nejde o kus dobře odvedené práce - třeba pohraniční díl s henlajnovskými špacírkami je vyloženě libový. A Panoptikum jako takové si svých 80% zaslouží. (08.04.2003)

Místo policejního rady Vacátka skvěle zahraného Jaroslavem Marvanem jsme potkali stejně skvělého policejního radu Korejse, stejně skvěle zahraného Jiřím Adamírou. Ten na rozdíl od Jaroslava Marvana navíc okouzlil svým přirozeným šarmem a charizma. Samozřejmě opět skvělí inspektoři Bouše a Brůžek a k ním do party výborný Ondřej Havelka, coby detektivní elév. To vše, společně se zajímavě zpracovanými kriminálními příběhy, dáva dohromady jeden z nejlepších detektivních seriálů. Úroveň seriálů, a tím i atraktivnost pro diváky, hodně zvedlo i to, že seriál na rozdíl od Hříšných lidí města pražského byl natočen v barvě. Je jen škoda, že těch příběhů bylo natočeno jenom deset a hvězdiček mohu dát jenom 5. (12.04.2012)

Pokračování "Hříšných lidí města pražského" není o nic slabší. Antonín Moskalyk výtečně na tento cyklus navázal a pojal ho tak nějak po svém. Vytratila se Sequencovská tajemnost a ponurost některých dílů (posílená černobílou kamerou) a vystřídala jí Moskalykovská barevnost, naturalismus a co největší snaha zachytit dobové interiéry a exteriéry. Jiří Adamíra je asi jediný možný nástupce Jaroslava Marvana v roli policejního rady. Svým charismatem a ostrovtipem nijak za ním nezaostává. Objevilo se rovněž několik nových postav, zvláště Souček Ondřeje Havelky je skvělý. I děj příběhů je posunut o něco dál. Zkrátka takhle se dělá pokračování legendy. (13.08.2007)

Stačí se kouknout na jméno režiséra - Moskalyk. Ten člověk prostě neumí navodit tu správnou atmosféru o čemž mně neustále dokola přesvědčuje. Jiří Adamíra je sice charismatický, ale jeho herecký projev je tak statický, že jsem hlavně u prvního dílu, kdy se seznamuje s galérkou myslel, že umřu nudou. Ani pozdější rozjezd moc nepomáhá, známá čtyřka příliš zestárla. Hlavně ona předchozí atmosféra, zde místy působí nepatřičně komicky. Vyložená blamáž to není, důstojný pokračovatel také ne. (12.09.2005)